Recenze

Patříš mi

Může se stát, aby se oběť vzepřela svému trýzniteli a uspěla? A co vše musí tomuto zoufalému činu předcházet? Co riskují lidé, kteří nic nemají a na vlastním životě dávno nelpí? Nechte si své knihomolské nervy řádně pocuchat  mistrovským vyprávěním o zločinu a trestu. A vězte, že pokud jste jedináčci, budete po přečtení románu Patříš mi určitě rádi … 🙂 🙂

Název: Patříš mi

Podtitul: Je možné porazit zlo?

Autor: Mark Tilbury

Nakladatelství: Katto

Rok: 2019

Počet stran: 368

Čtyři kamarádi a dvě ztracené dívky. Lze nějakým způsobem odčinit chyby z minulosti? Tajemství, které sužuje jejich životy. Ačkoliv šli každý svou cestou, zlo je spojuje a přivádí zpátky na místo, kde to všechno začalo. Je na čase splatit účty a pohřbít kostlivce jednou pro vždy… Strhující psychologický thriller, který vás donutí přemýšlet o temných zákoutích lidské mysli.

Summa summarum

Kniha nepatří mezi „kapesní výtisky“, má poctivých 368 stran, ale vsadím se, že i přesto vám připadne krátká – protože vás doslova „vtáhne“ do děje a odhaduji, tedy jestli máte rádi thrillery, budete ji mít přečtenou „cobydup“ 🙂 . Výtisk patří mezi řemeslně zdařilé knihy: má pevnou vazbu s přebalem a záložku, což už dávno není samozřejmostí… Barevná, poměrně melancholická ilustrace na matném přebalu knihy čtenáře ujistí v tom, že titul Patříš mi z dílny nakladatelství Katto, má do nějaké ufňukané „romanťárny“ pěkně daleko 🙂 …

Pan spisovatel Mark Tilbury svůj příběh vypráví ve dvou časových rovinách. Retrospektivně se dozvídáme vše podstatné o dětství hlavních postav a zejména se v pravý okamžik dozvíme o dni, kdy se jim všem život změnil v nekončící seriál nočních můr plných sebeobviňování, strachu a smrti.

Vyprávění začne pan autor poměrně zostra – únosem, který se odehraje v současnosti v anglickém menším městě Feelhamu. Cassie Raffertyová odejde z bytu svého přítele, ale domů už nedorazí… a tím její osud začíná nebezpečně kopírovat osud Ellii Huttonové, která – stejně jako nyní Cassie –  před devíti lety zmizela a nikdy se nenašla. Ani živá ani mrtvá.

Ale můžeš mi říkat Spasiteli. Když se nad tím zamyslíš, přesně tím jsem. Zachránil jsem tě před životem v bídě. Vzala by sis nějakýho idiota, kterej jen hledá poslušnou ženušku. Měla bys děti, který tě stejně začnou nenávidět, až vyrostou. Podělanou práci. Já ti ukážu lepší cestu. Teď patříš mně. Rozumíš? „

Cassie tomu rozuměla. Její život skončil.

To tys chtěla umřít potom, co jsi odešla od Darrena, připomněl jí vnitřní hlas. Zdá se, že se ti přání splnilo, nemyslíš?

Po napínavém úvodu s Cassie autor malinko ubere plyn, ale jen proto, aby dal čtenářům čas se nadechnout a seznámil je se čtyřmi kamarády, kolem kterých se celé drama bude točit: Dannyho, Kierana, Roba a Joshe. Další stěžejní postavou příběhu je Calum – o čtyři roky starší bratr Dannyho. Každému z nich autor věnuje v knize dost místa na to, aby se s nimi čtenář seznámil a pochopil, že jsou všichni čtyři traumatizovaní a v podstatě nesmazatelně poznamenaní jediným brutálním zážitkem. Každý z chlapců (dnes již mladých mužů) si následně prošel vlastní verzí pekla a tudíž nyní mají všichni z této čtveřice svých starostí víc než dost. V současnosti jsou rádi, „že jsou rádi“ a bojují s různými závislostmi. Zuby nehty se drží jediné liché naděje – doufají, že pokud budou démony minulosti ignorovat – sami zmizí. Proto jsou (Rob, Josh i Kieran) přímo k smrti vyděšeni, když je kontaktuje Danny – nechá je vyhledat soukromým detektivem, který jim předá jednoduchý vzkaz: Stalo se to znova. Musíme se setkat. U mě, v sobotu 4. července. Danny.“  V tomto okamžiku se drama rozjede naplno a čtenář pomalu, ale jistě začne tušit, jakým směrem se začne příběh ubírat, nicméně ve finále knihy bude pěkně překvapen. Rozhodně není vše, jak se na první pohled zdá… Navíc se opět potvrdí okřídlené rčení: „Pro každou s••ni vyroste řezník.“

Mark Tilbury mě příjemně překvapil. Sice se již našli kritici jeho příběhu, kteří tvrdí, že autor kopíruje Kingovo TO ( společný prvek dětské party, zločinu, návratu a pomsty), ovšem podle mě jsou nespravedliví, protože v opačném případě by stejně tak o každém zamilovaném románu mohli říct, že  „XY kopíruje Shakespeara a jeho Romea a Julii.“ Kniha mě osobně bavila, rozhodně jsem se u ní „čtenářsky netrápila“ a díky nečekanému zvratu v samotném závěru příběhu, si ji jistě budu dobře pamatovat. Ačkoli jsem se po přečtení nebudila hrůzou ani se nebála sama ve sklepě :), thriller doporučuji.

Hodnocení: 98%

Za seznámení s parádně sadistickým psychopatem děkuji   nakladatelství Katto . A samozřejmě i za knihu poskytnutou k recenzi.

 

Mohlo by se vám také líbit...

2 komentář

  1. wau! Moc pěkná recenze!!

    Tak tohle si musím prostě přečíst 😀

    Jen mi řekni, to jako lidé srovnávají s TO jen kvůli těm prvkům, které jsi vyjmenovávala?:D Poku chtějí mluvit o TO tak by tam musel být společný jmenovatel Klaun 😀 Ne parta dětí 😀 Tu má i Enid Blyton ve Správné pětce 😀

    1. Káťa Moravcová says:

      Ano, přesně Káti, srovnávají to s Kingem kvůli těm jmenovaným prvkům … 😀 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *