I když si někdy láska dává na čas, STAČÍ SI POČKAT a pak prožít romantiku, která vám vtrhne do srdce a převrátí vše naruby. Bestsellerová autorka slow burn romancí přichází s dalším příběhem, který sedne všem romantickým čtenářům.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Albatrosmedia za účelem recenze.
Název: Stačí si počkat
Autor: Mariana Zapata
Překlad: Romana Bičíková
Nakladatelství: Albatrosmedia – Fragment
Rok vydání: 2024
Počet stran: 488
Jestli někdy někdo řekl, že dospělost je brnkačka, tak toho asi ještě moc nezažil. Diana Casillasová se nebojí přiznat, že je někdy úplně ztracená – vždyť se ze dne na den stala opatrovnicí svých dvou synovců. Po dvou letech se ale zdá, že jsou věci na dobré cestě: Diana má nový domov, skvělou rodinu, přátele, obrovského psa a boží práci. Chybí jí snad jen přítel nebo manžel. Svému přitažlivému, ale mrzoutskému sousedovi se snaží vyhýbat. To teď ale půjde těžko, když trénuje baseballový tým jejího synovce…
♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥
Román Stačí si počkat je čtivou a návykovou záležitostí, která potěší nejedno romantické srdce. Autorka se s tímto románem vrací na výsluní svého psaní a svým čtenářům předkládá příběh plný lásky, bolesti i naděje. Zkrátka přesně to vyprávění, které mělo úspěch v jejích prvotních knihách. Tady všechno funguje přesně tak, jak má a přitažlivost je zde nadávkována v přesném poměru, na který ženy slyší.
Příběh je vyprávěn ich-formou z pohledu hlavní hrdinky Diany, která musela dospět velmi brzo a stala se opatrovnicí dvou malých synovců. Ne vždy se ji podaří reagovat správným způsobem, ale snaží se, seč může a pro dva malé ďáblíky je milovanou tetou. Starostí má až nad hlavu a snaží se všechno zvládnout sama a to i když ji mrzoutský soused nabízí pomoc. Jenomže právě od něj vůbec nic nechce. Chová se naprosto nemožně a to, že vypadá pekelně sexy, mu taky nepomůže. Nebo že by přece jenom?
„Měl bych něco vědět?“ zeptal se tiše, znělo to něžněji než jakákoli věta, kterou jsme z jeho rtů doteď slyšela.
Měl by? Přitiskla jsem si dlaň na čelo, zavřela oči a silou vůle se pokoušela svoje srdce přimět, aby bušilo pomaleji.
O kuchyňskou linku cinklo něco kovového. Představovala jsem si ho, jak vytahuje plechovky s polévkou a pokládá je, aby zaměstnal svoje rozložité ruce. „Můžu ti pomoct, pokud mi řekneš s čím.“
Tak nejdřív přede mnou div nezdrhal, a teď mi nabízel pomoc?
Tohle byla zase stará dobrá Zapata, která dokáže zaujmout hned od prvních řádků a její vyprávění ve vás umí vyvolat příjemnou zvědavost i nedočkavost z věcí příštích. Stále si zachovává svůj slow burn styl, v kterém nechybí humor ani vzájemná přitažlivost a zároveň rozehrává vedlejší témata, která mají vážnější podtón a hrají tklivou melodii na srdeční strunu čtenářů.
Mariana Zapata vypráví příběh nejen o lásce a romantice, ale i o komplikovaném životě. O tom, že člověk někdy musí být silný, i když na to není zvyklí, že občas musí růst a dospět, i když si myslel, že má ještě dostatek času a zodpovědnost je mu na míle vzdálená. Právě tento přídavný prvek vystřelil celý romantický příběh do výšin a zatraktivnil hlavní dějovou osu. Společně s citlivě namíchanou dávkou emocí a eskapádami dvou malých synovců vás čeká dojemné vyprávění, při kterém vám sem tam i slza ukápne.
Román Stačí si počkat se mi líbil a jsem velmi ráda, že po dvou předchozích (pro mě slabších) příbězích se tento nejnovější počin může směle zařadit po boku Kulti či S láskou, Lukov. Nenáročná romantika vyprávěná s laskavostí a emocemi dojme všechny čtenářky romancí s pozvolným rozjezdem a hlavně fanoušky úspěšné autorky, která ví, jak své čtenáře nadchnout.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Albatrosmedia.
