Tahle rodina je opravdu velmi zvláštní a odhalit v ní, kdo je vrahem dá pořádnou fušku. KAŽDÝ Z MÉ RODINY NĚKOHO ZABIL, přiznává vypravěč a snaží se najít pachatele poslední vraždy s humorem a chytrostí.
Název: Každý z mé rodiny někoho zabil
Autor: Benjamin Stevenson
Překlad: Markéta Polochová
Nakladatelství: Euromedia Group – Kalibr
Rok vydání: 2023
Počet stran: 368
Každý z mé rodiny někoho zabil. Někteří z nás, ti, kteří dosáhli výrazných úspěchů, zabili vícekrát. Nechci to dramatizovat, ale je to tak. Někteří z nás jsou dobří, jiní špatní a někteří prostě jen nešťastní. Já jsem Ernest Cunningham. Říkejte mi Ern nebo Ernie. Přál bych si, abych zabil toho, kdo rozhodl, že naše rodinné setkání by se mělo konat v lyžařském středisku, ale je to trochu složitější. Zabil jsem někoho? Ano. Ano, zabil. Kdo to byl? Tak začneme: Můj bratr. Moje nevlastní sestra. Moje žena. Můj otec. Moje matka. Moje švagrová. Můj strýc. Můj nevlastní otec. Moje teta. Já.
¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿ ¿
Detektivka Každý z mé rodiny někoho zabil je pohodovkou, v které netečou potoky krve, vraždy nejsou nijak morbidní a atmosféra lehce připomíná klasické detektivní příběhy. Spletité odhalování pravdy, z které autor pozvolna ukrajuje náznaky ústřední zápletky, je promícháno humorem a nevšední formou vyprávění.
Příběh je prezentován vypravěčem, který se stále a znova motá do zápletky a svými rádoby vtipnými glosy se snaží čtenáře přesvědčit, že právě tato psaná forma je ta nejlepší ze všech. V tomto případě ale není. Mně osobně vůbec nesedla. Vypravěč vstupuje do děje ať už má co říct, či mnohdy nemá a narušuje tak souvislost příběhu.
Rozhodl jsem se – objasním vraždu Zelené boty. Buď si Michaelovým zproštěním viny vysloužím cestu zpátky do rodiny, nebo mu zatluču poslední, osudový hřebíček do rakve. Nazývejte mě zrádcem, který se spřáhl s policajty, ale měl jsem neodbytný pocit, že někdo z naší rodiny má s tím zločinem něco společného. Připadalo mi to nad slunce jasnější: jediným způsobem, jak znovu stmelit naši rodinu, bylo zjistit, kdo z nich je vrah.
Takhle, zabíjeli jsme všichni – to už jsem vám přece prozradil. Mně šlo ale o tu nejčerstvější vraždu.
Autor píše jasně, srozumitelně a nenáročným stylem dává čtenáři dostatek informací, kterých je někdy až příliš. Jeho vypravěč Ernest používá klasický prvek – shrnutí všech událostí, indicií ve stylu „opakování matka moudrosti“ a velmi podrobně, někdy až nadbytečně, se věnuje nepodstatným věcem. Příběh tak velmi často ztrácí na svém získaném tempu a chvílemi přešlapuje na místě, na kterém se nadechuje k dalšímu tahu.
Humor, jenž je stabilním dodatkem celého vyprávění, nebyl úplně mým šálkem legrace, ale nedá se upřít jeho úloha odlehčení, která v ději opravdu funguje. Autorovi se také dá přiznat jistá chytrost v zápletce a komplikovaně zamotaný případ, z kterého pomalu odlupuje pravdu až na samý „jadřinec“ zločinu. Hlavní osa příběhu byla celkem zajímavá a určitě dokáže zaujmout.
Musím zkonstatovat, že mně se autor knihy Každý z mé rodiny někoho zabil do chutě příliš netrefil, a i když zápletka nebyla vůbec špatná, celkové pojetí příběhu mě neoslovilo. Ale třeba se stane právě vaší chuťovkou. 😉
Hodnocení: ❤ ❤ 💔 🤍 🤍
Za velmi zvláštní a nevšední vyprávění jednoho zločinu děkuji nakladatelství Euromedia Group. Knihu Každý z mé rodiny někoho zabil můžete pořídit na stránkách knihkupectví Luxor.
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách Knižního klubu.
