Tom Monderath pokračuje v pátrání po svých sourozencích a odkrývá tak další bolestivý kousek rodinné i německé historie. Román CO JSEM NIKDY NEŘEKLA je volným pokračováním románu S Gretou si nic nezačínej a opět se jedná o velmi poutavou a čtivou záležitost, která se vám umí vetknout do srdce.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s Knihcentrum.cz za účelem recenze.
Název: Co jsem nikdy neřekla
Autor: Susanne Abel
Překlad: Blanka Pscheidtová
Nakladatelství: Dobrovský – Kontrast
Rok vydání: 2025
Počet stran: 456
Tom Monderath je zamilovaný. S Jenny a jejím malým čtyřměsíčním synkem prožívá nejšťastnější období svého života, ovšem jen do té doby, než náhodou narazí na svého o sedm let staršího nevlastního bratra Henka, který chce vědět všechno o jejich společném otci Konradovi. Tom je bezradný a současně rozzlobený. Co jeho otec Konrad před ním i jeho matkou skrýval? Konrad však již před mnoha lety zemřel a Tom už se na nic nemůže zeptat ani své dementní matky Grety, která žije ve vlastním světě. Vydá se tedy po stopách Konrada, který jako dítě přišel při bombardování Kolína nad Rýnem o celou rodinu. Později se dostal do amerického válečného zajetí a po návratu do Německa se až po uši zamiloval do mladé Grety. Tom však netuší, že ono temné tajemství bude vrhat stíny až do současnosti celé rodiny… Podaří se Tomovi začít společně s Jenny a Henkem psát novou historii své rodiny?
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Co jsem nikdy neřekla je druhým dílem ze série Greta a stejně jako úvodní díl prozrazuje kromě rodinného dramatu i pohnutou německou historii. Vydejte se společně s hlavním hrdinou do současnosti, která je ovlivněna tajnostmi i lží z minulosti. Tahle série je velmi čtivou a emotivní záležitostí, která si umí zahrávat s vašimi city a otvírat kontroverzní témata s citem, ale naléhavostí.
Příběh je veden ve dvou dějových linkách. První nás zavádí do současnosti ke známému německému moderátorovi. Tom Monderath je momentálně značně zamilovaný do své kolegyně Jenny a jejího dítěte, ale minulost se opět hlásí o slovo. Naivně si myslel, že tajemstvím kolem své matky Grety to skončilo, ale když se objeví nevlastní sourozenec Henk, vypadá to, že i jeho otec měl minulost, o které se nikdy nemluvilo. Druhá linka vypráví životní příběh Tomova otce Konrada, který zažil 2. světovou válku i poválečné strádání a Greta mu vpadla do života jako jasná kometa. Společný život jim ale připravil další překážky, které je nutili ke krajním řešením. Podaří se konečně Tomovi rozmotat rodinnou historii a začít psát tu svoji?
„Všechny temné kouty nepotřebujou světlo.“
„Co tím chceš říct?“
„Každý má právo na to, sdílet tajemství jenom s Bohem. Nakonec potřebuje něco, o čem by s ním mluvil u posledního soudu.“
Tom zavrtí hlavou. Nechce se teď pouštět s Helgou do diskuse o její víře. „Ale tady přece nejde jenom o Konrada. Tady jde hlavně o mě.“
„Možná tě otec chtěl ochránit před pravdou.“
Ale pravda si stejně najde cestu, pomyslí si Tom.
Autorka píše příjemným a čtivým stylem, v kterém detailně rozvíjí svoji dějovou osu. Jde hodně po pocitech svých postav, které mají za sebou traumatickou minulost a společně s nimi se tak prodírá trnitou cestou uzdravení. Její hrdiny ovlivňuje strach mluvit o podstatných věcech. Co všechno může pravda způsobit? Jak může nenávratně změnit životy lidí? Tajemství si ale vždycky najde cestu jak prorazit a následky mohou být daleko horší a nenávratné než samotná bolestná pravda. S tím souvisí i autorčina práce s emocemi, která je neuvěřitelně vyspělá. 
Horská dráha pocitů, která se přenáší i na čtenáře vás nenechá v klidu a vy společně s postavami intenzivně prožíváte každou jejich citovou polohu.
Ačkoliv je příběh fiktivní některé postavy a události vycházejí z historických podkladů. Opět tak vnáší do děje téma 2. světové války i poválečného dění a pokládá na stůl některá ožehavá témata, která s ní souvisejí. V tomto díle přetřásá námět reprodukční medicíny/morálky a nebojí se poukázat na temné stránky tohoto problému. Čtenář se tak ocitá mezi dvěma mlýnskými morálními kameny, kdy soucítí s ženami, které nemohou mít děti a dokáže pochopit jejich jednání, ale pere se s pocitem odsouzení za to, jak toho někteří dokázali zneužít.
Román Co jsem nikdy neřekla se mi moc líbil, i když o malý fousíček stojí ve stínu prvního dílu S Gretou si nic nezačínej. Autorka se tentokrát nevyhnula občasné výplňové vatě, která nebyla pro děj podstatná a zbytečně snižovala tempo příběhu, ale její silná dějová osa dokázala tyto drobnosti přebít. Obě dvě knihy jsou velmi intenzivním čtenářským zážitkem, který by si neměli nechat ujít všichni čtenáři milující rozvětvená vyprávění, v kterých se otiskuje silné téma i pestré emoce. Vřele doporučuji!
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
