Recenze

Šepot run

Rádi se proháníte s urostlými Vikingy po anglických pláních a cestujete v čase ze současnosti do minulosti, kde se vám může přihodit cokoliv? Třeba i boj o holý život či vášnivá romantika? Osudovou lásku popsanou v románu Šepot run nezmaří čas ani drancující válečníci, kteří nemají s ničím a nikým slitování.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s knihkupectvím Dobré knihy za účelem recenze.

Název: Šepot run
Autor: Christina Courtenay
Překlad: Lenka Marie Čapková
Nakladatelství: Dobrovský – Red
Rok vydání: 2024
Počet stran: 342

Když se návrhářka šperků Sara Mattssonová řízne na archeologických vykopávkách o čepel vikinského nože, zčistajasna se ocitne v devátém století. S tím se ovšem smíří velice rychle, protože cestování časem pro ni není žádná novinka. Když o kouzelný nůž přijde – tedy i o svou jedinou šanci, jak se dostat zpátky domů – sice si dobře uvědomuje nebezpečí, které jí hrozí, ale vnímá to také jako životní příležitost. Kde jinde by se mohla pro vlastní tvorbu inspirovat pravými vikinskými a anglosaskými šperky než mezi skutečnými Vikingy? Naneštěstí tím prvním, na koho Sara v minulosti narazí, není nikdo jiný než Rurik Eskilsson, stříbrotepec, který už má s cestami časem také zkušenosti. Souhlasí, že s ním Sara může pokračovat do Jorviku, a společně se vydají na cestu, která je ovšem ještě mnohem nebezpečnější. Nicméně osud měl dobrý důvod, proč tyto dvě duše svedl dohromady…

℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘

Román Šepot run je třetím dílem ze série Runy a už předchozí díly dávaly tušit, že tohle nenáročné čtení umí zabrnkat na romantickou strunu čtenářek. Vyprávění nás zavede do 9. století na anglickou půdu, kde se prohánějí udatní Vikingové lačnící po krvi i ukořistěném lupu a dokonce se mezi nimi najde jedna citlivá duše se zálibou ve stříbrotepectví. Nenechte se ale mýlit, protože i tento urostlý Viking se umí ohánět zbraní, ochránit křehkou ženu a vznítit v ní plamen touhy i vášně. 😉

Příběh je vyprávěn er-formou a po celou dobu jde jako stín ve stopách obou hlavních protagonistů. Sara žije v současnosti a jako návrhářku šperků ji zajímají i staré vykopávky, kde se může ledacos líbivého najít. Když se nešťastnou náhodou řízne o ostří vikingského nože, ocitne se v 9. století přímo před zraky vikingského stříbrotepce Rurika. Oba dva už se setkali s pojmem cestování v čase, ale nemají potřebu to před druhým zveřejňovat a tak se společně vydávají na cestu plnou nebezpečí, krvežíznivých Vikingů a dokonce i na cestu lásky…

Zaměstnal se zapalováním uhlí a z tajné přihrádky v truhle vytáhl nějaké stříbro. Celou dobu přitom sledoval Saru, jak se věnuje svým povinnostem a pobrukuje si, zatímco krájí přísady do jídla. Teď opravdu pocítil prudkou touhu, aby ji mohl nazývat svou ženou. Vypadala tak spokojeně, tak krásně.
Přál si, aby tu zůstala navždycky.
Ale ona se toužila vrátit domů.

Autorka píše čtivým a poutavým stylem, který se jí otiskuje do zajímavé dějové osy. Kdo by také po úspěšné Cizince nesáhl po další romanci, v které se cestuje časem do doby, kdy chlapy byli ještě opravdovými chlapy a živočišnost z nich sálala na míle daleko? 😀 Předchozí díly byly velmi záživným čtením, které spojoval pověstný šmrnc, výraznost i vzrušující jiskření v romantické lince, což v tomto dílu bylo umírněno.

Jelikož autorka do popředí svého příběhu postavila zajímavou práci obou hrdinů – stříbrotepectví, dostává se vám letmého nakouknutí do této krásné profese a k tomu ještě přidružených informací, které se věnují popisům vikingských zbraní, oděvů i obydlí. Nezapomíná ani na historii, která nás zavede do krvavých válek a podrobování si území včetně vikingských nájezdů, čímž dostává román punc lehkého dobrodružství, ale romantická zápletka stále převládá.

Román Šepot run zaujme všechny nadšence nenáročných oddechovek, kterým vyhovuje skromnější děj, zajímavá atraktivní zápletka a velmi nenápadná romantika. Já osobně si myslím, že knize by slušela větší propracovanost a tak trochu více všeho. To, co se autorce podařilo v předchozím dílu Runy osudu, tedy hlubší emoce, propracovaná romantická linka, osvěta vikingského světa a hlavně neustálé vzrušující napětí, tady zkrátka vázlo. Ačkoliv se příběh po mně svezl bez výraznějších stop, dokázal si zachovat poutavý děj, který se moc dobře četl a poškádlil moji romantickou duši.

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ 🤍 🤍

Autor: Veronika Es.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *