Rána, která se nikdy nezahojí… Každý rok se v České republice ztratí tisíce dětí a některé z nich se už nikdy nenajdou. POMNĚNKOVÉ MATKY jsou označením pro rodiče, jejichž dítě beze stopy zmizelo. Stejnojmenný psychologický román Lenky Chalupové toto bolestné téma citlivě zpracovává. Nyní vychází v novém, upraveném vydání, které znovu připomíná jímavé osudy matek, jimž zůstala jen prázdná náruč…
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s knihkupectvím Dobré knihy za účelem recenze.
Název: Pomněnkové matky
Autor: Lenka Chalupová
Nakladatelství: Albatrosmedia – Motto
Rok vydání: 2026 – 2. vydání
Počet stran: 216
Šárka Jordanová se roky marně vyrovnává se ztrátou dcery, která zmizela před deseti lety za nejasných okolností. Zoufale se snaží znovu stát matkou a je pro to ochotna udělat cokoliv. Blízko ní se z minulosti se vynořuje zapomenutý případ pětileté Zuzany, která je nezvěstná od roku 1968 a jejíž osud měl zůstat pohřbený. Dva propletené příběhy, dvě matky a jedna bolest, která odmítá utichnout.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Autorka Lenka Chalupová se v českém literárním rybníčku už stává známým pojmem a čtenář, který sáhne po jejích knihách, dobře ví, že ho čeká emotivní a čtivý příběh, jenž zpracovává pohnuté lidské osudy. Pomněnkové matky přinášejí citlivé a mimořádně naléhavé čtení, které v sobě spojuje nikdy nekončící bolest osamocených rodičů se stále živou nadějí upínající se k opětovnému shledání.
V příběhu sledujeme osudy hned několika postav. Všechny spolu úzce souvisejí a jejich životy spojuje jemná nit upředená z tajemství i ztrát. Zubařka Šárka Jordánová nosí v srdci hlubokou bolest. Před deseti lety její dceru Igliku odvezl manžel neznámo kam a od té doby o nich neslyšela. Ze své bolestné ulity se snaží dostat prostřednictvím dalšího dítěte, a proto se ze všech sil snaží otěhotnět. Dora by naopak mohla být spokojená. Má fungující rodinu, pomáhá své matce zorganizovat setkání takzvaných Pomněnkových matek a znovu čeká dítě. Nad jejím životem se však začnou stahovat temná mračna a na povrch po letech konečně vyplouvá rodinné tajemství o ztracené holčičce i dlouho utajovaných událostech.
Doře spadla brada, nadechla se k odpovědi, Čeněk byl ale rychlejší. „Neptej se mě na jeho smrt,“ řekl ostřeji, než situace vyžadovala. „Nechci se k tomu už vracet. Chápu, že chceš vědět, proč musel zemřít, ale některé pravdy jsou jako nevydařený trik. Zůstane po nich jen rozčarování. Nechej to prostě plavat.“
Netušil ale, že ji pálí na jazyku jiná otázka.
„Kdo je Zuzana, tati?“
Příběh nabízí širokou paletu postav a místy může vyžadovat vaši plnou soustředěnost. Odměnou vám však bude děj plný pestrosti a rozmanitých lidských osudů. S některými z hrdinů budete soucítit, zatímco pro jiné možná nenajdete pochopení. Jejich jednání vám může připadat až za hranou všeho přijatelného a budete mít pocit, jako by se z jejich života morálka úplně vytratila. Těžko však soudit někoho, pokud jste nechodili v jeho botách, a autorka to po čtenářích vlastně ani nechce. 
Pouze předkládá rozdílné lidské osudy, které spojuje naléhavé téma ztracených dětí, a ukazuje, jak hluboce dokáže taková tragédie zasáhnout životy všech, kterých se dotkne.
Motiv zmizelých dětí je vždy mimořádně emočně náročným tématem a snadno by se mohlo stát, že příběh sklouzne k lacinému sentimentu a prvoplánovému dojetí. Lence Chalupové se to naštěstí nestalo. S citem a nenápadným odstupem proniká do jímavých lidských osudů a předkládá čtenářům řadu podnětů k zamyšlení. Lze se vůbec někdy vyrovnat s tak bolestnou životní zkušeností? Je snazší upínat se k bláhové naději, nebo raději poznat nelítostnou pravdu?
Pomněnkové matky jsou poutavým a dojemným románem, který jistě osloví nejednu citlivou čtenářskou duši a v mnohých zanechá silný emocionální otisk ještě dlouho po dočtení poslední stránky.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autorka: Veronika Es.
