Židovské hřbitovy a pohřbívání

Pokud tuto knihu nebudete číst někde schovaní o samotě, vsaďte se, že dříve nebo později se objeví někdo, kdo vám řekne: „Jééé, takhle smutný knížky já bych číst nemohl / nemohla.“  Ovšem pravdou je, že kniha Židovské hřbitovy a pohřbívání není vůbec smutným čtením, protože, jak říká autor této monografie Jaroslav A. Haidler:

“ Židovské hřbitovy mluví o životě a ne o smrti. „

Název: Židovské hřbitovy a pohřbívání

Autor: Jaroslav Achab Haidler

Nakladatelství: Grada

Rok vydání: 2019

Počet stran: 192

Autor nám ve své knize jednoduchou, ale zajímavou a čtivou formou vysvětlí, proč “ je židovské pohřbívání tak jiné a přitom zároveň stejné „, jako v křesťanských ( i jiných ) tradicích. Krásná kniha s teskně romantickou fotografií na přebalu a pevnou vazbou vás jistě upoutá na první pohled. Je tištěna na křídovém papíře a obsahuje velice bohatý obrazový materiál, díky kterému si lépe představíme téměř až mystickou atmosféru panující na prastarých židovských pohřebištích. Text knihy je členěn do 7 kapitol – protože v Tóře je sedmička posvátným číslem.

Protože smrt a s ní spojené pohřbívání není žádnou oddělenou „koncovkou“ bytí, nýbrž je nedílnou součástí každého lidského života bez ohledu na letopočet v kalendáři, musíme nejprve pochopit filozofii a smysl života dané kultury, jejíž pohřební rity chceme blíže poznat. Proto nás autor v těch nejzákladnějších bodech zasvěceně provede židovskou vírou, právě z toho důvodu, abychom ve správném kontextu pochopili smysl pohřebních rituálů .

„Tělo sice možná je obalem nebo oděvem ducha a duše, ale s hodnotou chrámu. Do prachu ho zakopávám, protože tak určil Stvořitel. Tělo si tam jde odpočinout, skutečně jakoby pospat, jelikož čas neexistuje. A v okamžiku vzkřísení na tzv. Konci dní se znovu spojí se svými ostatními složkami – duchem a životní jiskrou (duší), aby absolvovalo spravedlivý soud. Pospat bezpečně, v klidu a důstojně.“

(Foto: autor se svou knihou, zdroj obr.: Nová Večerní Praha, text: kniha str.33)

I ten čtenář, který se do této doby o judaismus zajímal pouze okrajově, bude obsahu rozumět, protože J. A. Haidler všechny zásadní informace, které k porozumění potřebujeme, nenásilně zakomponoval do textu knihy, takže předkládané informace na sebe v logickém sledu krásně navazují a ani čtenář Tórou nedotčený se v obsahu neztratí…

Autor je hercem Činoherního divadla v Ústí nad Labem překladatelem z hebrejštiny a spisovatelem. K hebrejštině i judaismu ho přivedla, podle jeho slov, právě „funerální turistika“, kdy se velice intenzivně začal zajímat o překlad epitafů ze starých náhrobků a jejich archivaci pro další generace.

Jaroslav Achab Haidler, zdroj obr.: dvojka.rozhlas.cz

V knize “ Židovské hřbitovy a pohřbívání „ se nepíše pouze o mrtvých a jim patřících vztyčených kamenech –  hrobech. Ale protože náhrobní epitafy, bez ohledu na propast času, nám vypráví o životě a skutcích zemřelého, v knize se dočteme mnoho o prioritách a ceněných ctnostech, které Židé napříč staletími uznávali. Mezi ty, na které by „jinověrci“ sami nepřišli, patří ctnost spojená se znalostí Tóry. Dalšími opěvovanými skutky jsou již „univerzálně“ považované za humánní:  štědrost k potřebným, oddanost rodině a komunitě apod. …

„Lepší kytky zaživa a kámen na hrob, než celý život kamení a kytky na hrob.“ 

V knize se mimo jiné dozvíme např.: význam symbolů, které jsou tradičně zobrazovány na náhrobcích. Proč si Židé na odchodu ze hřbitovu rituálně omývají ruce a některé teorie vysvětlující zvyk pokládání kamenů na hrob místo květin… Zjistíme, jakými přesmyčkami vznikla typická židovská příjmení jako Kohn a Roubíček, či proč se smuteční průvod cestou na hřbitov minimálně třikráte zastavil a žebrákům, které potkal pozůstalí darovali minci…

„Pojem ‚políčka života‘ není eufemismus. Židovské hřbitovy jsou právě díky vzkazům z náhrobních nápisů o životě, ne o smrti. A to je právě hezké.“

Jaroslav A. Haidler: https://dvojka.rozhlas.cz

Summa summarum

I když tato knížka rozhodně není tou, kterou bych si se sebou nesla na pláž (bála bych se, že si ji zničím… 🙂 ), považuji ji za skvělou publikaci a bude patřit mezi ty, které nikomu nepůjčím (protože mně se knihy nikdy – nějakým záhadným řízením Osudu – zpátky nevrátí… 🙂 ). Je pravda, že se při čtení populárně – naučné literatury přece jenom musíte  soustředit, ale pokud máte knihy rádi nejen jako zdroj zábavy, ale i jako zdroj informací, nelze knihu nedoporučit! Moc se mi líbila a je jasné, že se ke knize budu v průběhu času vracet, protože je to skutečně obdivuhodný pramen vědomostí, které se v česky psané literatuře tak často nevyskytují…

Moje hodnocení ( jako ve škole ): 1

V procentech: 100%

Za krásně provedenou a mimořádně zajímavou knihu děkuji nakladatelství Grada. A taktéž i za recenzní výtisk.