Recenze

Sůl moře

Když udeří tragédie, vůbec nezáleží na tom, z které země a kultury jste či jaký je váš společenský status. Všichni lidé na palubě lodi Wilhelm Gustloff bojovali za jedinou věc. Chtěli přežít.

Název: Sůl moře

Autor: Ruta Sepetysová

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 352

Rok vydání: 2016

Další vynikající román této americké spisovatelky nás zavede do období 2. světové války. Čtyři osudy mladých lidí se postupně spojují v jeden velký příběh.

Píše se rok 1945 a válka se blíží ke svému konci. Nespočetné množství uprchlíků se vydává na svou pouť do bezpečí před postupující sovětskou armádou. Cílem jejich cesty je přístav a nadějí je loď s názvem Wilhelm Gustloff, pojmenovaná po vůdci nacistické strany ve Švýcarsku, který byl zavražděn. TA LOĎ SE ZRODILA ZE SMRTI.

Na cestě se spojují osudy Joany – litevské dívky, která putuje do Německa za svou matkou, Floriana – pruského umělce, který nese své tajemství Jantarové komnaty, Emilie – mladé polské dívenky, jež svou osobní tragédii nosí v rostoucím břichu a Alfréda – německého námořníka s nemorálním kodexem, kterého zajímá jenom vlastní já.

Celá kniha je psána ich-formou a může se zdát, že to nebude lehké čtení při představě přeskakování ze čtyř úhlů pohledu. Nemusíte mít obavy, kapitoly jsou krátké a vždy začínají větou, která vás ihned uvede do příběhu i myšlení dané osoby. Historický příběh této knihy je smyšlený, ale co je rozhodně skutečné, to je operace Hannibal – evakuace Němců z Východního Pruska, Jantarová komnata a především potopení lodi Wilhelm Gustloff, které si vyžádalo víc životů, než kterékoli jiné námořní neštěstí v dějinách a v jehož stínu zůstává i mnohem slavnější tragédie lodi Titanic. A já nemohu jinak než u této tragédie chvíli zůstat a nabídnout vám pár informací.

Dne 30. ledna 1945 byla ze sovětské ponorky vypuštěna čtyři torpéda, která zničila Wilhelma Gustloffa a zabila odhadem devět tisíc lidí. Většina pasažérů lodi byli civilisté, kteří se na ni nalodili v průběhu operace Hannibal. Byla to největší námořní evakuace v dějinách. Loď nekřižovala a plula osvětlena. Dostala celkem tři zásahy (příď, strojovna, prostor lodního bazénu) krátce po 21. hodině. Spousta lidí byla zabita přímo torpédy (z 373 ženských pomocnic ubytovaných v místě jednoho zásahu se zachránily jen tři) či se utopila po uzavření příďových přepážek. Loď se okamžitě začala potápět a na palubě propukla panika. Jeden záchranný člun byl spuštěn poloprázdný, jednomu se přetrhlo lano, takže svou posádku vysypal do moře, třetí se rozbil o bok lodi. Ačkoliv měly přednost ženy a děti, většinu zachráněných tvořili muži. Přežili i všichni čtyři kapitáni. Byl velmi chladný den s teplotami v rozmezí -10 až -18 °C. Teplota vody nebyla vyšší než 4 °C. Mnoho lidí umrzlo nebo zemřelo následkem teplotního šoku. Necelých padesát minut po zásahu se loď potopila do hloubky 45 metrů. K vraku okamžitě vyrazily záchranné lodě.  Tato loď duchů, jak se jí někdy říká, leží na dně u polského pobřeží.

„Zastesklo se mi po mamince. Má matka milovala Litvu. Milovala svou rodinu. Válka jí ze života vyrvala veškerou lásku i s kořeny. Bude muset číst groteskní detaily našeho utrpení? Dostanou se zprávy do mého rodného města Biržai a do temného bunkru v lesích, kde se údajně skrývá můj bratr s otcem? Joana Vilkasová, vaše dcera a sestra. Je z ní sůl moře.“

Ráda bych napsala něco velkého o této knize, ale obávám se, že mi tak trochu chybí slova. Ruta Sepetysová opět potvrdila, proč čtu její knihy tak ráda. Vždy vystihne to nejlepší i to nejhorší z jednotlivých charakterů a její příběh vás emočně vycucne na hodně dlouhou dobu. Tyto pocity ve vás zůstávají po dlouhou dobu a je jedno kolik času uplynulo od přečtení. Tleskám a hluboce se skláním před tímto spisovatelským umem.

Rozhodně doporučuji přečíst i ostatní její knihy V šedých tónech a Potrhaná křídla. Nehmátnete vedle.

Hodnocení: 98 %

 

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *