Recenze

Noční návštěva

„Půjdu za tebou až na konec světa… Jestli ode mě utečete, zabiju vás…“

Tak tuhle NOČNÍ NÁVŠTĚVU si určitě nenechte ujít. Psychologický román, thriller i mysteriózní příběh v jednom. Výborné čtení.

Název: Noční návštěva

Autor: Carol Goodman

Nakladatelství: Grada – Cosmopolis

Rok vydání: 2020

Počet stran: 248

Jedné noci se v Delphi na autobusovém nádraží ocitnou dvě osamocené postavy. Alice s desetiletým Orenem prchají před násilím a psychickým terorem manžela. Ujme se jich sociální pracovnice Mattie a vezme je k sobě domů. Na Alici je cosi divného. Je jasné, že před Mattie střeží tajemství a její upravené pravdy určitě neodpovídají skutečnosti. Zrovna tak Mattie má důvod mlčet o svém životě a rozhodně se nechce vracet do noci před třiceti lety, kdy zemřel její mladší bráška. Jenomže to je nadlidský úkol, když Oren ji tak strašně bratra připomíná. Oren je hodně zvláštní kluk. Opravdu slyší a vidí věci, které ostatním přivozují mrazení v zádech? Nebo jen rád dělá lidem radost a tak se naučil předvídat potřeby dospělých a vymýšlí způsoby, jak jim vyhovět? Sněhová bouře, která se žene na Delphi, s sebou přináší nebezpečí i odkrývá tajemství, která už nikdy neměla spatřit světlo světa.

∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗

Kniha Noční návštěva se na první pohled tváří jako tuctový průměr, který by mohl být fajn, ale nijak zářivě zřejmě neoslní. O to větším překvapením pro mě tato kniha byla. Parádní jízda, která v sobě ukrývá napětí, tajemno i skvěle vystavěnou zápletku.

„Nevadí ti, že tu ještě dneska zůstaneme přes noc?“ ujišťuju se, jako bychom snad měli jinou možnost.

„Vůbec ne. Mně se tu líbí. Připadá mi, jako by tu žila rodina.“

Jako bychom my rodina nebyli. Jako by tahle bláznivá stará panna v rozpadajícím se domě byla víc rodina než Davis a já.

„Jo, Addamsova rodina,“ vtipkuju. …

Začátek knihy se rozjíždí trochu pozvolným způsobem a pár stránek mi trvalo, než jsem se zorientovala. Ale s příjezdem Alice a Orena do Delphi už román nabírá na obrátkách, které se jako správně promazaný stroj neustále zrychlují, až bez sebemenšího zádrhelu dospějí do svého strhujícího konce.

Příběh je autorkou vystavěn promyšleně, bez jakýchkoli chybějících vysvětlení či nesrovnalostí. Na všechny vaše otázky zná autorka odpověď, kterou zakomponovala do skvělé koláže několika žánrů. Začátek se jeví jako psychologický román, který se postupem času mění v jakýsi mysteriózní příběh, kde nechybí prvky „duchařiny“, aby závěr vygradoval v napínavý thriller.

Možná teď budu trochu spoilerovat, ale musím přiznat, že pokud se v dobře rozjeté knize začnou uprostřed objevovat jakési tajemné věci mezi nebem a zemí a příběhem se začnou míhat duchové, jsem odrazena a knihu odkládám. Výjimkou jsou knihy, které už v anotaci na tuto „prapodivnost“ upozorňují a mistr v tomto oboru Barbara Erskine je mojí oblíbenou autorkou. Pokud mne ale tyto magické prvky nepříjemně překvapí v knize, kde byste to opravdu neočekávali – přesto vlak nejede. Tady nejen, že vlak jel, ale navíc autorka přiložila pod kotel a vlak se řítil do své konečné stanice bez jediného zádrhelu.

Hlavní postavy příběhu jsou spisovatelkou vykresleny dostatečně na to, abyste poznali celou jejich osobnost a dokázali se do nich vcítit. Určitě tomu přispívá fakt, že celý román je napsán ze dvou úhlů pohledů hlavních hrdinek příběhu – Alice a Mattie. Přesto vás čeká překvapující závěr plný napětí, od kterého se neodtrhnete. Temné, zasněžené město pak skvěle dokresluje celou tajemnou atmosféru románu.

Ačkoli je kniha žánrově zařazena mezi romány pro ženy myslím, že tímto thrillerovým příběhem nepohrdne ani mužská část čtenářů. Já byla velmi spokojena.

Hodnocení: 92 %

Za napínavou četbu plnou tajemství a napětí děkuji nakladatelství GradaCosmopolis a samozřejmě také za recenzní výtisk knihy Noční návštěva.

 

Autor: Veru

Mohlo by se vám také líbit...

3 komentář

  1. Já knihu dneska dočetla, takže ji nechávám trochu usadit ,než zítra napíšu recenzi. Ale já jsem trošičku zklamaná. Pomalý rozjezd byl opravdu pomalý a knihu jsem chtěla po chvilce i odložit, ale to většinou nedělám. Hlavní hrdinka Alice byla opravdu nesympatická a nevděčná paní a nezachránil to ani fakt, že se snažila zachránit Orena. Navíc prvky duchařiny v knize miluji, jsem nadšenec, ale zde mi přímo vadily. Vůbec se mi k příběhu nehodily. POslendích 30 stránek bylo perfektních. Napínavé, pořád se něco dělo a člověk nestačil sledovat. Ale každý má jiný vkus a uvidíme, jak to budu cítit zítra 🙂

    1. Veronika Esserová says:

      No vidíš, a já zase většinou knihy s „duchařinou“ odkládám s tím, cože to tam ty spisovatelé do celkem reálného děje vsadili? 🙂 A tady najednou super… ale asi jsem výjimka, protože jinak to moc nadšená hodnocení nemá… klasika, zase jdu proti proudu 🙂 . Možná to bylo také tím, že jsem od knihy vůbec nic neočekávala, takže nakonec pro mě velmi příjemné překvapení. Já byla spokojena 😉 .

      1. Však to vůbec nevadí 🙂 Já si knihu nechala uležet, protože jsem z ní byla taková všelijaká 😀 Ale to bylo si poznat. Stále souhlasím, že duchařina mi zde trochu vadila, ale když se zamyslím nad samotným příběhem, má to něco do sebe, takže zas taková hrůza to není 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *