Jaký další osud čeká irského přistěhovalce v zemi splněných snů – Americe se dočtete v pokračování knihy Andělin popel. Devatenáctiletý mladík zažívá osobní pády i úspěchy v románu ANDĚLINA ZEMĚ a opět se jedná o citlivé čtení proložené sarkastickým humorem a emocemi.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Prostor za účelem recenze.
Název: Andělina země
Autor: Frank McCourt
Překlad: Josef Moník
Nakladatelství: Prostor
Rok vydání: 2022
Počet stran: 432
Čtenáři slavného románu Andělin popel se ve volném pokračování dozví, jak to s tím popelem vlastně bylo. Autor, toužící zbavit se všech bolestí irského Limericku, plného chudoby, nemocí i rodinných tragédií, odchází v devatenácti letech do Ameriky. Věří, že v zemi, kde se narodil, se mu podaří uskutečnit své představy o lepším životě. Na Manhattanu se však potýká s novými problémy, rozpolcen mezi touhou po vzdělání a nezbytností se uživit. Slouží v armádě, pracuje v přístavních docích, přitom studuje a snaží se posílat domů matce peníze. Uzdraví se mu oči i chrup, nabývá jistoty, plní se mu erotické sny. Získává srdce pravé americké blondýny a zakládá rodinu v protestantském prostředí. Stává se středoškolským profesorem, ale společenský vzestup si vybírá svou daň. Autobiografický příběh nositele Pulitzerovy ceny je napsán s velkým citem a osobitým humorem.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Andělina země je autobiografickým příběhem, který navazuje na předchozí knihu Andělin popel. Autor nás opět pouští do svého Irskem ovlivněného života, ale tentokrát se snaží poprat s americkým osudem. Tohle je úžasné čtení popisovaných životních strastí a smutných zážitků, ale napsané s velkou dávkou čtivosti a určité lehkosti, v které se silně ozývají melancholické tóny emocí.
Příběh je vyprávěn ich-formou z pohledu hlavního hrdiny a autora v jednom Franka McCourta. Píše se rok 1949 a Frank připlouvá do země zaslíbené, od které očekává úspěšný a naplněný život. Jaké je ale jeho rozčarování, když zjistí, že i tady je chleba o dvou kůrkách a přistěhovalci v Americe nemají zrovna na růžích ustláno. Protlouká se svým životem ze dne na den a i přes potíže mu to jde skvěle. Vstoupí do armády a dokonce se stane i učitelem. Irsko je v něm ale pořád určitým způsobem zakořeněno a neustále se připomíná.
Říkají mi: Všiml sis, jak se Limerick změnil?
No jistě. Víc aut, méně usoplených nosů a odřených kolen. Žádné bosé děti. Žádné ženy ve vlňácích.
Ježíši, Franku, jakých věcí ty si nevšímáš.
Jsou ve střehu, jestli se nezačnu vytahovat. Když jim říkám, že jsem učitel, tváří se zklamaně.
Jenom učitel. Pane na nebi, Frankie McCourte, my mysleli, že už budeš milionář. Vždyť tady byl tvůj bratr Malachy se svou nádhernou ženou jako ze žurnálu a ten je přece herec a všechno.
Letadlo odstartuje do zapadajícího slunce, které pozlacuje Shannon lesklými střepy, a ačkoli jsem šťastný, že se vracím do New Yorku, stejně nevím, kam vlastně patřím.
Autor vás nadchne svým citlivým stylem vyprávění a sarkasmem, který se stává neoddělitelnou součástí Frankova života. Co mu také jiného zbývá, když se musí sám protlouct v Americe, nikoho tu nezná a s otevřenou náručí ho taky zrovna nevítají. Autor zpočátku stále nechává Franka v rukách jisté mladické naivity a lehké dětinskosti, což ještě více přiostřuje osamocenost v cizím městě, ale později, podle toho jak ho formují zážitky, u něj pozorujete posun k jakémusi životnímu nadhledu a ironický humor ho naštěstí stále neopouští. 
Chvíli Američan, v dětství Irčan a v dospělosti opět Američan. Kam vlastně patří? V zemi možností se na něj stále koukají přes prsty, a když se vrátí do Irska, stává se z něj v očích známých milionářský Američan. Rozpolcenost je jeho neoddělitelným stínem, s kterým si zahrává, navzájem se špičkují, ironicky se dobírají a málokdy se opouštějí.
Román Andělina země byl pro mě vítaným návratem k Frankovi, který mě opět výborně pobavil a dojmul. Ačkoliv dle mého je Andělin popel o fous lepší knihou i tady jsem se dokázala plně ponořit do životního osudu irského mladíka a společně strávený čas byl potěchou pro moji duši i bránici. Celkem obsáhlý příběh je podán s lehkostí i nadhledem a má jemné tóny hořkosladké chutě, které vás občas dokáže dojmout a občas šťastně rozesmát.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
