Dojemný příběh o ztrátách, tajemstvích a bolesti, která vám po zmizení dítěte prorůstá do celého těla i zbytku života vám přináší román SBĚRAČI BORŮVEK a pokud máte náladu na emotivní vyprávění plné citů, zármutku i spásy tahle kniha by vám mohla padnout do noty.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Jota na účelem recenze.
Název: Sběrači borůvek
Autor: Amanda Petersová
Překlad: Jana Hlávková
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2024
Počet stran: 296
Červenec 1962. Rodina Mikmaků z Nového Skotska přijíždí do Maine, aby zde přes léto sbírala borůvky. O několik týdnů později zmizí čtyřletá Ruthie, nejmladší dítě rodiny. Naposledy ji viděl její šestiletý bratr Joe, jak sedí na oblíbené skále na okraji borůvkového pole. Úzkost, smutek a výčitky z Ruthiina zmizení pronásledují Joea celý život.
Ve státě Maine vyrůstá mladá dívka Norma jako jediné dítě zámožných rodičů. Její otec je citově chladný, matka přehnaně úzkostlivá. Normu trápí opakující se sny a vize tak živé, že připomínají spíše reálné vzpomínky než představy. Jak Norma dospívá, postupně si začíná uvědomovat, že je tu něco, co jí rodiče neříkají. Své intuice se nehodlá vzdát, a tak stráví desítky let snahou odhalit rodinné tajemství.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Sběrači borůvek je citlivým příběhem o ztrátách, které se nikdy tak docela nezacelí, o traumatech, které se objevují a mizí po celý život i o bolestivé pravdě, milosrdném odpuštění a nadějném uzdravení. Je to emotivní, intenzivní vyprávění s přesahem, které se vám bude pomalu, ale jistě zadírat pod kůži.
Příběh je vyprávěn ich-formou z pohledů dvou hlavních postav Normy a Joea. Joe je nejmladším z indiánské rodiny a jejich prací je sběr borůvek. Vždycky ale nebyl nejmladším, jeho malá sestřička Ruthie se ale jednoho dne beze stopy ztratila a od té doby je tahle rodina snad prokletá. Vyrovnat se s tak bolestnou ztrátou dá pořádně zabrat a Joe to nevzal zrovna za šťastný konec. Norma vyrůstá v bohaté rodině a její sny, které se jí od dětství zdají, jsou neskutečně živé. Kdo je ta dáma po jejím boku? Co je to za jezero, u kterého se jí rozprostírá klid v duši? Prý jsou to jenom sny, říká její úzkostlivá matka, ale jak Norma stárne, zjišťuje, že ne všechno v jejím životě je opravdové a intuice ji zavede až k děsivému tajemství.
Je těžké hledat někoho, koho nejde najít, a ještě těžší je nahradit toho někoho v srdci vlastní matky. Neříkám, že jsem se s Ruthie nechtěl znovu shledat, to jsem chtěl, ale také jsem tíhnul k tomu být na mámině straně. Ruthie v těch lesích nebyla, a i kdybych se mýlil a její maličké já by tam někde pořád leželo, úplně samo jen se sluncem a měsícem, nechtěl jsem ji takhle najít. Takhle mrtvou, nic než kosti. Takže hledat Ruthie bylo obtížné, ale dělali jsme to i tak. Jako by to hledání znamenalo, že nám na ní pořád záleží, že ji pořád milujeme.
Autorka se hned od začátku netají svými dějovými úmysly a tak se před vámi otevře celá zápletka velmi brzy. Čím se ale rozhodně tají, jsou pocity i emoce, které si přichystala a které na vás z příběhu zaútočí. Je to bolestné čtení a mnohdy vás zavede až na nestabilní okraj vašich citů. Autorka se noří do lidských duší až na samé dno a snaží se z nich vytáhnout na světlo nejniternější pocity lidí, kteří přišli o blízkého člověka či city osoby, která tuší, že ne všechno v jejím životě je v pořádku a tajemství, která ji obklopují, hrají důležitou roli ve vztazích i důvěře.
Její postavy jsou reálné, a i když většina z nich má původ v indiánské kultuře a autorka segregační stín propojila s příběhem, rozdíly se v tomto emocionálním rozpoložení naprosto stírají. Neutěšitelnou bolest v srdci nacházejí všichni účastníci tohoto příběhu o životních ztrátách, které fyzicky bolí a duševně do vás zabodávají ostrý hrot nože.
O tom jak mocné a podivné jsou myšlenky a slova, vyřčená i nevyřčená přichází román Sběrači borůvek a musím zkonstatovat, že to není vůbec lehké čtení, za to ale s velkým citovým přesahem a já byla velmi spokojena. Emoce se ve vás derou na povrch, mnohdy vás totálně rozloží a dokáží vyvolat impulz k přemýšlení a osobnímu polemizování. Ponořte se do mainského příběhu, v kterém se někomu ztratí dítě, někdo nalezne naději, někomu tohle léto změní život už navždy, ale všem se do duše zakousne podivný pocit nestálosti a neklidu.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 🤍
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Jota.
