Recenze

Poslední léto

Kniha POSLEDNÍ LÉTO je příběhem velké nehynoucí lásky, která přes všechny nástrahy, odloučení i navzdory 1. světové válce najde své místo v srdcích dvou spřízněných lidí. Niterný román, který opěvuje lásku a vzdává jí hold v její jedinečné podstatě.

Název: Poslední léto

Autor: Judith Kinghorn

Nakladatelství: MOBA

Rok vydání: 2019

Počet stran: 456

Clarisse bude za pár dnů sedmnáct a je teprve na prahu dospělosti, přesto ji zasáhne omamný šíp lásky vystřelený jednoho krásného dne uhrančivým mladíkem Tomem. Žije si svůj bezstarostný život v Deyning Parku obklopená blahobytem a láskou své rodiny, do které patří i její tři bratři. Na jednom z mnoha večírků se seznamuje se synem jejich hospodyně Tomem Cuthbertem a od prvních okamžiků v sobě nacházejí zalíbení. Ale Tom je jenom synem hospodyně, čili naprosto nevyhovující společník pro Clarissu. Píše se rok 1914 a do osudů všech zúčastněných zasáhne 1. světová válka. Bratři i Tom jsou odvedeni na vojnu a ne všichni se dočkají šťastného návratu domů. Po válce už není nic, jak bylo dříve, ale náklonnost mezi Clarissou a Tomem přetrvá i dlouhé odloučení. Jenomže život s nimi má úplně jiné plány a tak se Clarissa ze soucitu vdává za jejich kamaráda Charlieho a Tom odjíždí za moře uskutečnit si svůj sen. Odloučeni a přesto stále myšlenkami u sebe i jejich náhodně ukradené okamžiky po sobě zanechávají své nesmazatelné stopy. Podaří se jim konečně urvat pro sebe svůj kousek štěstí nebo je zatajovaná pravda navždy rozdělí?

♥♥♥♥♥♥♥

Román Poslední léto je napsán velmi neotřelou, přesto přijatelnou formou. Trochu ve stylu Jane Austenové – krásná literární řeč, plná rozvětvených popisů, ale velmi stravitelných, která vám udělá čtenářské blaho na duši.

„Víckrát nebudeme stejní. A nebudeme lidmi, jimiž jsme se původně měli stát.“

Autorka velmi věrně do děje zakomponovala atmosféru i útrapy světové války včetně jejich následků, ať už fyzických nebo psychických, které na všech zúčastněných zanechaly své nesmazatelné stopy, jenž se jim hluboko vryly do jejich životů.

Všichni muži byli vyčerpaní a – žádný div – zmatení. Zaskočení tím uvítáním a snad i střetnutím s čímsi blízkým normálnosti, blízkým vzpomínkám. Mnozí trpěli následky otravy yperitem: napůl slepý, s puchýři na kůži, slzícíma očima se slepenými víčky či přelepenými fáčem. Pohybovali se automaticky po nástupišti v dlouhé řadě jako živé mrtvoly, ruce na ramenou toho před sebou.

Ačkoli je to velká porce čtení (456 stran) a příběh je chvílemi dost natahován, stejně nakonec zjistíte, že nelze nijak zkrátit. Byli byste ochuzeni o jedinečné a při tom neopakující se vykreslené popisy lásky ve všech jejích podobách. Navíc obsáhlost celého románu autorce umožnila dokonalé propracování postav a vy je tak poznáváte ze všech možných úhlů pohledů. Někdy dokonce až tak dokonale, že vás Clarissa bude trochu štvát a trochu ji budete litovat, Tom sklidí váš obdiv i zatracení.

Není to žádné rychlé čtení, román plyne poklidným tempem – někdy na můj vkus až příliš pomalým, ale přesto se jedná o zajímavé, romantické čtení, které vám může odlehčit dny od krvavých thrillerů.

Ponořte se do nitra dojemného románu o velké lásce, opěvující tento jedinečný vztah náklonnosti a touhy. Nechte na sebe působit atmosféru celého příběhu, který vás vrátí o několik desítek let zpátky do období útrap, strádání, ale i velkých citů.

Hodnocení: 80 %

Za poutavý příběh lásky v časech války i za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *