Recenze

Divoké labutě

Rádi byste se něco dozvěděli o Číně 20. století? Autorka biografie DIVOKÉ LABUTĚ vás vezme na návštěvu do této východní země a bez příkras i patosu povypráví, jak se žilo v zemi ovládané politikou, prastarými tradicemi a kde ženy každodenně pociťovali svoji bezmocnost. Tohle je velmi silné a drsné čtení.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s knihkupectvím Luxor za účelem recenze.

Název: Divoké labutě
Autor: Jung Chang
Překlad: Michaela Ponocná, Kateřina Brabcová
Nakladatelství: Euromedia Group – Ikar
Rok vydání: 2026 – 3. vydání
Počet stran: 656

Žádný div, že nesmírně poutavá autobiografická kniha čínské autorky, žijící od roku 1978 ve Velké Británii, se po vydání v její nové vlasti a v USA ihned stala bestsellerem – v díle se totiž velmi zdařile snoubí skvělé, věcné vylíčení historie Číny 20. století, plné neuvěřitelných zvratů, se střízlivě a skromně popsanou, avšak pohnutou osobní historií žen tří generací autorčiny rodiny. Příběh začíná vyprávěním osudu babičky, narozené v roce 1909, nejkrásnější dívky na malém městě, kterou její otec „provdal“ jako konkubínu za starého generála, aby zvýšil svoji prestiž a domohl se bohatství; pokračuje líčením života matky, která se stala komunistickou funkcionářkou, a vrcholí autorkou, narozenou roku 1952, jež podobně jako ostatní členové rodiny prošla všemi hrůzami a krutostmi tzv. kulturní revoluce, posléze studovala na univerzitě angličtinu, získala britské stipendium a stala se první Číňankou s univerzitním titulem PhD. Nyní je úspěšnou autorkou několika bestsellerových titulů.

℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘

Román Divoké labutě se u nás dočkal už třetího vydání a nelze se čemu divit, protože tohle je opravdu celistvý a komplexní náhled do života čínských obyvatel dvacátého století a čtení to není věru lehké. Svým obsahem vás dokáže stejnou měrou šokovat, znechucovat i dráždit a co se týká četby jako takové – autorka má neuvěřitelně čtivý styl i přesto, že celý román v sobě neobsahuje jedinou přímou větu. Natolik vás její vyprávění vtáhne do drsného děje, v kterém se dějí šílené věci.

Příběh je vyprávěn z pohledu samotné autorky Jung Chang, která nás seznamuje se třemi generacemi žen. Její babička byla nucena stát se v patnácti letech konkubínou generála a oproti jeho manželce neměla tak žádná práva. Pokračuje životem své matky, která se stala zarytou komunistkou, stejně jako byl i její manžel. Život v této komunismu oddané rodině nebyl žádným peříčkem, protože tady se vždy upřednostňovaly zájmy strany před vlastní rodinou. A vše završuje životní pouť samotné autorky, které se konečně podařilo vymanit z osidel Číny a začít nový život v Británii.

Když stará paní Jangová v roce 1942 zemřela, přijela moje prababička s Jü-linem do Ťin-čou, aby žila se Siaovými. Považovala sebe a svého syna za druhořadé občany, kteří žijí z milodarů. Trávila čas tím, že na rodinu prala, zuřivě uklízela a vůči dceři a doktorovi se chovala s nervózní úslužností. Byla zbožná buddhistka a ve svých modlitbách každý den prosila Buddhu, aby ji v příštím životě nepřevtělil v ženu. „Ať jsem kočka nebo pes, jen ne žena,“ mumlala neustále, šourala se po domě a za všechno se omlouvala.

Jedná se o velmi hutný příběh, který jde hodně do podrobností a rozpíná svoji náruč značně do široka. Na tohle čtení je zkrátka potřeba udělat si čas, abyste do sebe nasáli všechny informace i samotný děj. A ten je vskutku záživný. I přesto, že se jedná o objemné čtivo, hned od začátku se noříte do poutavého vyprávění, v kterém se míhají pestré lidské osudy poznamenané historickými událostmi i národnostními zvyklostmi. Před vašimi zraky eskalují zničené životy žen v jejich vlastních rodinách i početné tragédie, které se přihodily tolika jiným matkám, dcerám, manželkám a konkubínám. Bezmocnost žen a krutost prastarých obyčejů zaštiťovaných tradicí a dokonce i morálkou vás nenechá chladnými a sevření despotické Číny ještě více umocňuje zoufalství.

Autorka se zaměřuje na své tři ženy a pod jejich osudy rozvíjí válečné i politické uspořádání Číny. Od staré Číny sešněrované předsudky a hluboko zakořeněnými tradicemi až k vzestupu diktátorského režimu řízeného Mao Ce-tungem, který měl na svědomí smrt několika milionů lidí pod záštitou své „kulturní revoluce“. Zvěrstva, tragédie i osobní dramata autorka podává bez emočních výlevů, čímž na vás příběh působí hodnověrněji.

Román Divoké labutě je velmi silným čtenářským zážitkem, který se do vás bez obtíží otiskne a zanechá za sebou pachuť. Autentická výpověď samotné autorky je plná syrovosti, brutality i drsného zacházení a mrzačení čínského lidu a vy čtete se zatajeným dechem, někde i lapáte po dechu a necháváte na sebe toto strastiplné čtení působit. Nepřestane vás udivovat síla i odvaha žen, které znova a znova vstávaly ze země, kam byly zašlapány a jejich vůle k životu se pro vás stane fascinující záležitostí. Vřele doporučuji k přečtení!

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ❤

Autor: Veronika Es.

Listovat knihou můžete zde, na stránkách knihkupectví Luxor.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *