Knihou LUNAPARK mě Stephen King nadobro přesvědčil, že jeho knihy stojí za to číst. Mezi světskými mi bylo navýsost dobře a s tajemným duchem v zádech jsem se konečně zařadila mezi fanoušky Mistra Kinga.
Název: Lunapark
Autor: Stephen King
Nakladatelství: Beta – Dobrovský
Rok vydání: 2020
Počet stran: 256
Šedesátiletý Devin Jones se vrací ve vzpomínkách do roku 1973 a vypráví svůj tajemný příběh, který se odehrál mezi kolotoči, horskou dráhou, vodní skluzavkou a Domem hrůzy… Devinovi je 21 let, studuje vysokou školu, má zlomené srdce a nejlepším únikem je práce někde hodně daleko, třeba v zábavním parku v malém americkém městečku. Původně to měla být jenom brigáda, ale mezi světskými se mu natolik zalíbí, že si studijní volno prodlouží a díky tomu zažije věci, o kterých se mu ani nesnilo. Zachrání život malému děvčátku i staršímu pardálovi z řad kolotočářů, seznámí se s chlapcem, jemuž nezbývá už moc času i s jeho oslňující matkou, ale hlavně přijde na kloub tajemství, jenž se skrývá v Domě hrůzy. Kdysi zde byla zavražděna mladá dívka, která se občas zjevuje a volá po záchraně. Devin prožije jedno nezapomenutelné období ve svém životě, které se sebou přinese prozření i děsivou životní zkušenost. Pojďte se svézt na horské dráze nebo velkým kole, ale hlavně nezapomeňte navštívit Dům hrůzy.
„Hej, Jonesi! Chceš vědět něco, co ti Rozzie neřekne?
„Jasně,“ odpověděl jsem.
„Máme tu strašidelnej zámek, jmenuje se Dům hrůzy. Stará Róza se k němu nepřiblíží na míň než padesát metrů. Nenávidí strašáky a mučírnu a ty nahraný skřeky, ale hlavní důvod je ten, že se bojí, že tam možná straší.“
Román Lunapark je příběhem místy nostalgickým, místy hororovým a místy detektivním. Vyvážený mix tak dal vzniknout svěžímu vyprávění, které ve čtenáři vyvolává pocit reálnosti, s kterým jde ruku v ruce soucit, napětí i láska.
Začátek knihy, jak jsem si již u Kinga zvykla, se rozjíždí pozvolna a tváří se jako jedno naprosto uvěřitelné vyprávění o Devinovi, které vás seznamuje s prostředím i postavami. Kingovi druhé poloviny knih jsou oproti tomu výbuchem emocí, napětí a křehké rovnováhy lidského života. A Lunapark toto pravidlo potvrzuje. S přídavkem detektivní zápletky a nadpřirozena si s vámi začne pohrávat a vede si vás svou vlastní cestou, z které není návratu. A vy se vlastně ani vracet nechcete, jste vtaženi do děje a nic vás nedonutí tento jeho magický svět opustit.
Celou knihou se nese atmosféra poutí a pro nás tajemných kolotočářů, které obestírá aura dalekých světů. Okamžitě se přenesete do vyřvávajících melodií i všudypřítomného hluku a poznáte světské osazenstvo, s kterým si není radno zahrávat. Ať už s nerudným Eddie Parksem nebo madam Fortunou – Rozzie ověšenou kabalistickými symboly a s vnitřním zrakem, jenž vidí věci skutečné i utajené.
Dojemný román ve vás rozbouří vlnu emocí a vy se dobrovolně necháte rozbrečet. Nebudete ochuzeni ani o romantickou linku či některá životní moudra, která ale musíte bedlivě hledat. King vám nedá nic zadarmo, ale pokud budete úspěšní, po zásluze vás odmění.
…některé dny jsou jako vzácný poklad. Není jich mnoho, ale myslím, že skoro v každém životě se jich pár najde. Tenhle patřil mezi ty moje, a když je mi mizerně – když se na mě život sype a všechno vypadá jako laciný šunt, jako Radostná ulice za deštivého dne -, vracím se k němu, aby mi připomněl, že život pokaždé není krutý podfuk. Někdy jsou odměny opravdové. Někdy jsou hodnotné…
A román Lunapark rozhodně laciný šunt není. Vítej Kingu v mé čtenářské duši, teď už v ní máš své stálé místo.
P.S. : Tentokrát má Stephen King mé hluboké poděkování za jemně linoucí se tóny The Doors, jenž mě doprovázely na stránkách jeho knihy i v mé hlavě. Na dlouho se ale s panem Kingem neloučím, protože mě opět přesvědčil, že se vyplatí tohoto chlapíka číst. Ale pro dnešek… This is the end, my only friend, the end…
Hodnocení: 95 %
Za další Kingovku, která mě zase o krůček přiblížila blíž k zbožňování Kinga 😉 děkuji nakladatelství Beta – Dobrovský a samozřejmě také za recenzní výtisk jedinečného Lunaparku.
Autor: Veronika Es.
