Nefritové slzy

Nový román Laury Walden s názvem NEFRITOVÉ SLZY vás opět zavede na Nový Zéland do společnosti zelených kamenů, jež mají magickou moc a byla jim přisouzena hlavní role v dávném rodinném tajemství, které čeká na své odhalení.

Název: Nefritové slzy

Autor: Laura Walden

Nakladatelství: Alpress

Rok vydání: 2019

Počet stran: 352

Mila je úspěšná designérka a její šperky získávají čím dál tím větší věhlas. Bratr Tim je architekt a ani jednoho z nich neláká vrátit se zpátky z velkého města na malou usedlost do míst svého dětství. Vychovávala je babička Omaka, které zdraví pomalu dosluhuje a někdo musí převzít starost o rodinný hotel. V žilách této rodiny pulzuje maorská krev a nefrit, který leží na dně řeky za usedlostí, k nim promlouvá už po několik generací. Mila ani Tim netuší kdo je jejich otec, stejně jako Omaka neví, že ještě žije někdo z její rodiny. Propletenec rodinných tajemství sahá až do roku 1951 a jejich pozvolné rozplétání změní životy několika lidem. Někteří z nich přijdou o iluze a jiní najdou konečně odpovědi na své otázky.

Román Nefritové slzy v sobě ukrývá romantický příběh, ve kterém se střídá napětí, láska, tajemství i zločin. Laura Walden umí všechny tyto přísady namíchat ve správném poměru a udržovat své čtenáře v pohotovosti celou četbu. Budete rozplétat složité vztahy v rodině napříč několika generacemi a právě tento román vás utvrdí v přesvědčení, že některá rodinná stigmata se dědí stále dál a dál, dokud nedojde k jejich narušení a vysvětlení.

Začátek románu se rozjíždí trochu složitě, nepřeberné množství názvů a jmen, které jsou jak z jiného světa – třeba z Nového Zélandu 😉 – Maata, Hakopa, Hokitika, Manuka a podobné cizokrajnosti. Ale naštěstí se brzy příběh zklidňuje a ustálí v několika pár jménech, v kterých už se dokážete orientovat, a v ten moment už vás nic nedokáže odtrhnout od tajemného příběhu, který se před vámi rozvine. I když autorka Laura Walden tentokrát svůj román zasadila do současnosti, kdo tuto spisovatelku už zná, moc dobře ví, že vás opět přivítá krásná příroda Nového Zélandu a nahlédnete i do sousední malebné Austrálie. To vše za zvuků maorských tónů původních obyvatel, kteří celý příběh dokreslují svou atmosférou.

Někde uvnitř jsem pořád cítila, že Pounamu, jak se jmenuje naše usedlost i hotel, je můj domov. Víš, já pracuju převážně s nefritem a na pozemku máme rameno řeky, kde se ty kameny nacházejí – mohu si je tam na dně sbírat sama. Pro moje maorské předky to byl ten největší poklad, a ačkoli je nefrit nyní majetkem kmene, ke kterému moji předkové patřili, považují Maorové naši rodinu za strážkyni pokladu, který se nachází na našem pozemku. Je to určité poslání, abych se o naše kameny starala.

Zdroj

Náhoda je skvělá věc, i když tady je těch náhod přehršle, ale pokud nebudete hledat mouchy a jinak se podobně pitvat v drobnostech, dostane se vám krásný příběh, který vás vtáhne do děje a nadchne svou zápletkou, která nepostrádá napětí ani vzrušení. Záhada magického nefritu čeká jenom na vás 😉 .

Hodnocení: 89 %

 

Za magickou návštěvu u Maorů v Novém Zélandu i za recenzní výtisk, který se četl sám 😉 děkuji nakladatelství Alpress, na jehož stranách si můžete Nefritové slzy zakoupit.

 

Příspěvek vytvořen 117

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek