O tom, že zlo má více tváří, se můžete přesvědčit v dalším dílu detektivní série s Erikou Fosterovou s názvem ANDĚL SMRTI. Poznejte mravenčí policejní práci, odhalte společně pachatele podivných vražd a nakoukněte do politického zákulisí, v kterém jde o moc. Vaše zvědavost bude řádně vyšponována a ani o napětí nebude nouze. 😉
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada za účelem recenze.
Název: Anděl smrti
Autor: Robert Bryndza
Překlad: Kateřina Elisová
Nakladatelství: Grada – Cosmopolis
Rok vydání: 2024
Počet stran: 432
Když najde detektiv šéfinspektor Erika Fosterová vysoce postaveného politika Nevilla Lomase nahého, svázaného a mrtvého ve vlastní posteli, vedení Metropolitní policie rychle rozhodne, že jeho smrt není potřeba vyšetřovat. Případ je odložený, ovšem jen do chvíle, kdy je nalezena mrtvá i nadějná fotbalová hvězda. Erika a její tým navíc s těmito vraždami spojí i smrt známého režiséra. Policie už nemůže ignorovat to, co je očividné: v Londýně řádí sériový vrah, který si chce vyřídit účty. Výsledky vyšetřování jsou ovšem trochu matoucí. Na záběrech z průmyslových kamer se objeví pět podezřelých žen… a všechny jsou si k nerozeznání podobné. Při pátrání po jejich totožnosti Erika několikrát narazí na zmínku o sexuální pracovnici, která má špínu na tolik vlivných mužů, že to znervózňuje i ty nejmocnější politiky a vedení Metropolitní policie.
Čas do dalšího útoku vraha se krátí a je na Erice, aby rozpletla síť důkazů a zodpověděla zásadní otázky: Co spojuje oběti dohromady, kdo další je zapleten do skandálu a jak daleko jsou mocní ochotní zajít, aby ochránili své vlastní zájmy?
§ § § § § § § § § § § §
Detektivka Anděl smrti je osmým dílem ze série Inspektorka Erika Fosterová a ten, kdo se už „zažral“ do téhle policistky si ani další díl nenechá ujít. Erika je totiž vysoce návykovou záležitostí a každé pokračování budete vyhlížet s jazykem na vestě. 😉
Příběh je vyprávěný er-formou a sleduje dvě linie. Nejvíce prostoru se samozřejmě dostává naší hlavní hrdince Erice a jejímu vyšetřování. Tentokrát se ponořila do vysoké hry mocenských pánů a se svojí razancí kličkuje mez papaláši a tajemstvími kolem zavražděných osob. Erika má ale pro strach uděláno, hned tak někoho se nezalekne a jako ohař jde po stopách pachatele, který má na své oběti pořádnou pifku. Na místě vražd se nacházejí fotky podepsané jménem Annabelle a právě ta má na svědomí druhou linku vyprávění, v které se podíváte do jejích myšlenek i minulosti a pohled to nebude vždy pěkný.
„Detektive, nejsem tady, abych s vámi probíral vaši práci nebo hlouposti.“
„Co ode mě chcete?“
„Existují některá fakta o panu Lomasovi, která nepotřebujete vědět, ani nikdo jiný. Mohl jsem vaší kočce jediným otočením zlomit vaz, ale neudělal jsem to. Získal jsem si důvěru. Věřte mi a budete v pohodě.“
„Nemám ráda, když se má něco ututlat,“ namítla chabě.
„Poslouchejte rozkazy a čeká vás dlouhá, úspěšná kariéra.“
„A když ne?“ Suverenita se jí v hlase neodrážela. Ale muž už byl pryč, zmizel zadní brankou do tmy. Navzdory chladu se Erika potila a třásla.
Autor jede v osvědčených kolejích, které se mu vyplatily a opět přichází se zapeklitým případem, v kterém je dostatek lží, tajemství a tentokrát i mocenských intrik. Podíváte se pod dlouhé prsty politiků a zahrajete si s nimi jejich vysokou hru o moc, ale také vás čekají sexuální hrátky na hraně a traumatická minulost. Nenáročná forma psaní nahrává vystavěnému ději a nechybí ani svižnost a dynamické tempo, které vás žene k lehce otevřenému (cosi naznačujícímu) konci.
Robert Bryndza svoji hrdinku nechává stárnout (to je od něho velmi milé 😉 ) a nyní nám Eriku představuje jako padesátiletou zralou ženu, která působí už trochu usedlejším dojmem a už tolik nevystrkuje růžky a „nedržkatí“ jako mladice, nicméně když přijde na věc, stále se ještě umí řádně rozohnit a pocuchat nervíčky nadřízeným, svým kolegům i rodině. Moc se mi tahle její poloha líbí, a i když se tentokrát do jejího soukromí tolik nepodíváme, pár rodinných střípků vám autor přeci jenom uvolní a já pevně doufám, že příště se do toho opře trochu víc.
Detektivka Anděl smrti se mi líbila a kupodivu mně ani nevadila větší míra politikaření či mocenských bojů. Trochu mě neuspokojily osobní vhledy do soukromého života hlavní hrdinky, které byly na můj vkus tentokrát řádně osekané. Je to ale Erika, takže vše odpuštěno a už teď jsem natěšená na další setkání s touto sympatickou vyšetřovatelkou.
Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ 💔
Autor: Veronika Es.
Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Grada.
