Americká spisovatelka Sandra Byrdová nás ve své knize z roku 2011 (český překlad rok 2014) nechává nahlédnout do dvorských intrik, politických pletich, postelových avantýr, do snů a nočních můr jedné z nejslavnějších anglických královen Tudorovců – Anny Boleynové.
Název: Na život a smrt
Podtitul: Román o Anně Boleynové
Autor: Sandra Byrdová
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2011
Počet stran: 320
Autorka vypráví příběh manželky Jindřicha VIII. z pohledu její nejlepší přítelkyně a později i její dvorní dámy Meg Wyattové. Meg nás seznámí nejen s tragickým osudem anglické královny, ale i s kulturními a historickými fakty Tudorovské Anglie.
∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴
Anna Boleynová
Anne Boleyn (Obr. Anna Boleynová, zdroj: Wikipedie)(1501/1507 – 19. května 1536), byla anglická královna (1533 – 1536), druhá manželka Jindřicha VIII. a matka královny Alžběty I. Jindřichova svatba s Annou a její následná poprava z ní udělala klíčovou postavu politického a náboženského převratu, který byl začátkem anglické reformace.
Anna byla urozenější než Jindřichovy pozdější manželky Jana Seymourová nebo Kateřina Parrová, svým původem se však nemohla vyrovnat své předchůdkyni Kateřině Aragonské, pocházející ze španělské královské rodiny.
Anna byla dvorní dámou královny Klaudie Francouzské, vrátila se do Anglie začátkem roku 1522, aby se provdala za svého bratrance, ovšem místo toho obdržela místo u dvora jako dvorní dáma královny Kateřiny Aragonské.
V roce 1526 začal Jindřich VIII. o Annu usilovat, odolávala jeho svádění a odmítla být jeho 
milenkou, což dřív byla její sestra Marie. Brzy se z Anny stal hlavní důvod, proč Jindřich toužil po anulaci sňatku s Kateřinou Aragonskou. Když bylo jasné, že papež Klement VII. nepovolí anulaci, katolická církev v Anglii ztratila svou sílu. Jindřich a Anna se oficiálně vzali 25. ledna 1533 po tajné svatbě 14. listopadu 1532. (Obr.: Jindřich VIII., zdroj). 23. května 1533, nově jmenovaný arcibiskup canterburský Thomas Cranmer prohlásil manželství Jindřicha a Kateřiny za neplatné a manželství Jindřicha s Annou za platné. Krátce poté se hlavou anglické církve stává panovník a ne papež. Anna byla korunována anglickou královnou 1. června 1533, 7. září porodila budoucí královnu Alžbětu I. Anna následně třikrát potratila. V březnu 1536 se Jindřich zamiloval do její 
dvorní dámy Jany Seymourové. Aby se s ní mohl oženit, musel Jindřich najít důvody ukončit manželství s Annou. V dubnu 1536 začalo vyšetřování z velezrady královny Anny. 2. května byla zatčena a poslána do Toweru. Sťata byla 19. května mečem, který si vyžádala, neboť to v Anglii nebylo zvykem (v Anglii se popravovalo sekyrou). Moderní historici usuzují, že zločiny, za které byla odsouzena, například cizoložství, incest, čarodějnictví a pokus o královraždu, jsou nepravé a královna byla nevinná. Provinila se jen v jednom – nedala Jindřichovi syna. Po korunovaci její dcery Alžběty byla Anna uctívána jako mučednice a hrdinka anglické reformace. (Obr.: Kateřina Aragonská, předchůdkyně Anny Boleynové, zdroj)
∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴
Summa summarum
Kniha má pevnou vazbu s přebalem, který vypadá romanticky a tajemně zároveň. Pokud máte 
rádi středověk a historii, předpokládám, že se vám bude líbit. Knihu podle svých kritérií řadím mezi „normálně“ objemné 🙂 a protože se čte snadno, měla jsem ji přečtenou za dvě odpoledne. Notoricky známý osud nešťastné královské manželky Anny Boleynové zde autorka vypráví skrze postavu Meg Wayttové. Ta je Anninou přítelkyní, která jí provází od útlého dětství do královského paláce a posléze až na popraviště. Meg nás seznámí nejen s Annou, ale i se svou rodinnou a zároveň s některými reáliemi středověkého života v období vlády Jindřicha VIII. Kniha se čte snadno, i když překlad osobně nepovažuji za žádný vrchol překladové literatury a dovoluji si tvrdit, že někdy se paní překladatelka dost „utla“ :).
Historická literatura mě baví dlouho a proto mám o Anně přečteno vícero knih, toto beletristické zpracování jejího osudu mi zcela nesedlo, protože paní spisovatelka – podle mého názoru – jen nedostatečně zdůraznila fakt, že v podstatě jen díky Anně vznikla Anglikánská církev, začala anglická reformace a do dnešních dnů je tak považována za nejdůležitější anglickou královnu. Nicméně pokud v beletrii „nelpíte na faktech :)“ a Tudorovci vás zajímají, předpokládám, že se vám kniha bude líbit.
„Meg, musím se ti k něčemu přiznat…“ Přitáhla mě blíž k oknu. „Možná jsem hned od začátku tušila, že není všechno tak, jak říká. Jenže jsem byla strašně zamilovaná. Prostě jsem mu chtěla věřit. Chtěla jsem se vdát. Chtěla jsem být královnou. Možná jsem Kateřině ublížila, protože jsem v ní chtěla vidět zlovolnou ženu, která do manželství nevstoupila jako panna. Neuměla jsem se ubránit sebeklamu.“
Hodnocení: 85%
