Román z japonského zajateckého tábora, od autorky bestselleru Tatér z Osvětimi, nese název SESTRY POD VYCHÁZEJÍCÍM SLUNCEM a pokud vám padly do noty její předchozí knihy, i tady budete spokojeni. Příběh o odvaze a přežití vzdává hold statečným ženám, které ani v nelítostných podmínkách neztratily svoji tvář.
Název: Sestry pod vycházejícím sluncem
Autor: Heather Morris
Překlad: Eva Kadlecová
Nakladatelství: Albatrosmedia – CPRESS
Rok vydání: 2024
Počet stran: 336
Uprostřed druhé světové války anglická hudebnice Norah Chambersová posadí svou osmiletou dceru Sally na loď vyplouvající ze Singapuru, aby ji ochránila před japonskou armádou nemilosrdně postupující Pacifikem. Norah zůstane, aby se postarala o svého nemocného manžela a staré rodiče. Tuší, že své jediné dítě možná už nikdy neuvidí. Zdravotní sestra Nesta Jamesová, Australanka velšského původu, se přihlásila k službě v armádě, aby pečovala o spojenecké vojáky. Když však Japonci dobydou i Singapur, ocitne se s mnoha vyděšenými pasažéry – včetně zdrcené Nory – na palubě obchodní lodi Vyner Brooke. Už za dva dny je loď bombardována ze vzduchu a během několika hodin leží potopená na dně poblíž indonéského pobřeží. Po mučivých čtyřiadvaceti hodinách v moři se Nesta a Norah dostanou na pláž odlehlého ostrova, jen aby je vzápětí zajali Japonci a zavřeli je do jednoho ze svých nechvalně proslulých zajateckých táborů. Panuje tu hlad, brutalita a nemoci. Sestry ve zbrani Norah a Nesta den co den bojují nejen o své přežití: pomáhají ostatním ženám a dětem, jak jen mohou, a nacházejí v sobě i v druhých nečekanou dávku odvahy, vynalézavosti a odhodlání.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Sestry pod vycházejícím sluncem je příběhem žen v zuřící válce – příběhem sesterství, statečnosti a přátelství v temných dobách. Jejich odhodlání přežít a znova se potkat s rodinami bylo obdivuhodné a odvaha, s kterou šly smrti vstříc, jim právem vynesl punc hrdinství.
Příběh sleduje dvě hlavní hrdinky, jejichž osudy se spojí v japonském zajateckém táboře. Norah je se svojí sestrou a manželem na úprku před japonskou armádou a posledním východiskem se pro ně stává loď Vyner Brooke. Na palubě stejné lodi se ocitá i australská zdravotní sestra Nesta, která se během evakuace stará o nemocné pacienty. Po bombardování se obě ocitnou v rozbouřeném moři a jejich záchranou se stane neznámý ostrov v Indonésii, kde jsou zajati Japonci. Domovem se jim tak stane zajatecký tábor, kde řádí nemoci, nemilosrdní kápové i každodenní hlad. V neútěšných časech se snaží ženy najít paprsek světla z temnoty a přežít.
Ženy jedna po druhé vstupují do moře. Všem je takové horko, že jim chladivá voda přinese chvilkovou úlevu.
„Tak nádherný den na tak nádherném místě. Jak se tu může dít něco tak příšerného?“ Vivian si nemůže spojit realitu úchvatné krajiny s brutální popravou mužů. Musí si je představovat, smrtelně zraněné, jak leží jen o pár yardů dál. Na ženy se snese zdrcující pocit hrůzy. Vědí, že noční můra ještě neskončila.
„Ach, maminko,“ šeptá Vivian. „Je mi tak líto, že se nikdy nedozvíš, co se se mnou stalo. Miluji tě a těším se, až se zase shledám s tatínkem.“
„Dívky!“ zvolá z plných plic vrchní sestra Irene Drummondová. „Všechny zůstanete navěky v mém srdci. Nemáte ponětí, jak moc jsem pyšná na každou z vás.“
Autorka neopouští svůj styl psaní tak známý z předchozích děl a předkládá svým čtenářům strohou formu vyprávění, v které se věnuje pouze stěžejnímu poselství příběhu. Tady žádné rozvětvené popisy ani květnatou řeč nehledejte. Osekaná forma jde přímo k jádru věci a dialogy jsou jejím domácím parketem, na kterém tančí své vlastní sólo. Je jich plná kniha a zabírají každé volné místo v ději. A bohužel zřejmě přebraly i místo pro emoce. Ty mně tady zoufale chyběly. Občas sice problesknou a mají tendenci intenzivního vlivu, ale na mě jich bylo žalostně málo. Přitom se jedná o velmi zajímavé téma, které není zas tak často v knihách zpracované, ale absence citlivosti a vnímavosti mi udělala z románu pouze odvyprávěný příběh.
Jsem ráda, že se ke mně dostalo toto téma – japonský zajatecký tábor v časech 2. světové války nacházející se v nepropustné džungli – a vítala jsem nové informace o tomto exotickém a nehostinném prostředí i období. Autorce se podařilo vzdát hold statečným ženám a hlavně australským zdravotním sestrám, jejichž obětavost se stala v románu výrazným efektem celého příběhu.
Pokud jste nikdy neslyšeli o příběhu australských vojenských sester, které strávily několik let 2. světové války jako válečné zajatkyně Japonců, pak směle sáhněte po knize Sestry pod vycházejícím sluncem a užijte si čtivé, bolestné i nadějné vyprávění.
Kniha vychází 14. 3. 2024.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ 💔 🤍
Za velmi zajímavý historický výlet do pro mě méně známého prostředí děkuji nakladatelství Albatrosmedia, na jejichž stránkách si můžete knihu Sestry pod vycházejícím sluncem pořídit.
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Albatrosmedia.
