Recenze

Sestry z Toskánska

Příběh o osudech čtyř sester a jednoho starobylého domu přináší román SESTRY Z TOSKÁNSKA. Ponořte se do vyprávění, které má melancholický podtón, ozdobeno je špetkou magického realismu a vše přikrývá velká porce emocí. Čtivý příběh o rodinných vztazích vás nadchne a okouzlí.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada za účelem recenze.

Název: Sestry z Toskánska
Autor: Daniela Sacerdoti
Překlad: Daniela Čermáková
Nakladatelství: Grada Metafora
Rok vydání: 2025
Počet stran: 296

Lucrezia má úspěšnou kariéru v týmu slavného pařížského šéfkuchaře. Přesto ji to odjakživa táhlo domů, do rodného domu zanořeného do kouzelné krajiny Toskánska. Cítí, že teď, když otec zemřel, může se konečně vrátit k milovaným sestrám. V srdci však nosí dávné tajemství a netuší, jaké přivítání ji v provoněných zahradách rodného domu vlastně čeká. Události po otcově smrti naberou nečekaný spád: sestry totiž zdědily jen dluhy a hrozí nebezpečí, že o nádherné rodinné sídlo přijdou. Lucrezia je odhodlaná tomu všemi prostředky zabránit. Sílu jí dodává také setkání s dětskou láskou Vannim, s nímž nachází nové souznění. A to zatím netuší, že osud se chystá sestry ohromit ještě dalším překvapením…
Tak začíná čtyřdílná série, která sleduje osudy dcer kdysi mocného Fosca Falconeriho: Lucrezie, Bianky, Nory a Mii. Všechny po matce zdědily jistý duchovní dar, každá však kráčí po vlastní cestě. Košatý příběh o dramatické minulosti jedné rodiny umocňuje kouzelná toskánská krajina plná barev a vůní. 

℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘

Román Sestry z Toskánska je nenáročnou oddechovkou, v které se ale mísí spousta pestrobarevných emocí. Tento příběh je pocity naplněn až po okraj a vy s našimi hrdinkami intenzivně cítíte i vnímáte všechna jejich rozpoložení. Čtyřdílná série mapuje osudy čtyř sester a úvod obstarává Lucrezia, jejíž život je protkán bolestnou minulostí, nenávistí, ale i láskou, na kterou se nezapomíná.

Lucrezii v jejích dvanácti letech vyhnal otec z rodinného domu v Toskánsku a od té doby nikoho z rodiny neviděla. Teď, když otec umřel, se může konečně vrátit domů a znova pohlédnout svým sestrám Biance, Noře a Mii do očí a zjistit, proč ji opustily. Nachází zde nejen milované Toskánsko i ozvěny starých časů, ale i dávnou lásku. Jenomže po tolika letech je všechno komplikované a možná už ani nejde navázat hlubší vztah, který byl tak násilně přerušen. Možná ji v tom pomůže magický dar, který všechny dcery zdědily po své matce a možná bude stačit jenom odpuštění a porozumění.

Pět žen zničených jediným mužem, a to jen kvůli tomu, že jsme svoji sílu a odvahu používaly k pouhému přežívání, místo abychom se vzepřely. Uvažovala jsem, kolik dcer a manželek, kolik žen v tomto starobylém domě za jeho tisíciletou historii muselo snášet to samé. Uvažovala jsem, jestli některé z nich někdy seděly na schodech a držely se za ruce, čerpaly sílu jedna z druhé, nebo se tu utápěly v samotě či naději a pozorovaly chladné, vzdálené hvězdy.

Autorka píše výjimečným citlivým jazykem, v kterém se odráží jistá nostalgie a omamné kouzlo. Splétá osudy svých hrdinek citlivou a pevnou nití, a i když se občas roztřepí, vždycky najde zase stabilní začátek, v kterém se objevuje ženská síla a odvaha. Právě námět odvážných, nezdolných žen, které zakusují nadváhu mužského světa na vlastní kůži a přesto v sobě nachází sílu se vzepřít, se velmi často dostává do popředí příběhu, kde se usazuje pevně v kramflecích.

Magický realismus, který se jemně vyprávěním proplétá a který autorka naaranžovala do všech koutů svého děje, dodává těmto ženám ještě více síly a tajemné moci. Moc se mi líbilo zasazení těchto „věcí mezi nebem a zemí“ do děje, v kterém se rozhodně nesnaží uzurpovat čtenářovu pozornost ani opanovat dějovou osu, prostě jsou jenom tady a stávají se stabilní součástí. Díky této magii dostává příběh ojedinělý ráz i šmrnc a společně s nádhernými popisy toskánského prostředí jsou oázou pro citlivou čtenářovu duši.

Dalším výrazným prvkem se stává téma domova. Mít své místo v životě, kde se cítíme doma i po několika letech odcizení, kde k nám promlouvají vzpomínky, prostředí i lidé a kde vnímáme své odvěké kořeny. Autorkou jsou tyto vjemy silně a s emocí zachyceny a vzbuzují ve čtenáři barevnou směs pocitů, které vítá. Román Sestry z Toskánka se mi moc líbil. Je to sice nenáročný příběh, ale napsaný srdcem a zalitý velkou porcí emocí. Vřele doporučuji všem citlivým duším.

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ❤

Autor: Veronika Es.

Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Grada.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *