Recenze

Voda pro slony

Nevšední příběh dvou spřízněných duší, které spojuje cirkusového prostředí i láska ke zvířatům a lidem dojme nejednoho čtenáře a pokud máte rádi silná a dojemná vyprávění, která se vám umí vetknout do srdce, ponořte se do románu VODA PRO SLONY. Napínavé a emotivní čtení o křehkých poutech přátelství a lásky.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Jota za účelem recenze.

Název: Voda pro slony
Autor: Sara Gruenová
Překlad: Ivana Nuhlíčková
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2024
Počet stran: 351

Když osudem zkoušený Jacob Jankowski naskočí do projíždějícího vlaku, netuší, že vstupuje do světa podivínů, tuláků a klaunů – do třetiřadého cirkusu, který se během velké hospodářské krize snaží za každou cenu přežít a noc co noc se potácí z města do města, aby stihl svou další štaci v nikdy nekončící řadě úmorných představení. Jacob, student veteriny, dostane na starost péči o cirkusový zvěřinec, kde se seznámí s krasojezdkyní Marlenou, manželkou charismatického, ale násilnického cvičitele zvířat Augusta. Setká se také se slonicí Rosie, která měla být pro upadající cirkus želízkem v ohni, zdá se však dokonale nevycvičitelná. Mimořádné pouto, které mezi Jacobem, Marlenou a Rosie vznikne, je nakonec pro všechny tři jedinou nadějí na přežití.

℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘

Jak přežít v dobách velké hospodářské krize i jak se porvat se svým svědomím vypráví román Voda pro slony, který se stal bestsellerem a naprosto oprávněně. Jeho příběh vás zavede mezi cirkusové stany, kde se bojuje o lidský i zvířecí život každý den a kde se láska a přátelství hledají velmi těžko. Když už se ale najdou, musí se udělat cokoliv, aby dokázaly v nelehkých a krutých časech přežít.

Příběh je vyprávěný ich-formou z pohledu hlavního hrdiny Jacoba Jankowského. Čtenář se s ním seznamuje jako se starým pánem zanechaném v domově pro seniory a jeho „pouhé dožití“ je tak čtenáři neustále na očích. Zůstávají mu pouze vzpomínky a minulost. Minulost na krásné, i když kruté období jeho mládí, kdy se nečekaně dostává k cirkusu, v kterém najde svůj život. Jako nedostudovaný veterinář zde dostane práci a velmi brzy si také udělá pár přátel, ale jeho největší zájme pro sebe zabírají krasojezdkyně Marlena a slonice Rosie. Nedostatek práce i hospodářská krize dělá z lidí zvířata a je jedno, zda se jedná o principála či pouhého dělníka. Dokáže Jacob v této době a v tomto prostředí přežít? A co když ho zachrání láska? Láska k lidem i ke zvířatům…

Přejíždím očima stan, moje zoufalost se blíží panice. Kde jsi? Kde jsi? Kde, sakra, jsi?
Zahlédnu růžové filtry a otočím se. Když uvidím Marlenu stát vedle Rosie, úlevně vykřiknu.
August stojí před nimi – samozřejmě, kde jinde by byl? Marlena si zakrývá ústa dlaněmi. Ještě si mě nevšimla, ale Rosie už mě zaznamenala. Dlouze se na mě zadívá a něco v jejím pohledu mě zarazí. August je vzteky bez sebe – má zarudlou tvář, křičí, mává rukama i holí. Jeho cylindr leží na slámě vedle něho, vypadá, jako by na něj šlápl.

Autorka stvořila nádherný příběh plný lidskosti a křehkosti duše. S citem a lehkostí přistupuje ke svým postavám, umí promlouvat ke čtenáři jemným, ale intenzivním jazykem a přenáší je do fascinujícího světa cirkusu. Tohle úžasné prostředí lidí a zvířat se vám společně s vyprávěním zadře pod kůži a vy nasáváte všechny odnože této lahodné many, která vás dokáže stejnou měrou dojmout, pobavit i znechutit. Cítíte pod nohama nerovný terén rozsypaných pilin, světla reflektorů vás na chvíli oslepí i postaví do záře, kde jste jenom vy a postavy románu. Pod prsty vnímáte drsnou strukturu sloní kůže i letmé doteky krásné krasojezdkyně a aura přátelství i nenávisti prostupuje skrz póry až do vašeho srdce.

Autorka píše čtivým a přitažlivým způsobem, který vás neruší od působivého děje knížky ani od ústředního tématu. A tím jsou vztahy a charaktery lidí. Vztahy milostné, přátelské i velmi nenápadné, které se mohou proměnit v něco velkého. Jednání a chování lidí, které nemusí být vždy košer a to jaký je člověk uvnitř, vždycky vypluje na povrch. Možná brzy a možná později, ale pravá tvář se nikdy nedá tak úplně zakrýt. Morální souvislost tak mezi řádky vystupuje z příběhu a dává čtenáři mnoho popudů k zamyšlení.

Román Voda pro slony je kouzelným, drsným, nádherným i emotivním vyprávěním, které se vám bude zamlouvat. Zanechá ve vás nesmazatelný otisk a věřím, že se k němu budete ještě mnohokrát vracet. Pokud máte rádi silné a intenzivní příběhy, které se sebou přináší ojedinělé prostředí, fascinující osudy lidí i pestrobarevné emoce, v tomhle cirkusovém prostředí budete naprosto správně.

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ❤

Autor: Veronika Es.

Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Jota.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *