Severský román ZVON V JEZEŘE vám přináší poutavý příběh lásky, tajemství, starých legend i norské divočiny, jejíž mráz vám zaleze za nehty stejně jako pověst o dvou sestrách- siamských dvojčatech z osady Hekne, které zemřely obě téhož dne, a otec nechal na jejich památku vyrobit dva nezvykle znějící zvony, jimž se začalo říkat „sesterské“. Velmi zajímavý a poutavý román.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Argo za účelem recenze.
Název: Zvon v jezeře
Autor: Lars Mytting
Překlad: Jarka Vrbová
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2024
Počet stran: 324
Napínavý historický příběh vychází z legendy o dvou sestrách- siamských dvojčatech z osady Hekne, které tkaly obdivuhodné koberce. Zemřely obě téhož dne a otec nechal na jejich památku vyrobit dva nezvykle znějící zvony, jimž se začalo říkat „sesterské“. Časem se kolem nich tvořily pověsti – zvony například zvonily bez lidského zásahu, když se mělo stát něco tragického. Dlouho po smrti dvojčat, po letech, kdy církev o kostel příliš nepečovala a stavba chátrala, se nový farář zasadil o to, aby postavili kostel nový a starý zbořili. O tom se dozvěděli kunsthistorikové v Drážďanech, kteří tušili, že jde o mimořádnou kulturní památku, rozhodli se kostel koupit, nechat ho rozebrat a převézt do Saska. Jeden z nich, skvělý kreslíř Gerhard Schönauer, se do Hekne vypraví. V Drážďanech se povídačkám o kouzelných zvonech smál, ale uprostřed hor a mezi lidmi, kteří žijí v naprostém souladu se svými prožitky a s přírodou, pověstem uvěří.
ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ
Podmanivý román Zvon v jezeře je úvodním dílem historické trilogie, který nás zavede do norské vesnice konce 19. století do osady Hekne. Pojďte poznat a užít si norský folklor i jeho legendy, s kterými obyvatelé stále souzní, a nechte na sebe působit magický vliv sesterských zvonů, které někdy vědí víc, než ostatní. Velmi poutavé, specifické i přínosné čtení.
Příběh vyprávěný er-formou vás vezme na návštěvu do zapadlé norské osady, jejichž obyvatelé zde žijí spojeni přírodou, legendami i mýty. Poznáváme mladou dívku Astrid, která by ráda zažila jiný život, než generace před ní a nechce se uvázat ke statku, rodit děti a být jenom služkou. Do této osady zavítá nový farář, který by rád starý kostel nahradil novým a tak se domluví s kunsthistoriky z Drážďan, kterým kostel prodá. Do osady tak přijíždí student umělecké školy, aby na vše dohlédl a přivezl i sesterské zvony, které nesou svoji legendu o zemřelých dvojčatech. Svébytní obyvatelé si ho získají a někteří z nich dokonce až příliš a zvony se sami od sebe rozeznívají, aby předpověděly další tragédii.
„Neslyšelas to?“
„A co?“
„Zdálo se mi, že slyším zvony.“
„Asi je čas na bohoslužbu.“
„Ne, ne. Je moc brzy. Poslouchej, zvoní pořád.“
Vstali, Astrid tepala krev v uších a vyběhli na nejbližší vršek, aby je nerušilo zurčené potoka, a tam slyšeli zvonění jasněji.
V kostele zněly Sestry, jako by se něco naplnilo a jako by varovaly, byl to ztřeštěný hluk bez taktu a rytmu jako splašený hrom a Astrid došlo, že teď se rozhodně nedá říct, že souznějí, a poprvé zaslechla zřetelný rozdíl mezi nimi, tohle byl zvuk dvou zvonů a každý zvonil zvlášť za sebe, a to nesourodé zvoněné slyšeli celou cestu, kdy s Gerhardem sbíhali dolů, Sestry zvonily a zvonily, až náhle ustaly.
Autorův styl psaní je košatý a omámený severskou poetikou. Tohle je radost číst. Rozvětvené vyprávění, které nabízí niterné myšlenky postav i drsné norské prostředí je protkáno magií, severskými legendami i úzkým sepětím obyvatel s nehostinnou přírodou. Autor svůj příběh zasadil do mrazivého Norska roku 1879 a toto prostředí i dobu vystihnul naprosto dokonale. Časovým knižním portálem se realisticky přenesete do pásma drsných Norů uvyklých těžké dřině, jejichž nátura je sice poněkud netykavá, ale oni moc dobře vědí, kam patří a jak si vážit rodových tradic i mýtů sepjatých se svým krajem.
Velmi plíživě až nenápadně se do kraje opředeného mýty dostává pokrok i moderní myšlení a postupná proměna norské osady se tak dostává do všech jeho koutů. Víra, moderní architektura, pokrok v porodnictví i novátorské myšlení zapouštějí kořeny do starých pořádků a některé obyvatele to může změnit. Někteří se ale i nadále drží svých legend a mýtů i místních sesterských zvonů.
Autor kolem svého příběhu obtáčí šlahouny magie i romantiky. Magie krásně splývá s vyprávěním a vhodně doplňuje staré pověsti a mýty. Romantika je zde vedena v umírněné verzi a autor se spíše zaobírá pocity, vnitřním rozpoložením a myšlenkovými pochody svých zamilovaných postav. Román Zvon v jezeře je specifickým čtením, které si dokáže po celou dobu udržet svoji jedinečnou atmosféru stejně jako vaši pozornost. Jedná se o trochu náročnější čtení, ale rozhodně bych se ho nebála. Já byla velmi brzo chycena do těchto divokých norských spárů a naprosto mě kniha uhranula ojedinělým prostředím i nevšedním čtecím zážitkem. Pokud rádi poznáváte cizí kraje, náturu jejich obyvatel i legendami opředená místa, tady by se vám mohlo hodně líbit.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 🤍
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Argo.
