Recenze

Vesmír versus Alex Woods

Vzadu na přebalu knihy si můžete přečíst, že kniha pojednává o “ zvláštním přátelství “ a že je to “ příběh humorný a zároveň velmi citlivý „.
Jsem nucena konstatovat, že tato charakteristika, kterou můžete připsat téměř na jakoukoli knihu počínaje Krtečkem Související obrázek a konče Boříkem a jeho partou Související obrázek, absolutně nevystihuje, jak „boží“ příběh se vám právě dostal do rukou .

 

                                                                        David Extence, zdroj: na skok jinam

Název: Vesmír versus Alex Woods

Autor: Gavin Extence

Nakladatelství: Argo

Rok vydání: 2013

Počet stran: 350

Ráda se přiznám k tomu, že jsem knihu přečetla „jedním dechem“, chvíli jsem se chechtala jako opilá a vzápětí, o pár stránek dál, jsem brečela jako stará Škopková ( hrála ji Helena Růžičková v Slunce, seno a pár facek ) u televizní Angeliky. A to se mi stává doopravdy velice zřídka.

Tato knížka patří mezi ty, které jsem dočetla a klidně bych je mohla začít číst ihned znovu, bohužel nemůžu, protože ji musím vrátit  .
Příběh VESMÍR VERSUS ALEX WOODS si mě získal zejména díky svérázným postavám a zápletkou mistrovsky okořeněnou humorem s černým nádechem.
Děj by se stručně mohl shrnout takto: desetiletý kluk, který vyrůstá jen s matkou se stane obětí prazvláštní nehody, díky níž onemocní poúrazovou epilepsií. Zároveň se díky této nešťastné události začne vášnivě zajímat o astronomii, neurologii a v podstatě všechny exaktní vědy, tudíž je svými spolužáky pronásledován jako “ teplej knihomol „. Řízením osudu se seznámí s neoblíbeným sousedem, ve kterém najde nejlepšího kamaráda a s nímž bude čelit otázkám, kterých se bojí většina dospělých: umírání, bolesti a eutanazii.

„Pohřby nejsou pro mrtvé. Jsou pro ty, kteří zůstali.“

Alex Woods ( z knihy Davida Extence )

 

Zdroj obr.: lukasgregor.cz

Hlavní postavou je tedy nadprůměrně inteligentní Alexandr Woods, teenager jenž dostal meteoritem přímý zásah do hlavy. Mezi jeho nejbližší patří matka, Rowena Woodsová, skalní ezoterička – samoživitelka a Alexův nejlepší kamarád nevrlý vdovec, starý Američan s jižanským přízvukem, invalidní veterán z vietnamské války, kterého široké okolí vnímá jako protivu – Isaac Peterson.

Na první pohled je vidět, že tento koktejl osobností nepřipouští prostor pro nudu a hlavně díky němu je knížka v celé své tragice vlastně komická a naopak. I když vás autor svým brilantním stylem donutí k smíchu, v hloubi duše víte, že se v podstatě jedná o „vážnou věc“.
V knize najdete jen pomálu situací či postav, které byste v reálném životě označili jako “ úplně normální “ nebo „průměrné“ a přesto jsou všechny více méně uvěřitelné a nelze je mávnutím ruky označit za „nemožné“. Chci tím říct, že vám zápletka jednoduše nepřijde zcela „mimo“.
Pokud se rozhodnete knihu přečíst, jako bonus k vysoce nadprůměrné beletrii dostanete spoustu informací o vesmíru, geniálním spisovateli Kurtu Vonnegutovi a lidském mozku. Zdánlivě jsou to témata, která nemají nic společného, ale v této knize všechna mají společného jmenovatele – hlavního hrdinu Alexe.

Moje hodnocení ( jako ve škole): 1
V procentech: 100%

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *