Nejvíc bolí jizvy od těch nejbližších a Petra s Bárou by mohly vyprávět… Jejich BLÍZCÍ se pro ně stávají duševní, toxickou trýzní, od které se nedá utéct. Emočně silný a náročný příběh vás zasáhne svojí niternou a působivou výpovědí.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Albatrosmedia za účelem recenze.
Název: Blízcí
Autor: Veronika González
Nakladatelství: Albatrosmedia – Motto
Rok vydání: 2025
Počet stran: 304
Příběh o hledání vlastní identity, o síle předsudků a odvaze postavit se nepřízni osudu tam, kde se zdá, že nic nemůže být změněno. Přestěhovat se na vesnici za partnerem Igorem se fotografce Báře zdálo jako docela dobrý nápad. Netušila ovšem, jak moc ji ovlivní odlehlost i způsob místního života. Bára si nerozumí s místními, chybí jí přátelé i starý život a doléhá na ni tvůrčí krize. Pravidelně se dostává do konfliktů s Igorovou rodinou, především s jeho matkou Jarkou, která se ji snaží dotlačit k mateřství, na něž se Bára necítí připravená. V prostředí, kde je jí všechno cizí a kde ji svírá nepochopení, ztrácí postupně nejen Igora, ale i samu sebe. Ve snaze o únik se nečekaně sblíží s Igorovou švagrovou Petrou, upachtěnou matkou dvou dětí, kterou by obyčejně pohrdala. Odhaluje však, že obrázek rodinné idyly zakrývá spoustu bolesti a manipulace.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Blízcí je intenzivní záležitostí, která se do vás otiskne a vyryje vám hluboké emoční brázdy. Tohle je opravdu velmi silné čtení, které se tváří nevinně, ale pod povrchem doutnají a bublají vztahové děsy, poznamenání i hledání svého místa v životě.
Příběh je vyprávěn ich-formou a jeho vypravěčkami se stávají mladé ženy Bára a Petra. Bára se stěhuje se svým přítelem do vesnice k jeho rodičům a netuší, co všechno ji zde čeká. Připadá si tady cizí a dokonce i její partner Igor se jí pozvolna vzdaluje. Sevřená svými pochybnostmi, ústrky od Igorovy matky i rozvržením vůdcovských sil v této rodině pomalu uvadá a začíná rezignovat. Ona není ta oblíbená, tou je Petra – Igorova švagrová, která má pevně všechno v rukách. Ale co když je všechno jinak a pod slupkou je těch utrápených duší daleko víc?
„K čemu jsou ti příbuzní, když na tebe kašlou? Rudolfa poznat nechtěli. A Dádyn o přijal. Rudolf ne.“
„Takže Rudolf se rozešel s ním?“
„Jo. A nemyslím si, že to byla chyba.“
Lekce sebelásky. Nechat odejít ty, kteří nám ubližují. Postavit se za sebe. Rozhodnout se pro sebe a vlastní dobro. Ale je to o tolik jednodušší, když v tom není nikdo další.
„A tys taky takhle nechala někoho jít?“
Bára se dívá před sebe. „Ne. Já jsem ta, kterou lidi opouští.“
Moc se mi líbí autorčin styl psaní. Její slova se jemně odvíjejí a kloužou po na oko letmém poetickém textu, který vám dokáže bez předsudků, ale s citem proniknout až na dno duše. Příběh má psychologický podtón, který ale není viditelně nastrčený, vlastně si ho skoro ani nevšimnete, ale je silným prvkem ve vyprávění, kde se vztahy skloňují v každém pádu a nejsou to jenom ty toxické a zničující, ale do protipólu se zde staví i ty, které jsou naplněné láskou a přátelstvím.
Intenzivním tématem se také stává hledání a tápání kolem vlastní osobnosti, kterou autorka nechává „nahlas“ přemýšlet o „běžných“ věcech jako je mateřství, milostné eskapády či sexuální orientace a tahle spisovatelka se toho rozhodně nebojí. Nastaví vám zrcadlo bez skrupulí a přetvářky a nebojí se vytáhnout na světlo věci, které si mnozí z nás schovávají hluboko v sobě.
Autorka svůj děj postavila na vztazích. Blízkých, nejbližších i těch vzdálených, jak by se mohlo zdát a musím zkonstatovat, že o takovém množství duševní bolesti a újmy jsem už dlouho nečetla. Tohle se vám zadře pod kůži až na dřeň. Po celou dobu se ve mně praly dva protichůdné pocity. Jeden absolutně a vůbec nechtěl číst dál a nechat se dobrovolně pohltit touto blízkou duševní trýzní a druhý pocit nemohl odejít od příběhu, který je tak krásně napsaný a vypovídající.
Román Blízcí se mi moc líbil a dostal se ke mně opravdu velmi blízko. Působivý příběh zanechává po sobě viditelné stopy a emoce, kterých se jen tak nezbavíte a ještě dlouho po přečtení vám budou rezonovat v hlavě i v duši.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ❤
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Albatrosmedia.
