Nový román české autorky Aleny Mornštajnové s názvem ČAS VOS se opět dotýká pošramocených rodinných vztahů, lidské zášti i obyčejného štěstí a opět se jedná o velmi čtivé a poutavé vyprávění. Pojďte poznat Báru a Ptáčníka i příběh o moci minulosti a síle květin…
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Host za účelem recenze.
Název: Čas vos
Autor: Alena Mornštajnová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2025
Počet stran: 317
Bára a Ptáčník. Dva lidé, jejichž cesty se protnuly dávno předtím, než se ti dva potkali. Bára je přesvědčená, že její život by byl mnohem šťastnější, kdyby do něj před lety kdosi nezasáhl a nezměnil jeho směr. Minulost už sice nevrátí, ale může se pokusit přepsat ji v paměti lidí. Zatím však vyčkává, zabydluje se v novém domově a sází květiny. Ptáčník se na rozdíl od ní s minulostí naučil žít. Necítí se ukřivděný, nevadí mu, že ho lidé považují za podivína, ani ho netíží osamělost. K životu mu stačí svoboda, les a pozorování ptáků. Nebo snad ne? Nový román Aleny Mornštajnové má vše, co její knihy činí tolik oblíbenými: hluboký příběh a uvěřitelné hrdiny, kteří si navzdory osudu krok za krokem vyšlapávají pěšinku ke šťastnějšímu životu.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Čas vos se opět noří do hlubin lidské duše, kde zkoumá a nachází pestrobarevné pocity, rozpolcené charaktery i touhu po tom být obyčejně šťastni. Ať už chceme nebo ne minulost nám vždycky formuje osud i budoucnost a na nás je, zda složíme ruce do klína nebo si život zařídíme dle svého. Poznejte dva osudy, které jsou spolu úzce a přesto trochu daleko spjati a i když každý z nich tu svoji „káru“ táhne jiným směrem, přesto jsou si v lecčems podobní. Možná v hledání kousku štěstí…
Příběh je veden ve dvou dějových linkách a spojuje je místo Brod. Bára se na místo svého dětství vrací po několika letech a doufá, že konečně napraví minulost. Svoji, matčinu, celé rodiny. Tohle místo se k nim nezachovalo pěkně a Bára je přesvědčená, že ji to ovlivnilo celý život. Než ale dojde k zúčtování, mohla by si zatím zpříjemnit nové bydlení a tak se s vervou vrhne do své zahrádky. Kolem ní každý den chodí podivná místní postavička, které nikdo neřekne jinak než Ptáčník. I on má za sebou traumatickou minulost, a aby se alespoň občas cítil dobře, už v dětství se naučil chodit do lesa pozorovat ptáky. Cesty Báry a Ptáčníka se protnou a možná jim vnesou do duše zášť a možná klid…
Když byly střepy zametené, donesla jsem další sklenici piva a posadila se vedle Ptáčníka. Obloha na západě potemněla bouřkovými mraky a vzduch ztěžkl dusným horkem. Kroužila jsem kostkou ledu po rudé tečce, kterou po sobě zanechalo vosí žihadlo.
„Jenom se bránila,“ řekla jsem. „Sáhla jsem na ni, a tak mě bodla.“ Zvedla jsem otékající prst. „Já bych to taky udělala, ty ne? Člověk si přece nemůže nechat všechno líbit.“
Alena Mornštajnová má ojedinělý dar, kdy i z celkem jednoduché dějové osy dokáže vytvořit cosi silného, nevšedního, co se vám dokáže zažrat pod kůži a ani její nejnovější kniha není výjimkou. Opět vás její jemné, melancholicko-poetické vyprávění vtáhne do děje, v kterém se ukrývá kaleidoskop lidských pocitů, vjemů i charakterů. Její postavy jsou plastické, živé a promlouvají k čtenáři srozumitelným jazykem, který umí zacílit na jejich morálku a vnést do myšlenek spoustu nenechavých podnětů. 
Pozvolna a nenápadně se před vámi otevírá svět lidské malosti, pomluv, nenávisti i zášti a stává se stejně silným motivem jako touha po šťastném životě, nekomplikovanosti i klidu v duši.
Nic není tak, jak se na první pohled může zdát a pod slupkou obyčejných životů, které se kolem nás denně míhají, se mohou ukrývat pohnuté lidské osudy. Román Čas vos takové odkrývá a musím říct, že pro mě to bylo moc pěkné čtení, které v mé mysli na dlouho zakotvilo. O některých tajemstvích se nemluví a některá je potřeba zařvat do éteru, aby přišlo uvolnění a možná i jakési osobní zklidnění. Každý z nás má tu svoji potřebnou metodu, která ho chrání, každý z nás nachází ten svůj kousek štěstí na jiném „políčku“ a někdy se holt cesty protnou a zanechají za sebou hluboko vyrytou brázdu a někdy je okamžitě smyje déšť odpuštění. Pokud se rádi noříte do niterných příběhů, v kterých na vás čekají zajímavé lidské osudy, poohlédněte se po novém románu této české autorky, která vždy umí zatočit s vašimi pocity.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Host.
