Pojďte nahlédnout do života slavného malíře Claude Moneta prostřednictvím jeho nevlastní dcery. Román BLANCHE MONETOVÁ A ZÁŘE LEKNÍNŮ je zajímavým a poutavým čtením. S Blanche zažijete lásku i bolestné okamžiky a její touha stát se malířkou vás vezme do světa zářivých barev a rozháraných umělců.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s knihkupectvím Luxor za účelem recenze.
Název: Blanche Monetová a záře leknínů
Autor: Claire Paulinová
Překlad: Radovan Baroš
Nakladatelství: Euromedia Group – Ikar
Rok vydání: 2025
Počet stran: 392
Paříž roku 1876. Rodina jedenáctileté Blanche je na mizině. Její otec, známý sběratel umění a mecenáš Clauda Moneta, si žil nad poměry. Blanche, její matka a sourozenci se stěhují k rodinnému příteli Monetovi, do jehož obrazů se dívka okamžitě zamiluje. Povzbuzovaná Monetem se chopí štětce. Její štěstí však netrvá dlouho, protože rodinu brzy zasáhnou těžké rány osudu.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Blanche Monetová a záře leknínů je dalším zajímavým čtením z edice Významné ženy a tentokrát se podíváme do bezprostřední blízkosti slavného malíře Claude Moneta. Na velmi pozoruhodnou návštěvu vás vezme jeho nevlastní dcera Blanche, pro kterou se stal tento muž profesním vzorem, k jehož světlu vždy obdivně vzhlížela.
Příběh je vyprávěný er-formou a po celou dobu jde ve stopách hlavní hrdinky Blanche. Poznáváme ji jako malou dívenku, která se poprvé setkala s věhlasným malířem Monetem a hned od prvního okamžiku byla tímto umělcem fascinována. I ona přichází na chuť zářivým barvám a osobnosti samotného Moneta. Otec Blanche se stal mecenášem tohoto malíře a po jeho zkrachování se celé rodiny ujme právě Monet. V jeho světle tak Blanche nasává své první malířské krůčky i rány osudu.
Pan Glatigny se zamyšleně chytil za bradu. „Tak mi prosím povězte, kterého umělce vám připomíná ta práce se štětcem?“
Aby ho zlomyslně netahala za nos, s úsměvem ustoupila stranou. „Určitě máte školenější oko než já.“
„Ty tahy štětce jsou jemné a elegantní.“ Pravou rukou švihl zápěstím tak graciézně, že to připomínalo gesto ženy.
„Tohle namalovala žena.“
„A to mě právě mate! Kdyby tam nebyla podepsána nějaká Blanche Hoschedéová, na mou duši bych si myslel, že to namaloval Monet.“
Autorka píše lehkou rukou, v které dokonale zachycuje barvu i světlo fascinující aury, jež se rozprostírá kolem osobnosti Moneta. Tato svobodomyslná a umělecká aura pohlcuje blízké prostředí i postavy, které se dotýkají života tohoto malíře. Očima dívky Blanche nasáváte veškeré kouzlo umění i drobné nuance úžasných barev, které impresionisté dokázali přenést i na svá plátna. Tohle je ale příběh Blanche Monetové nikoli věhlasného umělce. 
Přesto se k vám dostane stejnou měrou i životní příběh pozoruhodné osobnosti Claude Moneta, protože tahle talentovaná dívka vyrůstá a dospívá v oslňujícím světle slavného malíře a jeho přítomnost ji formuje i inspiruje. Ovšem Monet ji nikdy nedával žádné lekce, ani ji nevedl. Blanche se vše naučila pouhým pozorováním.
Tok vyprávění je poklidný a plyne pozvolným tempem. Ačkoliv dějová osa obsahuje dostatek zápletek a život Blanche nabízí pestré zvraty, vyprávění si pořád drží svoji klidnou rychlost a nenechá se ničím vybláznit. Pro někoho může být toto pomalé tempo příliš neatraktivní, ale do prostředí malířského soustředění je naprosto vhodné a díky němu se autorce podařilo do příběhu propašovat ženskou jemnost i citlivost.
Román Blanche Monetová a záře leknínů se mi líbil i přes jeho velmi poklidné tempo. Nadšeni z něj budou všichni milovníci umění, které fascinují rozháraní a múzou políbení osobnosti malířských pláten nebo fanoušci zbeletrizovaných životopisů, které vám dokáží přiblížit osud pozoruhodných osobností historie.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 🤍
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách Knižního klubu.
