Mrazivá islandská zima, která leze za nehty a brutální čtyřnásobná vražda. Autorka Yrsa Sigurđardóttir se do toho umí opřít a čtenáře zve k vyšetřování, které má mnoho neznámých a pár tajemství. Krimi NENÍ ÚNIKU má napětí i velmi mrazivou atmosféru.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada za účelem recenze.
Název: Není úniku
Autor: Yrsa Sigurđardóttir
Překlad: Lucie Korecká
Nakladatelství: Grada – Metafora
Rok vydání: 2023
Počet stran: 416
Studentka pedagogiky Sóldís potřebuje po rozchodu rychle najít nové bydlení a práci, a tak s nadšením přijme místo soukromé učitelky dcer bohatého páru obývajícího luxusní sídlo v odlehlém, zapadlém koutě západoislandského venkova. Zaměstnavatelé na ni sice působí poněkud zneklidňujícím dojmem a život na osamělém místě v ní postupně začíná vzbuzovat neblahé předtuchy, ona se však rozhodne zatnout zuby a své obavy překonat. Bude to správný krok?
Policejní vyšetřovatel Týr se po letech vrací ze Švédska na rodný Island, protože v přelomové životní situaci touží po novém začátku. Záhy po nástupu do kriminalistického týmu v Reykjavíku se musí zapojit do pátrání po pachateli zločinu, jaký si v poklidné ostrovní zemi nedovedl představit ani v nejhorších snech – brutální čtyřnásobné vraždy. Jeho spánek však nakonec budou narušovat ještě hrozivější noční můry než obraz vyhaslých očí čtyř nevinných obětí.
¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿
Detektivka Není úniku je prvním dílem ze série Černý led, a pokud jste příznivci pomalejšího až skoro klidného vyšetřování, které se nebojí nakouknout do minulosti a vytáhnout strašáky ze skříní, pak zkuste tuhle severskou krimi, která dokáže vyvolat slušné mrazení v zádech.
Příběh vyprávěný er-formou je veden ve dvou dějových linkách. První se odehrává v současnosti a je zaměřena na pátrání po vrahovi, který vyvraždil celou rodinu. Vyšetřování se ujímá nový policista Týr se svojí kolegyní. Oba dva tak trochu do kolektivu nezapadli a tak na sebe vyšli. Jejich případem se stane několikanásobná vražda jedné rodiny a vypadá to, že tohle osamocené místo má dostatečné množství tajemství. Druhou linku sledujeme společně s mladou chůvou Sóldís, která přichází do osamoceného, ale luxusního sídla hlídat dvě děti. Vracíme se s ní o několik týdnů zpět a zjišťujeme pozadí celého děsivého zločinu.
Sóldís ani Reyni u sebe telefon neměli. Ása odložila misku a vytáhla z kapsy ten svůj. „Vypadl signál. Možná je to počasím. Bude ti muset stačit wifi.“
Ještě to ani nedořekla, když se do domu opřela burácející vichřice. Fičela proti vysoké prosklené stěně v kuchyni a nejbližší okno vypadalo, jako by se mírně prohýbalo směrem dovnitř. Bez ohledu na ztracené klíče od aut nepřipadalo v úvahu, že by se v takové bouři vydali hledat koně.
Sóldís zachvátila panika. Zajela rukou do kapsy a sevřela v prstech taxikářovou vizitku ve snaze se trochu uklidnit. Teď nemají šanci se odsud dostat. Ani žádným motorovým vozidlem, ani na koni. Jsou na statku uvězněni. Není úniku.
Autorka má svůj osobitý styl psaní, v kterém islandské prostředí hraje ústřední roli. Svůj příběh rozjíždí v pomalejším tempu, který nemá ambice výrazně zrychlovat, protože tady si musíte zažít a důsledně prožít hlavně mrazivou až skoro hororovou atmosféru. Linka z minulosti vám tyto hutné pocity zprostředkuje vrchovatou měrou, za to vyšetřovatelé se tentokrát moc nevyznamenali. 
Jejich linie vyprávění, když pominu utahané vyšetřování, nedávalo moc prostoru k větší akci a kromě jednoho opravdu velkého překvápka se táhli za případem šnečím tempem. Snad se v pokračování rozjedou trochu víc.
Yrsa je autorkou do daleka rozprostřených příběhů, z kterých vyvěrá hutná a mrazivá atmosféra severského prostředí. Její studený do morku prostoupený Island ještě více v příběhu evokuje osamocenost a chladný odér přicházející zkázy. Atmosféra detektivky je opravdu hutná. Nejenom tím, jaké události se na tomhle statku odehrávají, ale i sněhem zakrytá krajina, mráz co leze pod nehty a některá tajemství vás neustále drží v napětí a příjemně mrazivém oparu.
Detektivka Není úniku nebyla špatným čtením, ale mě tentokrát příliš neoslnila zápletka ani vyšetřovatelé. Nicméně jsem si plnými doušky užila islandskou zimu a linku z minulosti, která měla až hororový nádech a hodně hustou atmosféru blížící se smrti. Pokud jste čtenáři spíše pomalejších detektivek a nemusíte žádné vyhrocené krváky ani zvýšené množství akcí, které nevědí kam dřív skočit, pak se zkuste poohlédnout po této islandské autorce, protože ta si dává pěkně načas a nebojí se vás seznámit se všemi podrobnostmi – i těmi utajenými.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ 💔 🤍
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Grada.
