Nejnovější případ inspektora Fawleyho vás zavede do úplně obyčejné rodiny, která by si mohla žít celkem spokojeným životem… kdyby je tedy někdo nechtěl zabít. Další díl se sympatickým policistou nese název NENÍ ÚNIKU a vy se můžete těšit na spletitý příběh s notnou dávkou napětí a pozvolným pátráním.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Host za účelem recenze.
Název: Není úniku
Autor: Cara Huntová
Překlad: Markéta Polochová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2020
Počet stran: 392
Jsou vánoční prázdniny a z hořícího domu v severním Oxfordu záchranáři vynesli dvě děti. Tříletý Zachary je mrtvý a jeho starší bratr Matty bojuje o život. Byli doma sami? Otec je na konferenci v Londýně a nezvedá telefon, po matce není nikde ani stopy… Hasiči mají podezření na žhářství, brzy se však objeví nové důkazy a inspektor Adam Fawley se probudí do své nejhorší noční můry. Vše totiž nasvědčuje tomu, že nešlo o nehodu, nýbrž o vraždu.
∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞
Detektivka Není úniku je třetím dílem ze série Případy inspektora Fawleyho a pokud máte rádi krimi, v kterých se nikam nespěchá, a jsou dostatečně komplikované, aby dokázali zmást i vás, pak jste tady naprosto správně. Tohle je zkrátka stará, dobrá policejní práce, kde vám indicie k odhalení nepadají samy do klína, ale každou z nich si musíte pěkně zasloužit. Rozmotat klubko lží, tajemství i samotného zločinu doprovází napětí i nečekané zvraty.
Příběh je veden hned v několika liniích a vy máte tak možnost na celý případ nahlédnout pěkně s odstupem a pospojovat si všechny jednotlivé výpovědi. Nejvíce prostoru se dostává samotnému vyšetřování, v kterém sledujeme několik policistů, a vaši pozornost si uzurpuje ten nejpodivnější. Ano, inspektor Fawley má plné ruce práce s jedním žhářským případem, v kterém zemřela matka s malými dětmi. Kde je jejich otec? A co se v této rodině dělo za zavřenými dveřmi?
„Z cákanců na podlaze můžeme vyčíst, že žhář stál uprostřed pokoje, couval směrem k tamtěm dveřím a rozléval benzin po obou stranách.“ Rigby předvádí, jak to útočník provedl: ustupuje a z imaginárního kanystru rozlévá benzin napravo i nalevo. „Jenomže tady,“ řekne Rigby a zůstane stát, „se zastavil.“
Gis svraští čelo. „Jak to víte?“
Rigby ukáže na plachtu pod nohama, ohne se a zvedne ji. Pod ní je mohutný dřevěný trám a pozůstatky ozdobného viktoriánského zrcadla. Pod sazemi se leskne pozlacený rám. Z rozbitého skla na mě hledí můj pokřivený obličej.
A nejí to jediná tvář, kterou vidím.
Autorka píše lehkou rukou a stejně jako je komplikovaný případ i forma jejího vyprávění vykazuje jistou spletitost. Pátrání po pachateli prokládá policejními výslechy či zprávy, novinové články střídají internetové diskuze a tímto neobvyklým konceptem tak citlivě narušuje zajetou rutinu. Příběh si tím udržuje svoje stabilní tempo a nemá tendenci upadat ke spánku. Autorka využívá i zvýšeného množství postav a každý dostává v ději svůj vlastní prostor. 
Mohlo by se zdát, že v tom budete mít trochu guláš, ale její postavy jsou pestré a vykazují plejádu charakterových vlastností, díky nimž působí živěji a čtenáři jsou bližší.
Případy této autorky jsou opravdu spletité. Nemůžete očekávat žádné rychlé řešení či dechberoucí tempo. Tahle spisovatelka si dává pěkně na čas. Pozvolna rozplétá nitky zločinu, postupně uvolňuje indicie a cesta k odhalení pachatele je tak lemována mravenčí policejní prací. Pokud byste si ale mysleli, že se tady budete nudit, na to můžete rychle zapomenout. Střídání několika dějových linií, z čehož jedna je umístěna do minulosti a odkrývá zákulisí zločinu, vás udržuje v bdělém stavu a souběžně se odvíjející osobní život hlavního hrdiny úměrně zvedá vaši zvědavost.
Detektivka Není úniku se mi líbila, a pokud máte rádi stejně jako já komplikované krimi případy, v kterých motanici tajemství a lží hned tak někdo nerozplete, pak se zkuste poohlédnout po této sérii. Hlavní postava inspektora Fawleyho je velkým sympaťákem. 😉
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 🤍
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Host.
