Některá PŘIZNÁNÍ by měla zůstat tajemstvím a některá by měla vyjít na světlo, aby dala vzniknout ojedinělé lásce… Colleen Hooverová má talent na lásku i na život a opět to dokládá ve své nové romanci, která vás umí dojmout i rozněžnit.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s knihkupectvím Luxor za účelem recenze.
Název: Přiznání
Autor: Colleen Hooverová
Překlad: Jana Jašová
Nakladatelství: Euromedia Group – Ikar
Rok vydání: 2025
Počet stran: 296
Když se jednadvacetiletá Auburn Reedová přestěhuje do Dallasu, má pocit, že jí osud neustále hází klacky pod nohy. Jenže ona nepatří k těm, kdo by se hned vzdával. Štěstí jako by se na ni usmálo teprve ve chvíli, kdy v ateliéru, kam se přišla ucházet o práci, potká charismatického malíře Owena Gentryho. Nadaný umělec vytváří obrazy podle anonymních doznání cizích lidí k tomu, čeho nejvíc litují. Sám však má tajemství, které by mohlo zničit to nejdůležitější, na čem Auburn v životě záleží. Co ale dělat, když rozum velí jinak než srdce?
♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥
New Adult román Přiznání je další emotivní bombou od CoHo, která vás naprosto rozloží a po kousíčkách zase složí do stavu naděje překypující dojetím. Komorní příběh o pár postavách je naplněn nejen romantikou, ale i vážnými tématy (rodinné vztahy či osobní oběti ve jménu lásky) a vše je vkusně zabaleno do uměleckého hávu.
Příběh je vyprávěn ich-formou z pohledu dvou hlavních postav. Auburn má za sebou velkou lásku, která neskončila šťastně a teď se stěhuje do Dallasu, shání práci a trochu toho štěstí. To se na ni usměje, když náhodou narazí na ateliér, který shání asistentku. Ateliér vlastní sympatický mladý muž Owen, který má opravdu velmi zvláštní styl svých obrazů. Maluje je podle anonymních přiznání cizích lidí. Co by se stalo, kdyby si i Auburn s Owenem navzájem vyměnili svá tajemství a doznání? Pořád by k sobě něco cítili nebo by je to rozbilo na milion kousků?
„Takže to je všechno? Takhle to končí?“
Přikývnu, i když je to to poslední, co bych si přála. Ale tohle je konec. I kdyby byl Owen připravený kompletně změnit svůj život, jeho minulá rozhodnutí by ovlivnila ten můj.
„Někdy prostě nedostaneme druhou šanci, Owene. Někdy věci prostě končí.“
Zamžiká. „My nedostali ani první šanci.“
Autorka tentokrát napsala do sebe uzavřený příběh, který je pojat na malém place s minimálním počtem postav, ale o to víc se jí daří nořit do hlubin pocitů rozbité duše. Ano, královna emocí CoHo vás zase dostane hned na prvních stránkách a vy si říkáte, jak tohle teď do konce vydržet a nerozložit se? Naštěstí nám nabídne alespoň na chvíli mírné zklidnění, v kterém se začne odvíjet spletitý romantický vztah dvou lidí, který je samozřejmě poznamenán pohnutou minulostí a tajemstvími. Ty tady hrají stěžejní roli. 
Autorka vám prozradí hned na začátku, že tihle dva mají možná cosi společného a skvěle se jí daří napínat vaši zvědavost po celou dobu. Jemně naznačí, lehce poodkryje, ale až na samém konci teprve „napráská“ celou pravdu.
Moc se mi líbilo umělecké prostředí, do kterého je příběh zasazen a ilustrace, které se v románu vyskytují, se staly úžasným doplňkem a oázou pro moje oko i duši. Samotný nápad s originální malířskou tvorbou, v které se dohromady spojí umění a lidská doznání je úžasnou a neotřelou myšlenkou, která pozvedla román do vyšších sfér. Navíc se hned na začátku dozvíte, že tato přiznání jsou skutečná od anonymních čtenářů a o to víc vás pak dokáže příběh zasáhnout.
Román Přiznání se mi moc líbil. Autorka občas mívá slabší příběhy, ale tento k nim rozhodně nepatří. Emotivní příběh vás dojme svojí jemnou a pocity naplněnou dějovou osou i romantickou linkou, která je prostoupena přitažlivostí a fungující chemií. Po celou dobu intenzivně vnímáte to zvláštní pouto mezi sympatickou ústřední dvojicí, které je k sobě přitahuje a nedovoluje jim zapomenout. Nechte se dobrovolně dojmout příběhem plným vášně, citů a pravdy.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách knihkupectví Luxor.
