Domov je tam, kde je srdce… Dojemný milostný příběh, který v sobě ukrývá emočně náročnější děj přináší román VŠECHNY CESTY VEDOU DOMŮ a pokud máte rádi citlivé vyprávění, které vás dokáže rozesmát i rozplakat a uvědomit si sílu rodinného pouta, poohlédněte se po tomto poutavém románu. Přiměje vás obejmout své blízké.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s knihkupectvím Dobré knihy za účelem recenze.
Název: Všechny cesty vedou domů
Autor: Melissa Wiesner
Překlad: Blažena Kukulišová
Nakladatelství: Dobrovský – Kontrast
Rok vydání: 2026
Počet stran: 328
Příběh je vyprávěn er-formou a po celou dobu sleduje dva ústřední hrdiny. Anna nemá příliš na růžích ustláno. Snaží se získat stipendium na univerzitě, po škole pracuje a v noci se učí. Hlavně ale mlčí o sobě i své rodině. 
Mlčí i před svým novým parťákem Gabeem, kterého vyfasuje na školní projekt. Kde se společně připravovat, než u něj doma, v rodině, která má otevřenou náruč pro každého a kde se cítíte jako doma? Čím víc času spolu tráví, tím víc se poznávají a zjišťují, že mají k sobě velmi blízko, ale jenom do doby, než na povrch vyplují Annina tajemství. Jejich cesty se rozdělí a znova spojí až po několika letech, ale stará traumata nelze jen tak překonat a některé tajnosti mají možná moc dvě pošramocené duše rozdělit navždy…
Odvrátila zrak. Nemohla mu lhát, o tomhle ne. „Na tom nezáleží. Nepatřím sem. Nikdy jsem sem nepatřila.“
Gabe se odvrátil a ztrápeně zavrtěl hlavou. Chvíli chodil po pokoji sem a tam a pak se prudce otočil na podpatku a zadíval se na ni. „Nejsem to já, kdo tě opustil.“ Prohrábl si rukou vlasy a s každým slovem mluvil hlasitěji. „Jsem tady, Anno. Jsem tady.“ Pak se mu zlomil hlas a jako by došla pára. „Pořád tu jsem.“ Svěsil ramena, a když mu pohlédla do oči, byly celé zarudlé. „Anno, vím, žes toho prožila hodně a že trpíš. Ale kdy už najdeš způsob, jak nechat minulost být a dopřát si konečně štěstí?“
Autorka má moc příjemný styl vyprávění, který je podobný Colleen Hoover a stejně jako ona vás dokáže nadchnout pro svůj příběh. Hned od začátku jste vtaženi do děje, který za sebou zanechává výraznou stopu. Komplikovaný vztah našich hrdinů sledujete od prvopočátku a všechno to souznění mezi nimi vnímáte velmi intenzivně. Dovolíte si věřit v sluncem zalité pouto i přesto, že víte, jak je křehké. Autorka se postavám noří hluboko do srdce i mysli a dovolí i vám nahlédnout pod povrch, kde se ukrývají obnažené pocity a emoce.
Tady se budete dojímat, s netrpělivostí vyhlížet další životní kroky svých hrdinů a prožívat s nimi každé jejich drama i bolestnou zkušenost. Co vás ale bude nejvíce emočně tříštit, jsou všechna ta nepatrná rodinná gesta – pečující náruč rodičů, milující hašteření mezi sourozenci, zkrátka všechny drobné nuance, které z rodiny dělají domov a které naše hrdinka nikdy nepoznala. Díky tomu si možná uvědomíte a novýma očima začnete vnímat i svou vlastní rodinu – všechen ten soulad a harmonii, které ji provázejí a které berete jako samozřejmost.
Román Všechny cesty vedou domů v sobě ukrývá dojemný příběh o hledání svého místa v životě a je okořeněn romantikou i bolestnými ztrátami. Přestože se jedná o nenáročnou oddechovku, která obsahuje i pár otřepaných frází, její stěžejní témata jdou do hloubky a zanechávají výraznou stopu, která ve vás přetrvává.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
