Spisovatelské duo píšící pod pseudonymem Lars Kepler se vydal do trochu jiných vod krimi žánru a představil první díl nové série s názvem AŽ NAJDU KLÍČ. Čtenářům klasických detektivek se trefí do noty a odhalit pachatele vraždy bude i tentokrát velmi zajímavou a spletitou záležitostí.
Název: Až najdu klíč
Autor: Alex Ahndoril
Překlad: Karolína Kloučková
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2023
Počet stran: 272
Soukromá vyšetřovatelka Julie Starková přijímá u sebe v kanceláři neohlášenou návštěvu. Per Günter Mott, který je jedním z majitelů úspěšné rodinné firmy, se předchozího dne zúčastnil firemní schůze na svém panství v severozápadní části Švédska. Ráno pak ve svém telefonu našel fotografii zkrvaveného svázaného muže s pytlem na hlavě. Kvůli výpadkům paměti způsobeným velkým množstvím vypitého alkoholu ale netuší, jak se snímek do jeho telefonu dostal a kdo je na něm zachycen. Ze strachu o svoji pověst chce Per Günter Julii pověřit, aby očistila jeho jméno, než se do případu vloží policie. Julie požádá svého bývalého manžela Sidneyho Mendelsona, který pracuje u policie, aby si vzal volno a s vyšetřováním jí pomohl. Stále ještě trochu doufá, že by to mohla být šance získat ho zpět. Julie a Sid se společně vydají do honosného sídla uprostřed hlubokých lesů, kde se postupně seznamují se všemi členy rodiny Mottových. A jak se brzy ukáže, každý z nich má své tajemství.
⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓
Detektivka Až najdu klíč je prvním dílem ze série Klíč a pokud máte rádi pozvolné odhalování zločince, které provází nikdy nekončící rozhovory, vrtání se v soukromí podezřelých osob i nenápadné indicie, které můžou vést k odhalení pachatele, tady neuděláte chybu. Žádné krveprolití ani zvrácené choutky ujetého vraha nečekejte, tady se vyšetřuje pěkně v rukavičkách a popíjí se u toho sklenička šampaňského či whisky.
Příběh je vyprávěn er-formou a jde po celou dobu ve stopách hlavní postavy Julie. Ta má soukromou detektivní kancelář a před sebou nový případ, ke kterému by ráda přizvala svého bývalého manžela Sida. Určitě ji bude nápomocný a třeba mezi sebou obnoví i důvěrnější vztah. Společně se vydávají na staré anglické sídlo, kde došlo k vraždě a jediným pojítkem je fotografie zkrvaveného muže v mobilu úspěšného podnikatele Pera Güntera Motta. Firma má mnoho majitelů, všichni jsou z blízké rodiny a několikrát týdně se schází na společné večeři. Kdo měl zájem poškodit Pera a hodit na něho vraždu? Nebo jeho nadměrné pití už přesáhlo hranici a vrahem je on, jenom si to nepamatuje?
Snaha celé rodiny, aby se před Julií a Sidem předvedla jako soudržné a sympatické společenství, se již od samého počátku jevila jako křehčí než nejjemnější porcelán.
Všichni chválili jídlo, nejspíš stejně jako vždycky, Amelie se usmívala svým obvyklým úsměvem a odnášela další a další talíře a mísy.
Ale nikdo se nevydrží ovládat věčně, ani když má hosty, říkala si Julie. Působilo to, jako by každý z nich – se svou specifickou kombinací inteligence, šarmu a sebeironie, duchaplnosti, štědrosti a srdečnosti – náležel k jakési samozřejmé elitě.
Detektivka ve stylu Agathy Christie se čte velmi dobře. I přesto, že má pomalejší tempo a nese se v duchu nenápadných společenských dialogů, z kterých se snaží hlavní postava vytěžit maximum, dokáže čtenáře zaujmout svým inteligentním vyšetřováním, atmosférou aristokratických časů i hlavní postavou. Vše se nese v duchu klasických anglických detektivek, v kterých ve středu dění stojí panské staré sídlo, rozvětvená rodina i jasně daný počet podezřelých, jenž se sešel kolem jednoho stolu. Každý z vyšetřovaných aktérů má za svými zády nepokojné stíny minulosti a každý z nich cosi skrývá, co se momentálně nehodí vytahovat na světlo.
Autoři opět do hlavní role obsadili zajímavou a pro někoho možná i lehce iritující postavu v podobě Julie. Tato žena má auru lehké podivnosti a obestírá ji tajemství i trauma z let minulých, které je pro čtenáře vždy letmo nakousnuto a zřejmě to byl účel autorů, aby nás navnadili na další díl… Empatie ani úspěšné odezírání pocitů z tváří podezřelých ji nechybí a dělá ji zajímavou. Tuto neobvyklost kompenzuje její bývalý manžel Sid, který je prototypem klasického sympaťáka, důvěrníka a chápajícího přítele.
Detektivka Až najdu klíč nebyla špatná. Ačkoliv jsem spíše milovník poněkud akčnějších scén od této dvojice a jejich Joona Linna je u mě zažraný hluboko pod kůží, ani tady jsem se nenudila. Pokud máte rádi spíše poklidnější formu vyšetřování, skládající se z jemných dialogových nuancí a odkrývající rodinná tajemství, tady budete na správném místě.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ 💔 🤍
Za anglickou detektivní klasiku děkuji nakladatelství Host, na jejichž stránkách si můžete knihu Až najdu klíč pořídit.
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Host.
