Román 22 BAZÉNŮ je citlivým vyprávěním, které pojednává nejen o bezpodmínečné sesterské lásce. Je to emotivní, naléhavé i intimní čtení, a pokud mu otevřete brány svého srdce, najde do něj cestu i poslepu. Čeká vás krásný a dojemný příběh.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Host za účelem recenze.

Název: 22 bazénů
Autor: Caroline Wahlová
Překlad: Viktorie Hanišová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2024
Počet stran: 231
Vysokoškolačka Tilda bydlí se svou desetiletou sestrou Idou a matkou alkoholičkou v ponurém šedivém domě na nenáviděném maloměstě, odkud už všichni její spolužáci a kamarádi odešli. Při studiu pracuje jako pokladní v supermarketu, stará se o sestřičku a někdy i o matku. Každodenní rutinu oživují jen návštěvy místního koupaliště, kde Tilda pravidelně plave svých 22 „bazénů“. Jenže pak přijde nabídka na doktorské studium v Berlíně. Vidina stěhování do velkoměsta láká, ale Tilda váhá: může nechat Idu samotnou s nevypočitatelnou závislou matkou? Kromě toho se jí do života nenápadně vkrádá Viktor, který možná nepřináší jen vzpomínky na minulost…
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
K románu 22 bazénů je potřeba si najít cestu. Autorka vám ji sice trochu ztížila, ale pokud si dáte tu práci a necháte na sebe působit její něžné a podprahové tóny vyprávění, budete spokojeni stejně jako já. Ani přesně nevím, co mě na tomto románu tak nadchlo, ale u mě to zafungovalo na výbornou.
Příběh je vyprávěn ich-formou z pohledu hlavní hrdinky Tildy a tahle vysokoškolačka rozhodně nemá na růžích ustláno. Stará se o svou desetiletou sestru a matku – alkoholičku. Jedinými světlými body v životě jsou sestra Ida a každodenní plavání v bazénu. Je chytrá a studium ji nedělá příliš potíže, proto když dostane nabídku na doktorské studium do Berlína, velmi ráda by odjela. Jenomže to by tady nesměla nechat svoji malou sestřičku své nezodpovědné matce. Navíc to vypadá, že i Viktor, který se po dramatické minulosti vrátil zpět, by ji tady mohl udržet.
Myslím na spoustu prostřených stolů, na přejeté ředkvičky. Myslím na 4 pytle s odpadky před jejím pokojem. Na nový obrázek s vorem, kuchtíkem a princeznou se zaječíma očima. Myslím na zajíce řvoucího „Ne!“, který se promění v princeznu. Myslím na Idu, jak se ke mně posadí a řekne: „Všechno bude v pohodě“, a ptám se sama sebe, jestli to tak bude.
Mám prostě strach, že Ida není připravená na můj odchod a mámino zhroucení. Protože na rozdíl od toho prvního to druhé přijde určitě, na 100 procent a bezprostředně před tím.
Autorka napsala velice krásný příběh, který do sebe absorbuje jemnost, něžnost i drsnou realitu všedních dní spojenou s nedostatkem mateřské lásky. Tohle je velmi citlivé vyprávění, které se na první pohled tváří obyčejně a vlastně ani nepřichází s žádným převratným dějem, ale jakýmsi neznámým kouzlem mě neskutečně bavilo a dojmulo k slzám.
Stejně jako hrdinka této knihy, která každý den plave svých 22 bazénů, aby utekla před problémy svého života, i vy se budete muset ponořit pod vodu, abyste viděli a vychutnali si tento jímavý příběh, který má svým čtenářům rozhodně co nabídnout.
Příběh je napsán syrovou, ničím nepřikrášlenou formou, která nemá za úkol vymámit z vás emoce (přesto se jí to daří). Jemnocit, který cítíte pod řádky, je zastíněn jistou drsností nelehkého života a silným sesterským poutem. Nemilosrdnou realitu všedních dní narušuje i něžná romantická linka a tajemství z minulosti, které čeká na své odhalení. Díky tomu se román neutápí jenom v alkoholovém a strastiplném odéru, ale dává čtenářům možnost nadechnout se vrtkavými okamžiky štěstí i nadějí v lepší zítřky.
Román 22 bazénů se mi moc líbil. Nějakým záhadným způsobem na mě zapůsobil intenzivní silou a prorostl do mého srdce. Komorní příběh o pár postavách vám nabídne hutné a citlivé čtení, které sice nemusí sednout každému, ale pokud mu dáte šanci a zpřístupníte své smysly nabízené maně, věřím, že vám zachutná stejně jako mně.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Host.


