Malou francouzskou osadu sužuje hladomor i nenechaví páni a život tady je opravdu tvrdý. Pozná to i malá divoženka Madelaine, která se tu zničehonic objeví a najde v srdcích obyvatel své místo. Její kurážnost a smysl pro život se sebou ale přináší i problémy… Román PŘIŠLA ZA SVÍTÁNÍ je poetickým vyprávěním, v kterém se zobrazuje krutý ráz i drsnost životních osudů. Tohle bylo velmi zajímavé a intenzivní vyprávění.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Beta-Dobrovský za účelem recenze.
Název: Přišla za svítání
Autor: Collette Sandrine
Překlad: Tomáš Havel
Nakladatelství: Beta-Dobrovský
Rok vydání: 2025
Počet stran: 232
Malá osada na francouzském venkově, kde se zastavil čas. Život tady nebyl nikdy spravedlivý. Rodiny trpí a zatínají zuby. Je potřeba žít s příšernou větou, která je provází od narození až do soudného dne: tak to je. Jenže pak se jednoho dne objeví Madelaine. Hladová, nezkrotná dívka, která se vynořila z lesů. Obyvatelé osady ji vezmou za svou a brzy si ji zamilují, s Madelaine mezi ně totiž přišel život, zaujetí, odvaha, ale i plamen, který může pohltit celý jejich svět.
℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘
Román Přišla za svítání je velmi niterným a důrazným vyprávěním, které v sobě ukrývá drsnost života i poznamenané osudy jedné rodiny. Tomuto čtení je potřeba proniknout do srdce a rozhodně se nenechte odradit začátkem, který může vyznívat trochu prapodivně a jakoby bez ladu a skladu. Však ono si to sedne a nakonec si z tohoto příběhu sednete i vy. Dějová osa vás překvapí svojí syrovostí a bez přetvářky vám vnutí pohled na strastiplný život v nelehkých časech 18. století.
Příběh vám představuje dvojčata Ambre a Aelis, které žijí v malé osadě na francouzském venkově. Život je tu těžký a nespravedlivý a honorace si může dělat i vzít, co se jí zamane. Obě ženy jsou vdané, jedna šťastně a druhá jakž takž a jejich životy jsou poznamenané každodenní dřinou i bojem o přežití. To ale naruší příchod malého děvčátka Madelaine, kterou Ambre začne vychovávat jako vlastní dceru. Tahle dívka je jiná. Je bouřlivá, nezkrotná a divoká a nebojí se narušit zavedený chod. Jenomže všechny neznámé věci sebou mohou přinést i pohromu.
Bylo mi to jasné na první pohled a viděl jsem, že jí taky: jsme stejní. Jsme divocí. Jsme jiní než ostatní. Mohli si nás ochočovat a vychovávat, jak chtěli, stejně v nás zbývala špetka nestálosti, kousíček něčeho, co mohlo v každém okamžiku vybuchnout, oběma nám v očích plápolal ne úplně přímý, ne úplně jasný plamínek, který nebude mít nikdo pod kontrolou.
Autorka má poetický styl vyprávění, ke kterému si chvíli hledáte cestu, ale jakmile vám pronikne k srdci, už ho nikdo ven nedostane. Jste chyceni do pasti příběhu, z které intenzivně cítíte všechny vůně i příkoří a v které vás obklopuje nespoutaná příroda stejně jako dívku Madelaine. A tahle divoška vás rozhodně zaujme. Jakmile vstoupí do děje, ovládne ho nenápadnou silou a vy s ní okamžitě souzníte. 
Společně běháte po lesích, žádná rošťárna vám není cizí a i ta, z které kouká pořádný průšvih, vás neustále přitahuje.
Intenzivně tady vnímáte soužití a napojení na přírodu, která má moc rozhodovat o žití i nežití. Mráz, který zpustoší úrodu, hladomor i odvaha lidí bojující za přežití vás nepřestanou fascinovat stejně jako krutost některých pánů. I z vás bude prýštit silný pocit nespravedlnosti a příkoří, které se dějí, aniž byste se mohli dovolávat práva.
Román Přišla za svítání se mi moc líbil. Je to neotřelé, je to intenzivní a citlivé vyprávění, jehož odkaz musíte hledat pod řádky. Nic se nebojte, je tam a čeká jenom na vaše objevení. Pokud se nebojíte ponořit do „jiného“ čtení a patříte mezi citlivé čtenáře, které baví hledat a nacházet, směle se ponořte do tohoto poetického vyprávění, které dokáže na své čtenáře silně zapůsobit.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
