Zajímá vás osobnost kontroverzního doktora Aspergera? Pojďte nahlédnout do temných válečných časů historie a poznejte objevitele autismu, jeho malé pacienty i děsivé místo jakým byla vídeňská dětská nemocnice Am Spiegelgrund. Román ASPERGERŮV ŽÁK je velmi čtivým a zajímavým čtením.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s knihkupectvím Luxor za účelem recenze.

Název: Aspergerův žák
Autor: Laura Baldini
Překlad: Vítězslav Čížek
Nakladatelství: Euromedia Group – Ikar
Rok vydání: 2025
Počet stran: 288
Vídeň 1932. Erich je ještě chlapec, když se dostane k doktoru Hansi Aspergerovi ve vídeňské univerzitní nemocnici. Nevidí svět jako ostatní děti. Dokáže řešit vysoce složité matematické úlohy, ale neumí projevit své city. Po strašných letech v pěstounské rodině poprvé zažívá náklonnost a porozumění. Zdravotní sestře Viktorine Aspergerův malý žák mimořádně přilne k srdci. A když se průkopnické práce na jejím oddělení zmocní nacistický režim, zhroutí se jí svět. Zatímco se doktor Asperger snaží přizpůsobit novým mocipánům, Viktorine se zděsí, když se dozví, co se odehrává na klinice ve Spiegelgrundu. Erich, kterého tam přemístili, se ocitá v nebezpečí života.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Tahle autorka umí čtenářům přiblížit historické skutečnosti velmi čtivou a poutavou formou. Dokazuje to i svým románem Aspergerův žák, v kterém se zaměřuje nejen na téma samotné poruchy autistického spektra a osobnost doktora Aspergera, ale vezme vás i na nehostinná místa ústavů pro tyto „odložené“ děti a nastíní bezútěšnou situaci, která v nich panovala v předválečném i válečném čase.
Příběh je veden ve třech dějových linkách. Sarah se dostává do Vídně roku 1986 a provádí zde výzkumnou práci týkající se doktora Aspergera a jeho objevení autismu. Čím víc se ale noří do historických podkladů, tím víc se před ní objevuje pokřivený obraz tehdejší doby i samotného doktora. Viktorine je zdravotní sestřičkou v univerzitní vídeňské nemocnici roku 1932 a její nadřízený doktor Asperger má se svými malými a „podivnými“ pacienty velké plány, ale nástup nacismu jeho úmysly naruší. Erich je právě tím malým a nezvladatelným pacientem, který ho zaujme. Tento chlapec sice netuší o čem je okolní svět, ale má mimořádné matematické nadání. Nemilosrdné nůžky 2. světové války se začnou uzavírat a naše hrdiny pošlou na děsivé místo, kterým se stává klinika ve Spiegelgrundu.
Od včerejška mě totiž pořád ještě bolí hlava. Řvala na mě nějaká cizí sestra. Napřed jsem ji neslyšel, mluvila moc rychle a já jsem ta slova nechápal. Pak mě popadla. Neměl jsem tušení, kam mě vede. Vždyť jsem jí prve nerozuměl. Přes uniformu měla křiklavě červený kabát. Z té barvy mě rozbolely oči, jako když se dívám do pronikavého slunce. Měla vysoký a ostrý hlas a zněl mi v uších, jako kdyby mě bodalo tisíc malých jehel. Když mě popadla, myslel jsem si, že mě chce roztrhnout vedví. Kroutil jsem se a tloukl hlavou do zdi tak dlouho, dokud jsem ji nepřestal slyšet a její doteky jsem už necítil. Ještě si pamatuji její slova. „Ten kluk je nebezpečí pro celé lidstvo.“
Autorka píše nenáročnou formou, v které se zaměřuje na svoji dějovou osu a příliš se do větších popisných akcí nepouští. Nicméně pro vtažení do příběhu je její strohý styl plně dostačující a napravuje to jistou citlivostí a empatií, která provází její vyprávění. Zaměřuje se převážně na své postavy a následné činy, které ovlivňují nejen jejich život, ale i osudy ostatních blízkých. Dějově bohaté vyprávění vás téměř okamžitě vtáhne do svého příběhu a jeho stránky vám budou rychle utíkat pod rukama.
Autorčiny postavy vycházejí z reálných osobností pouze u svých ústředních postav a průvodců příběhem si dovolila sáhnout do šuplíku fantazie. Tyto postavy pak citlivě umístila mezi historicky doložená fakta a ošperkovala je romantickou linkou i osobními trablemi. Ačkoliv její původní plán napsat příběh „pouze“ o objevení autismu doznal změn, toto téma neopouští vyprávění po celou dobu a jenom se rozšiřuje o další zajímavé náměty jako např. nevyjasněná role doktora Aspergera za 2. světové války či otřesné téma dětské nemocnice Am Spiegelgrund. S jemností vše propojila a předkládá tak čtenářům čtivý a emotivní obraz.
Román Aspergerův žák mě opravdu zaujal. Samotná osobnost doktora Aspergera byla autorkou s citem podána bez odsouzení či osobního zaujetí. Pouze naznačila historické aspekty i nedávno objevené výzkumy, které ho staví do nelichotivého světla, ale nijak čtenáři nenutí stanovisko. I přes některá nelehká témata a děsivé skutečnosti, které se odehrávaly v detenčních ústavech pro „narušené“ to bylo poutavé a velmi zajímavé čtení, které mi otevřelo další pro mě méně známé obzory a díky postavě malého chlapce Ericha mi dovolilo nahlédnout do autistického světa.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 🤍
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách knihkupectví Luxor.


