Vítejte v Latinské Americe v malém městečku La Esperanza, kde to hýří barvami, přátelstvím i novými začátky a pokud hledáte místo, kde lidé nenacházejí vždy to, co přišli hledat, zato ale dostanou to, co potřebují, pak jste tady naprosto správně. Tohle je PTAČÍ HOTEL, nejmagičtější a nejkouzelnější místo, které je obklopeno malebnou přírodou a kde vám bude moc dobře.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Jota za účelem recenze.
Název: Ptačí hotel
Autor: Joyce Maynardová
Překlad: Bronislava Grygová
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2024
Počet stran: 408
Irene, talentovaná výtvarnice, se po strastiplném dětství a tragické ztrátě svých nejbližších ocitá v malém městečku La Esperanza uprostřed čarokrásné krajiny Latinské Ameriky. Ubytuje se v kouzelném, ale rozpadajícím se hotelu La Llorona na břehu jezera a při úpatí sopky. Rozhodne se hotel zvelebit a ten se nakonec stává jejím novým domovem.
Román vypráví příběh Irene a mnoha dalších postav, které záhadným a magickým hotelem postupně procházejí: bohatých i chudých, turistů, přistěhovalců i místních. Joyce Maynardová ke všem dramatům i romantickým zvratům v jejich životech přistupuje s laskavostí a humorem. Realisticky zobrazuje problémy domorodých obyvatel a jejich každodenní boj o živobytí, ale vykresluje také nádherné scenérie plné kouzelných rostlin, světlušek a exotických ptáků.
Autorka provede čtenáře čtyřmi desetiletími fungování Ptačího hotelu. Svět, který vytváří, je částečně výplodem její fantazie, ale odráží také její zkušenosti z mnohaletého pobytu v malé mayské vesnici v Guatemale.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Ptačí hotel je citlivým a poutavým vyprávěním, které se vám dostane pod kůži. S křehkostí i laskavostí autorka vypráví příběh Irene hledající novou chuť do života a nacházející ji na tom nejkouzelnějším místě, jaké si dokážete představit. Tohle je kaskáda chutí, vůní, barev i emocí, která se sice tváří nenápadně až obyčejně, ale za řádky nacházíte moudrost, jemnocit i životní pravdu.
Příběh je vyprávěn ich-formou z pohledu hlavní hrdinky Irene, která neměla příliš šťastné dětství a bohužel ani dospělost ji zatím nepřinesla příliš štěstí. Dokonce je na tom tak bídně, že přemýšlí i o svém konci. Po osobní tragédii se pouští nazdařbůh na cestu, o které neví, kde skončí. Osud ji zavane do Latinské Ameriky přímo před hotel, v kterém nachází soucitnou duši a pomalu se dává do kupy. Osud ji ale opět hodí do nové situace a lidé, kteří projdou jejím životem, v něm zanechávají nesmazatelnou stopu, která je mnohdy hořká a někdy chutná jako božská mana.
Leila se zadívala někam přes hladinu. Byla černočerná tma. Ještě nikdy jsem neviděla tolik hvězd.
„Na tomto místě se odehrála řada příběhů,“ řekla mi. „Některé s dobrým koncem a jiné, které by člověku zlomily srdce. Každý, koho jsem potkala a kdo sem přišel, něco hledal. Nenašli vždycky to, po čem toužili. Ale obvykle najdou to, co potřebují.“
Autorka píše čtivě a velmi citlivě. Své vyprávění rozprostírá do široka a zve do něj všechny pocestné, které mají co předat i malebné prostředí Latinské Ameriky. S životní moudrostí a láskou nechává svoji hrdinku zažívat traumatické i radostné zkušenosti a s laskavostí i empatií ji provází na osudové cestě za poznáním, kde se trpělivost a naslouchání vyplatí. Není to jenom samotný příběh Irene, který se vás dotkne, ale poznáte i osudy ostatních místních či procházejících postav a ne všechny jejich činy jsou zalité sluncem a pozitivitou. Autorka tak otevírá prostor k dalším závažným tématům jako je např. znásilnění, obtěžování či podvodné skutky.
Naprosto vás uhrane čarokrásné prostředí hotelu, kde se u úpatí sopky na břehu jezera rozprostírá místo, na kterém kvetou nádherné květiny, ve vzduchu se prohání cizokrajné ptactvo, světlušky tu svítí pouze jeden den v roce, a kam se soustřeďují lidé, které vám musí přijít do života. Okamžitě jsem zatoužila najít takové místo a zůstat tam už navždy. Latinskou Ameriku tady cítíte z každé stránky, domorodou mentalitu i pestrobarevný svět této končiny autorka dokonale popsala a s citem propojila s vystavěným dějem.
Autorka skrz hlavní hrdinku, která si prošla traumatickou životní ztrátou a ocitla se tak na úplném dně, posílá poselství lidem s podobnou zkušeností. Nikdy nevíte, koho vám osud přihraje do cesty. Nikdy nevíte, kam vaše další kroky povedou a kde se ocitnete. Nikdy nevíte, jestli na vás v životě ještě nečeká něco pěkného a může to klidně trvat i pěkně dlouhou dobu, ale na nové začátky není nikdy pozdě. Život je plný nečekaných zvratů. Román Ptačí hotel se mi moc líbil a nadchnul mě nejen svojí citlivou dějovou osou, ale i kouzelným prostředím. Je to křehké, je to magické a velmi podmanivé čtení. Velká spokojenost.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ❤
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Jota.
