Citlivé vyprávění o raném mateřství přináší román POZOR! POHOV!, a pokud máte rádi příběhy jdoucí až na dřeň a které se nebojí tít do živého, poohlédněte se po tomto niterném románu o mateřské lásce, ale také o úzkosti i pochybení. Velmi pěkné a emotivní čtení.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Prostor za účelem recenze.
Název: Pozor! Pohov!
Autor: Claire Kilroyová
Překlad: Tereza Marková Vlášková
Nakladatelství: Prostor
Rok vydání: 2025
Počet stran: 264
Román oceňované irské spisovatelky přináší vyprávění o raném mateřství, které s neobyčejnou autentičností zachycuje složitost a náročnost této životní etapy. V niterném monologu promlouvá matka ke svému synovi – od jeho narození až do tří let – a otevírá před čtenářem svět naplněný nejen radostí, ale zejména únavou, pochybnostmi a úzkostí. Její vyprávění představuje vyznání mateřské lásky, zcela bezpodmínečné, a zároveň obsahuje matčiny obavy z toho, že se jednoho dne bude svému dospělému potomkovi zodpovídat. Péči o potomka zvládá hlavní hrdinka jen s vypětím fyzických a duševních sil. Pozorně a pravdivě ukazuje zdánlivě triviální „boje o přežití“ ženy, která je trvale nevyspalá a mnohdy ani netuší, proč její dítě pláče a co ho vlastně trápí. Navíc se zdá, že manžel žije v úplně jiném vesmíru, nedostává se jí od něj ani pomoci, ani pochopení. Autorka bravurně pojímá každodenní rutinu s malým dítětem a v epizodách, jež by snad mohly vyústit v humorné historky, neopouští vážný tón, neboť v nich vícekrát hrozí tragédie.
Kilroyová se nebojí dotknout témat, která jsou často tabuizovaná. Její naléhavý román o mateřské lásce se pohybuje na pomezí prózy a lyrické zpovědi a s hlubokou empatií vykresluje všední situace, které se stávají univerzálním zážitkem pro mnoho žen.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Pozor! Pohov! otevírá témata o kterých se nemluví, která si každá žena nosí tajně v sobě a snaží se s nimi vypořádat sama. Autorka Claire Kilroyová se toho nebojí a právě tato ožehavá témata dává na stůl a ukazuje je ve své syrové a mnohdy bolestné kráse. Tohle je velmi citlivé a jemné vyprávění naplněné složitými emocemi, které se dotkne především matek.
Vypravěčkou se stává novopečená matka, která promlouvá monologem ke svému malému dítku po dobu jeho prvních třech let. Svěřuje se mu se svými trablemi, úzkostmi i pochybnostmi okolo mateřství, ale hlavně ho chrání bedlivým milujícím okem. Každodenní zážitky a polemiky s péčí o malé dítko provází únava, nevyspělost, rozmrzelost a nevelký zájem ze strany otce, ale tahle matka se nevzdává a malý námořník, jak svému dítěti s láskou přezdívá, se už navždy stane její neoddělitelnou součástí.
Vyprchávaly ze mě hormony a spolu s nimi i barva. V náruči jsem držela ten uzlíček, ten dokonale vysoustruhovaný uzlíček s dlouhýma rukama a nohama a s prstíky choulostivými jako křídla, ovšem bez chuti k jídlu, a bylo to chmurné a bylo to skutečné, nebyla to nějaká za vlasy přitažená báchorka o androidech doprovázená orchestrální hudbou, která měla mému času strávenému u televizi dodat na smysluplnosti, ono totiž neexistuje nic smysluplnějšího než přivést na svět nový život a pak se rvát o jeho přežití. Žena chovající novorozence působí na pohled pokojně. Novopečená matka však není pokojná, nachází se v rozjitřeném stavu zvýšené pohotovosti. Označujeme ji za poklidnou, abychom ji v tom mohli nechat samotnou.
Autorka dokáže neuvěřitelně přesně popsat všechny ty pocity a rozpoložení, která mohou provázet novopečenou matku. S citem a jemným oparem poetičnosti dává čtenářům možnost nahlédnout až na dno duše čerstvé matky a i když jsou to chvilky naplněné emocionální bolestí a vyčerpáním, rozhodně se nejedná o žádné chmurné čtení. I tady naleznete střípky radostí všedních dnů i paprskem zalitý kousek naděje.
Pokud máte pocit, že jste své mateřství nezvládly tak, jak byste si představovaly nebo právě tímto životním obdobím procházíte a přepadají vás všelijaké myšlenky, zkuste nahlédnout do této emotivní knihy, třeba zjistíte, že nejste jediní, kteří si myslí, že možná selhaly a možná něco mohly zvládnout daleko lépe. Autorka se totiž nebojí obnažit hlavní hrdinku až na dřeň a proniknout do její hlavy, kde nachází spoustu rozporuplných myšlenek a některé mohou být smířlivé, některé odevzdané i radostné a některé panické i šokující.
Román Pozor! Pohov! se mi moc líbil. Asi jsem ještě nečetla žádný tak silný román, který by pojem mateřství ukázal bez příkras a surově bez omluvných omáček či vysvětlivek. Zkrátka naše hlavní hrdinka – matka zažívá momenty, v kterých se můžete poznat i vy a s některými jejími pocity můžete intenzivně souznět. Je to jemné, je to naléhavé a niterné, ale hlavně velmi křehké vyprávění, které se vám umí dostat pod kůži.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
