Takový normální den

Jedné noci se na mostě setká devět lidí. Nikdy v životě se neviděli. Všichni se společně rozběhnou a skočí. Svědkem sebevraždy je několik cestujících z kolemjedoucího vlaku. Mezi nimi jsou i dva lidé, kteří také brzy skoncují se životem… jen o tom ještě neví. Policie se usilovně snaží odhalit toho, kdo sebevrahy vybírá. Jak ale zastavit kult, když člověk ani neví, že je jeho členem?

∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝

„….   35

Žádná jména

Tajemství spočívá v tom převést je na čísla. Vezměte si chovatele dobytka… Nepoplácávají po zádech krávu Jitku a neříkají jí: „Běž tudy.“, protože „tudy“ se jde k místnosti, kde čeká nějaký muž, aby jí prostřelil hlavu. … Krávě to udělat můžete. Ale těžší je to udělat Jitce. … Lidi nechtějí jíst Jitku. Lidi nechtějí jíst dokonce ani krávu. Chtějí jíst hovězí. A to jsou tři velice odlišné věci. Když si přečtete ve zprávách, že Dinah Fraigeová, které bylo něco přes dvacet, skočila z mostu a zemřela, můžete s ní soucítit. Později třeba zjistíte, že trpěla depresí, nebo nedokázala pořádně fungovat vzhledem k předčasné smrti matky a neschopnosti se vyrovnat s její ztrátou, a cítíte se kvůli tomu ještě hůř. Ale pokud chcete vést úspěšný kult, přidělte jí číslo a označte jí podle osobnostní poruchy nebo archetypu. Nazvěte ji Nevděčnice. Označte ji 234. … „

∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝∝

Summa summarum

Kniha vychází v šité vazbě s pevnými deskami a křídovým přebalem – žádný paperback. Kniha je rozdělena na dvě části – 1. část s názvem Kult , 2. část s názvem Vrah  – a na 139 skutečně kraťoučkých kapitol. Čtenář ihned, jakmile se začte do knihy, zjistí, že TAKOVÝ NORMÁLNÍ DEN se vymyká šablonovitým thrillerům a psychothrillerům, kterou jsou dnes „in“. Pro někoho to bude příjemné překvapení, pro druhého možná zklamání. Na rozdíl od populárních příběhů WILL CARTER vypráví svůj příběh skutečně pozvolna, dokonce se na první pohled může zdát, že bez  jakékoli „logiky“, teprve během čtení se ukáže, že vše, co je v knize zmíněno funguje jako vodítko k rozuzlení celého tajemství (ať pravé či falešné). Autor s tímto románem vyhrál dvě prestižní literární ceny a již tento fakt má cennou výpovědní hodnotu: je jasné, že se nejedná o žádnou tuctovou „vyprávěnku“. Ovšem pozor na to – jak jsem již zmínila dříve – milovníci klasicky „zapletených“ thrillerů, kteří milují akci a spád, se buď musí přeladit na „jinou rychlost akce“ nebo po Carterovi raději nesahat. Naopak čtenáři, kteří mají rádi pozvolné tempo, umocněné precizní stavbou textu, bohatou slovní zásobou, neotřepané příměry a šokující premisy z „úst vraha“, budou v sedmém nebi. Mě osobně TAKOVÝ NORMÁLNÍ DEN nezklamal. Naopak jsem uvítala originálního vypravěče děje, šokující téma a detailně promyšlenou konstrukci detektivní zápletky. Pokud chcete „jiný“ thriller s netradičními „záporáky“, pak vám tento román mohu ♥ doporučit.

Hodnocení: 89%