Odjedu dřív, NEŽ NAPADNE PRVNÍ SNÍH. Tak přesně tohle si říkal třicátník Liam, když se nastěhoval do zděděného domku v malém městečku Solace. Jenomže to ještě netušil, že se mu tohle místo i jeho starousedlíci dostanou pod kůži a odejít od malé kamarádky Clary, kocoura Mojžíše, sympatické knihovnice Jo i všeuměla Jima pro něj bude dost složité. Ponořte se do citlivého a dojemného příběhu, který se vás dotkne svojí křehkostí a citlivostí.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Jota za účelem recenze.
Název: Než napadne první sníh
Autor: Mary Lawsonová
Překlad: Radka Knotková
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2024
Počet stran: 287
Sedmiletá Clara vysedává každý den u okna v obývacím pokoji a doufá, že každou chvíli zahlédne svou starší sestru. Rose, teenagerka plná vzdoru, utekla z domu bez jediného slova a už celé týdny o ní nikdo neslyšel. Útěchu Clara nachází jen v kocourovi Mojžíšovi, o kterého se stará, protože jeho majitelka paní Orchardová před několika týdny odešla do nemocnice, a ještě pořád se nevrátila. Do sousedního domu paní Orchardové se nastěhuje třicátník Liam Kane. Ve městě je nový, právě se rozvedl a aktuálně je nezaměstnaný. Claru jeho příchod překvapuje, současně ji však i zneklidňuje. Neuplyne ani pár hodin od jeho příjezdu a Liamovi zaklepe na dveře policista. Je snad z něčeho podezřelý? Elizabeth Orchardová, jejíž život se pomalu chýlí ke konci, v nemocnici rekapituluje nejvýznamnější okamžiky svého života. Postupně se tak odhaluje tajemný vztah, který s nově příchozím cizincem měla.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Než napadne první sníh je velmi zvláštní a srdeční záležitostí, která sice do vás bude pozvolna vstupovat, ale své stabilní místo si v něm určitě najde. Je to jemné a křehké vyprávění, které se noří do rozbolavělých duší svých postav, kde hledá poztrácené střípky důvěry, přátelství i naděje.
Příběh je vyprávěný ze tří různých úhlů pohledů. Clara je sedmileté děvčátko, jejíž sestra Rose jednoho dne utekla z domu a Clara ji od té doby marně vyhlíží z okna obýváku. Tím pádem ji neunikne příjezd Liama do protějšího domu, v kterém bydlela hodná paní Orchardová se svým kocourem Mojžíšem. Clara dala slib paní Orchardové, že než se vrátí z nemocnice, postará se jí o kocoura. Ale co teď, když tam bydlí cizí pán? Zděděný domek přišel Liamovi do cesty v tu nejlepší chvíli. Sice se rozvedl a moc neví, co se svým životem dál, ale až dá dům trochu do pucu, prodá ho a začne někde jinde znova. Paní Orchardová se zatím v nemocnici noří do své minulosti a propojuje všechny tři postavy křehkým osudovým vláknem.
Karl si ho zkoumavě prohlížel. „Jde tu o život jedné holky, Liame. S každou uplynulou hodinou je míň a míň pravděpodobné, že ji najdeme živou. A ty čirou náhodou můžeš pomoct.“
Což se samozřejmě nedalo rozporovat, bez ohledu na Karlovy pohnutky nebo pracovní metody. Potlačit rozčilení a souhlasit ale Liama nedonutily ohledy vůči Rose, jejíž zrnitá fotka na něj útočně civěla ze stránek novin, nýbrž pomyšlení na Claru. Na to, jak večer pátrala v jeho obličeji, zoufale mu chtěla důvěřovat – zoufale chtěla někomu důvěřovat -, ale nebyla si jistá, jestli je to dobrý nápad. Cosi mu matně, třebaže neodbytně, připomínala.
Autorka vás do svého příběhu pouští velmi pozvolna. Opatrnými krůčky našlapujete kolem postav a stále čekáte, co se z toho vyvrbí. Najednou zjistíte, aniž byste to silněji vnímali, že už si vás chytla, že tam patříte. Stojíte uprostřed jímavého a jemného příběhu, z kterého cítíte všechny drobné pocity a polohy a žasnete, jak to, že jste si toho nevšimli dříve. Každá věta se vás dotýká, každé slovo na vás má intenzivní účinek.
Laskavé vyprávění prodchnuté životní moudrostí a soucitem odkrývá smutky, výčitky i lásku a i když je naplněno bolestí až po okraj, v jeho stínech cítíte křehkost i opatrnou naději. Tušíte, že si autorka pro svoje postavy, ke kterým přilnula stejně jako vy, vymyslela závěr, který může nebo nemusí být strastiplný, ale rozhodně bude nadějeplný. Právě v postavách je autorka silná. Někteří z nich mají za sebou bolestné období i trápení a jejich smutky jim tak trochu znemožňují vidět o kousek dál a vy s nimi nejen soucítíte, ale máte doslova hmatatelnou chuť je obejmout a slíbit jim, že bude líp.
Román Než napadne první sníh se vám, ať už chcete nebo ne, dostane pod kůži a zamíří přímo do středu vašeho srdce. Přes všechny trable a zármutky vám poskytne hřejivý pocit úlevy a zanechá ve vás nesmazatelný otisk emocí. Doporučuji pro všechny citlivé čtenáře, kteří chtějí naslouchat a dokáží vnímat všechny drobné nuance jímavého příběhu.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Jota.
