Máte rádi francouzského spisovatele Francka Thillieze? Pak zbystřete, protože je tu nová detektivní série a tenhle POKOJ MRTVÝCH je opravdu brutálním čtením s morbidní zápletkou.
Název: Pokoj mrtvých
Autor: Franck Thilliez
Překlad: Jiří Žák
Nakladatelství: Albatrosmedia – XYZ
Rok vydání: 2023
Počet stran: 320
Sylvain a Vigo jsou přátelé, kolegové a souputníci v poněkud nešťastném osudu. Právě byli vyhozeni z práce a rozhodnou se svému bývalému zaměstnavateli pomstít. Když je po akci, nasednou zpět do auta a se zhasnutými světly ujíždějí z místa vysokou rychlostí. A pak… ŠOK! Někoho srazili! Co dělat? Kus od mrtvoly najdou kufřík se dvěma miliony eur. Rozhodnou se poměrně rychle – těla se zbaví a peníze si nechají. Záhy ovšem zjistí, že neznámý muž na místo přišel, aby přinesl výkupné za svou unesenou dceru. Ta je posléze nalezena zavražděná. A její vrah už je zlodějíčkům na stopě… Lucie Henebellová, vyšetřovatelka a čerstvá maminka, je pevně odhodlána ukončit počínání tohoto monstra. Zvlášť když byla právě unesena další dívka…
⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓
Detektivka Pokoj mrtvých je prvním dílem ze série Lucie Henebellová a pokud máte rádi opravdu děsivé až morbidní vraždy, tady budete spokojeni.
Příběh vyprávěný er-formou sleduje hned několik vláken. Jednou z nich je vyšetřovatelka Lucie, kterou autor ztvárnil jako podivínku s temným tajemstvím a zároveň milující matku svých dvojčat. Další linii obstarávají dva nezaměstnaní kamarádi Sylvain a Vigo, kteří se náhodou přichomýtli k případu a zanechali v něm otisk, který se pro ně stává nebezpečným. Nepřijdete ani o linii samotného pachatele, který je opravdu velmi zvrácený a nic pro něj není dost brutální.
„Když jsem přišel…“ Proběhlo jím zachvění, které však mohlo být způsobeno i zimou. Pokračoval: „… měl jsem pocit, že je ještě naživu. Ona… ona se usmívala, oči měla dokořán a hlavu otočenou mým směrem…, jako nějaká strašidelná loutka!“
Lucii bušilo srdce. Tahle scéna se vymykala tomu, co popisovaly knihy. Nikde se nepíše o extrémním chladu, který člověku sevře plíce. A navíc o pocitu, že přišli pozdě.
Zavřela oči.
Úsměv, pěšinka ve vlasech… Dal si s ní spoustu práce. Nestačilo ti ji zabít, musels ještě přidat něco osobního. Udělals…
F. Thilliez přichází s novou krimi sérií a myslím, že ne všem se trefí do vkusu. Na styl psaní tohoto autora si musíte chvíli zvykat, ale jak mu jednou přijdete na chuť, jste jeho. I tentokrát se začátek odehrává v trochu zmatečném módu, z kterého probleskují pevné základy zápletky. Ta je opět dobře promyšlená a jednotlivá vlákna vás pozvolna vedou k velkému odhalení, v jehož středu stojí slušně ujetý pachatel.
Autor se snaží své čtenáře šokovat morbidní a děsivou zápletkou, která ale příliš nekoresponduje s celým vyšetřováním. Policisté, jmenovitě hlavní hrdinka Lucie, vnáší do případu glejt nesmrtelnosti a neomylnosti, takže její okamžitá prozření, rychlost s jakou si dokáže vše odvodit a vyvarování se veškerých pochybení, vtiskává do celého příběhu punc nereálnosti. Postavy plují případem bez většího představování a poznat je trochu blíž se tak úplně nedaří, což také zrovna nepřispívá k velkému ponoření se do příběhu.
Vítězným elementem se tak pro mě stává morbidita spáchaných zločinů, která je opravdu vyhrocená až na hranu a zbývající omáčka kolem hlavní zápletky mě bohužel neoslovila. Od F. Thillieze jsem měla tu čest přečíst dvě jeho knihy, které byly skvělé a moc se mi líbily, ale tady jsme se nějak minuli. Pokoj mrtvých mi, kromě brutálních až zvrácených scén, nenabídnul víc příležitostí, abych k němu pronikla a bohužel ani hlavní hrdinka mi příliš nesedla.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ 🤍 🤍
Za velmi zvláštní, ale 100 % brutální čtení děkuji nakladatelství Albatrosmedia, na jejichž stránkách si můžete knihu Pokoj mrtvých pořídit.
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Albatrosmedia.
