Drama ze současného venkova s názvem DRAK NA POLNÍ CESTĚ přináší český autor Jiří Hájíček. Pojďte nahlédnout do života obyčejného venkovana, po jehož majetku jde mocná firma. Jak se tváří v tvář této situaci lidé zachovají? Budou hrdě bojovat za svá práva nebo podlehnou, nechají se zlákat a snadno zapomenou na svoji minulost a své kořeny?
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Host za účelem recenze.
Název: Drak na polní cestě
Autor: Jiří Hájíček
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2024
Počet stran: 245
Kristýna, učitelka hudby, se po letech vrací z Prahy do Nového Lhotce. V pětatřiceti letech se pokouší narovnat vztahy s rodinou a na jihočeském venkově zapomenout na minulost. S Tomášem, ředitelem místního statku, se znají odjakživa a spojuje je snaha zachránit své osobní životy a také jedno chátrající stavení na návsi. Tomášovi je pětapadesát, dlouho žije sám a cítí, že stárne. S Kristýnou přichází naděje, ale postupně také neshody pramenící z odlišnosti života ve městě a na vesnici. A pak se ve Lhotci objeví černá auta. Vystupují z nich mladí muži v oblecích a kravatách, obcházejí chalupu po chalupě a nabízejí peníze za akcie statku. A Tomáš zjišťuje, že bude muset řešit mnohem složitější krizi než jen tu svou životní…
Hájíčkův nový román se odehrává na současném venkově, který po kolektivizaci v padesátých letech a majetkových restitucích v letech devadesátých čelí novým dramatům. Na zemědělské podniky se vrhají „draci“ velkého byznysu a život na vsi se opět proměňuje. Ovšem lidé zůstávají stejní.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Drak na polní cestě je zajímavým náhledem do života malé vesnice, v které bují jako v každém jiném místě na světě podlost, komplikované vztahy i sousedské hašteření. Život na vsi, kde vám všichni vidí do talíře je už tak těžký a co teprve, když ho ohrožují „mocenští draci“? Pojďte nahlédnout do lidských charakterů i do tváří lidí, z nichž někteří chtějí peníze, někteří klid a někteří jenom svůj domov.
Příběh sleduje dění v Novém Lhotci – malé jihočeské vesnici, která si do této doby žila svým životem bez výraznějším vnějších zásahů. Jenomže teď jde po nich mocná firma, která chce skoupit akcie místního statku a převzít ho. Tomáš tady s mírnými přestávkami žije celý svůj život stejně jako generace před ním a rozhodně se nemíní smířit s některými nepravostmi. Snaží se zachránit statek před nenechavými pařáty a do toho ještě řeší svůj život. Je mu sice pětapadesát, ale proč by nemohl žít s o dvacet let mladší Kristýnou? Jenomže jí to táhne do Prahy, co taky tady na vesnici?
„Víš, Kristýno, já stejně nevěřím, že někdo nepotřebuje opravdovej domov. Domov jako konkrétní místo. Copak ti to nikdy nebude chybět? Seš si jistá?“
„Jistá, jistá… Nejsem si jistá spoustou věcí.“
„Dost za to platíš, za tu svobodu a nezávislost, který teď dáváš přednost.“
Mlčela.
„Třeba omezeným soukromím.“
Zvedla hlavu z jeho prsou, opřela se o loket a podívala se mu do očí.
„Spočti si, čím za svůj domov platíš ty.“
Autorův styl psaní je nenápadný a velmi přirozený. Do jeho příběhu vplujete snadno a okamžitě získáváte pocit, že do tohoto vyprávění patříte i vy. Realisticky a jen tak mimoděk vám vypráví svůj příběh, který na první pohled vypadá, že se v něm zase až tak moc neděje, ale ve stínech se odehrávají soukromá lidská dramata, převratné životní změny i charakterní přerody.
V každé době se najdou supové, kteří tvrdě jdou za svými cíli, nebojí se jít přes mrtvoly a bez skrupulí tak lehce získat bohatství a majetek. A pak jsou tu osamělí hrdinové – kovbojové moderní doby, kteří si nechtějí nechat diktovat podmínky svého života a s odvahou bojují proti moci a nespravedlnosti. Přitom nechtějí zase tak moc… jenom si po svém žít, mít svůj domov a možná se i trochu vrátit ke svým kořenům.
V příbězích Jiřího Hájíčka musíte hledat. Jeho tempo není žádným výbušným motorem, který by vás vláčel za sebou, tady je potřeba se trochu zklidnit, možná i pozastavit a nechat na sebe působit zdánlivě vyzařující klid, v kterém se pod řádky ukrývají společenská dramata i soukromé osobní války. Román Drak na polní cestě se mi líbil. Pokud máte rádi klidnější příběhy, z kterých ale vyvěrají intenzivní odkazy a s otevřenou náručí vítáte jemný styl vyprávění, z kterého se na vás dokáží vyvalit lidská dramata, tady určitě nesáhnete vedle.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 🤍
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Host.
