Recenze

Děti padlých bohů

Válka ztracených srdcí pokračuje a vy se můžete ponořit do dalšího dobrodružství Tisaanah a Maxe v druhém dílu DĚTI PADLÝCH BOHŮ. Tentokrát se budeme prodírat krvavými bitkami ve válce Řádů, ale na romantiku si tihle dva čas také najdou. 😉 A pozor na magii, protože ta je v tomto dílu ještě temnější a nebezpečnější…
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Albatrosmedia za účelem recenze.

Název: Děti padlých bohů
Autor: Carissa Broadbent
Překlad: Alžběta Kalinová
Nakladatelství: Albatrosmedia – CooBoo
Rok vydání: 2025
Počet stran: 680

Tisaanah obětovala vlastní svobodu, aby zachránila své milované. Teď musí bojovat ve válce Řádů – a Max je odhodlaný zachránit ji za každou cenu. Když však zrada roztrhá Aru na kusy, jsou oba vrženi do ještě krvavějšího konfliktu. Mezitím se nepozorovaně sbírají síly mnohem temnější než všechna tajemství Řádů. Ve chvíli, kdy se Tisaanah a Max zaplétají do sítě prastaré magie a pokřivených tajemství, jejich svět se smrskne do jediné zásadní otázky: Co všechno jsou ochotni obětovat pro vítězství, moc a lásku?

ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ

Fantasy román Děti padlých bohů je druhým dílem z trilogie Válka ztracených srdcí, a pokud máte rádi souboje o moc, zákulisí plné intrik, podlostí i tajemství, tady se vám bude rozhodně líbit, protože tohle pokračování je postaveno právě na těchto tématech. Je tady toho opravdu pořádná nálož, ale naštěstí nám autorka nezapomněla na romantickou linku a také mocná magie má co nabídnout. Takže si připravte zbraně a vrhněte se do války, z které nemůžete nikdy vyjít s čistýma rukama.

Příběh je vyprávěn ich-formou ze tří úhlů pohledů. Tisaanah je vtažena do války Řádů a její mocná magie se stává pro všechny smrtelnou zbraní. Max ji rozhodně nechce nechat napospas krvavému osudu a tak ji neochvějně stojí po boku. Jenomže nepřátelé se rojí v houfu, jejich cesty jsou tak rozděleny a temná magie sbírá síly na svůj velký vpád. Třetí pohled nám nabízí Aefe, princezna, jejíž role v příběhu se na první pohled jeví jako vedlejší, ale tahle mladá dáma nám ještě pořádně zamíchá dějem. Co všechno budou muset naši hrdinové obětovat pro mír?

Potřebovala jsem, aby to viděli. Potřebovala jsem, aby spatřili tu verzi mého já, která je dostatečně mocná, aby si zasloužila jejich úctu. Potřebovala jsem, aby spatřili tu verzi mého já, která je dostatečně mocná, aby jí mohli skutečně věřit.
Dívejte se na mě, poručila jsem jim. A oni poslechli.
„Právě jsem vyhrála válku Zerytha Aldrise,“ zvolala jsem. „A nyní vyhraju i tu naši. Jsme děti padlých bohů a ztracených říší. Jsme vzpomínkami kostí rozesetých po pláních. A jsme daleko víc, než si kdy mysleli, že budeme.“

Autorka se v tomto dílu značně rozvášnila a své pokračování nafoukla do obřích rozměrů. Příběh nechala zalít krví padlých bojovníků a prožrat prohnilými intriky vladařů i mocichtivých pánů. Její styl psaní je rozhodně čtivý a nadupaný akcemi i magií, která vás dokáže zaujmout. Ale také obsahuje výplňové části, které se vlečou, s ničím novým nepřicházejí a zbytečně zahlcují rozjetý děj. Musím se přiznat, že tady jsem se chvílemi trochu nudila a vlastně jsem nepochopila, proč autorka toto pokračování udělala tak obsahově mohutné. Úvodní díl měl větší tah na bránu a dějově byl rozhodně více rozmanitý. I tady se sice dočkáte mnoha překvapení a nenadálých zvratů, ale chvílemi je to obalené do nadbytečné omáčky, která nemá žádnou výraznou chuť.

Pro mě se v tomto dílu stala magie vítaným prvkem, která mě bavila, rozvíjela se do nečekaných směrů a připravila si pro čtenáře některé vyložené bomby, které dokázaly zamávat dějem. Romantika je tu vedena trochu po vedlejší koleji, což vůbec nevadí, protože i tak ji po celou dobu vnímáte a zároveň na ní děj není postaven. Za pozornost také určitě stojí vývoj její hlavní hrdinky Tisaanah, za kterou nezůstávají pozadu ani ostatní postavy. Autorka je neustále hází do nových situací a nechává je projít osobním růstem, který je ale ne vždy zavede na správnou cestu. Každopádně je tady více krvavých půtek, více mocenských bojů i více konfliktů než romantiky, takže pokud hledáte v příbězích válečné boje o moc spíš než láskyplné „ňuchňání“ 😉 , tohle je psané přímo pro vás.

Fantasy román Děti padlých bohů nebyl špatným čtením, ale úvodní díl se mi prostě líbil daleko víc. Tady jsem byla chvílemi značně zahlcena dokola omílanými informacemi a za mě bych ho klidně pokrátila. Nadchlo mě opět pestrobarevné pojetí magie a i romantika byla vedena jemným způsobem, který ladil s vystavěným dějem. Určitě si nenechám ujít i poslední díl, protože zkrátka potřebuji vědět, že? 😉

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ 🤍 🤍

Autor: Veronika Es.

Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Albatrosmedia.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *