Román ZAJÍC A JÁ je citlivým a něžným vyprávění o neobvyklém soužití s novorozeným zajícem. S lehkostí a poetikou sobě vlastní autorka ve svém příběhu odkrývá nejen život těchto tvorů, ale i zákoutí své vlastní duše. Velmi zajímavé čtení.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Beta-Dobrovský za účelem recenze.
Název: Zajíc a já
Autor: Chloe Daltonová
Překlad: Petra Urbanová
Nakladatelství: Beta-Dobrovský
Rok vydání: 2026
Počet stran: 320
Představte si, že v dlani držíte novorozené zajíče a krmíte ho z lahvičky. Představte si, že žije pod vaší střechou a v noci vám pobíhá po ložnici. Představte si, že i po dvou letech se k vám zajíc na zavolání vrací ze svých toulek krajinou. Přesně tak to zažila autorka této knihy Chloe Dalton. Během lockdownu opustí svůj rušný londýnský život, přestěhuje se na venkov a jednoho dne při procházce narazí na malé, opuštěné zajíče. Ze strachu o jeho život se instinktivně rozhodne o něj postarat a mezi divokým tvorem a ženou, která se doposud zajímala především o práci a kariéru, začne vznikat křehké pouto důvěry, jež nečekaným způsobem změní její život.
Memoáry Zajíc a já líčí jejich společnou cestu a zároveň podrobně popisují život a povahu zajíců i jejich ambivalentní obraz vykreslovaný uměním, literaturou a pověrami. Příběh tohoto neobyčejného vztahu, prokládaný úvahami o soužití lidí a zvířat, tempu moderního života a našem propojení s přírodou, zahalenými do nádherného, poetického jazyka, láká k tomu na moment se zastavit, pohlédnout na vlastní život z jiné perspektivy a znovuobjevovat krásy přírody.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Zajíc a já je niterným a velmi citlivým příběhem, v kterém se pocity skrývají pod řádky. Občas vykouknou, zanechají po sobě výraznou stopu a zase odhopkají do skrýše, kde čekají na svůj čas. A ten pokaždé přijde. Mezitím vás autorka seznámí se životem těchto malých tvorečků, jak se s takovým „dárečkem“ žije i to jak mu dopřát jeho přirozenou svobodu i prostor k žití.
Příběh je vyprávěn ich-formou z pohledu autorky. Chloe Daltonová se během lockdownu stěhuje z přelidněného Londýna na venkov a při jedné své procházce najde malé zajíče. Ráda by ho zachránila a tak začíná boj o holý život malého tvora. Vypadá to, že tady se zachraňuje pouze malé zajíče, ale co když i Chloe potřebuje tak trochu pomoci a vidět svět jinýma očima?
Zatímco se pereme o své místo na této planetě, předháníme se v boji o postavení, úspěch a dobré jméno, trápíme se, když šlápneme vedle nebo sejdeme ze správné cesty, a vnímáme křehkost svých nadějí a všeho, co je nám drahé, myslívám na zaječici, která po zemi kráčí zlehka, a když fičí vítr, zkrátka se uchýlí do úkrytu. Nejsme tolik odlišní.
Autorka má velmi příjemný styl vyprávění, který plyne jen tak mimoděk, ale jako by vám mluvil z duše. Mohlo by se zdát, že román o soužití se zajícem bude tak trochu divným a možná snad i zbytečným, ale tahle autorka to umí chytnout za správný konec a její příběh se stává zajímavým i dojemným zážitkem.
Moc se mi líbilo, jak autorka přistoupila ke společnému „soužití“ se zajícem. Vnímala jeho přirozené Já a nesnažila se ho předělat k obrazu svému. Dávala mu prostor i svobodu a dokázala mu podřídit i část svého života. Odměna pro ni byla sladká a silně emotivní. Tady city tekly doslova proudem a nejeden čtenář si jistě při čtení uvědomí to kouzelné sepjetí s přírodou, které jsme kdysi měli a spousta z nás ho cestou životem ztratilo.
Román Zajíc a já byl pro mě velmi zajímavým čtením, které se přede mnou pozvolna otevíralo a nabízelo cosi dalšího a možná i jiného. Odlišného, nevšedního a přitom známého. Pod řádky můžete najít spoustu myšlenek i mouder, které vám autorka s vrozenou laskavostí předkládá a někdy není vůbec marné si připomenout podstatu některých věcí, které tady s námi vždycky byli a nadále i budou.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 🤍
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Beta-Dobrovský.
