Osudy obyčejných lidí napříč několika generacemi přináší román HOTÝLEK. Pokud máte rádi tyhle (ne)všední příběhy, na jejichž pozadí se odehrávají dramatické české dějiny a jejichž postavy vytvářejí pestrobarevnou paletu lidských charakterů, směle sáhněte po tomto čtivém a poutavém kousku. Moc pěkné čtení.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Host za účelem recenze.
Název: Hotýlek
Autor: Alena Mornštajnová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2026
Počte stran: 319
Některé věci jako by existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel– vlastně spíš hodinový hotýlek – pana Leopolda, založený v dobách první republiky a nabízející párům potěšení a rozkoš za protektorátu, a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce.
Po velmi úspěšném románu Slepá mapa, popisujícím dramatické životní osudy tří generací žen, se v nové knize autorka věnuje především mužskému hrdinovi: Leopoldovu vnukovi Václavu Mánesovi, který převzal vedení hotýlku v šedesátých letech. Václav je muž bez jasných názorů i charakteru, což mu umožňuje obratně proplouvat komunistickým režimem a držet rodinný podnik stále pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti. Ve svém novém románu Mornštajnová potvrzuje, že je rozenou vypravěčkou, která dokáže čtenáře strhnout.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Hotýlek je spletitou mozaikou lidských osudů, které se vám pozvolna dostávají pod kůži. Jako pevný stožár stojí pořád na svém místě a nehne s ním chod dějin ani jeho obyvatelé. A že se jich tady vystřídalo dost a dost. Každý z nich za sebou zanechal nesmazatelnou stopu, která se už navždy vryla do zdí tohoto domu i do životů některých jeho obyvatel.
Příběh vyprávěný er-formou sleduje hned několik postav. Na začátku se seznamujeme s Václavem Mánesem, jehož život byl sice krátký, ale zanechal po sobě syna Václava. Ten vyrůstal společně s matkou Štěpánkou, babičkou a dědečkem Leopoldem v jejich hotýlku. Chvíli sloužil jako rekreační, jindy jako hodinový. Nový otčím nemá pro Václava příliš pochopení, a tak se malý klučina velmi často uchyluje k sousedům, kde má kamaráda Oldřicha. Děda Leopold plánuje přenechat rodinný hotel právě Václavovi, ale časy se mění, a i když je teď pouhým správcem, nikdy nemůžete vědět, kam se dějiny pohnou dál. I v tomhle hotýlku se totiž odehrávají věci, které dokážou zahýbat lidskými osudy.
Václav zavrtěl hlavou. „Hotýlek vždycky patřil rodině. Kam se podíváš, všechno je práce dědy Leopolda. A děti jsou tady zvyklé.“ Odmlčel se a pak potichu, jako kdyby se styděl za to, co říká, pokračoval. „Nejde jenom o nás dva a o hotel. Mysli na děti. Jednoho dne budou chtít studovat. Víš, jak dopadla Věrka.“
Jindra se mu podívala do očí. „Už tomu rozumím. Ty ses rozhodl, že tu přihlášku vyplníš. Zbláznil ses?“
„Podívej se na to rozumně. Tvůj táta byl taky komunista, a nikdo nepochybuje, že je to slušný člověk.“
„Taky ho proto vyhodili! Slušní lidi k nim nelezou.“
Autorčin příjemný styl psaní vás okamžitě vtáhne do pestrého děje, v němž se mísí lidské osudy s chodem dějin a kde se lidé v každé době nenávidí, závidí si i milují. A já miluji tyhle „obyčejné“ příběhy z našich luhů a hájů, které tak krásně odrážejí tehdejší dobu, národní povahu i typické čecháčství. Tady se navíc autorka hluboce noří do svých postav a vynáší na světlo to nejlepší i to nejhorší.
Dějová linka se točí kolem jednoho malého hotýlku a jedné obyčejné rodiny. Autorka do svého vyprávění pozvala větší množství postav a občas se může stát, že se v nich trochu poztrácíte. Nicméně východ máte vždy čitelně označený, takže není problém brzy znovu najít pevnou půdu pod nohama. Ústřední osa příběhu, v jejímž středu stojí postava Václava, se totiž větví hned několika směry, které do sebe postupně vplétají další osoby. Každá postava, která do příběhu přichází, s sebou přináší čerstvý závan výrazné osobnosti a děj se díky tomu košatí, nabývá na intenzitě a stále více vyniká i psychologický podtón celého vyprávění.
Román Hotýlek se mi moc líbil. I při druhém čtení jsem byla opět velmi spokojená a řadím ho mezi to nejlepší, co autorka zatím napsala. Sonda do životů obyčejných lidí, které formovaly české dějiny i lidé, jež na své cestě potkali, je zajímavou a poutavou podívanou, která vás mnohokrát přiměje k zamyšlení a intenzivnímu vnímání všech podob lidské duše. Co všechno je člověk ochoten udělat pro svůj úspěch či svůj sen? A co všechno bude muset obětovat? Tento hotýlek je tichým svědkem lidských příběhů a vy byste si tento poutavý román rozhodně neměli nechat ujít.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Host.
