Čarodějky malostranské

Pořádně zaostřete zrak do toho nejčernějšího koutu a třeba zjistíte, že je něco špatně – není tam něco, co rozhodně neexistuje nebo naopak nechybí třeba to, co k obyčejným“ stínům“ běžně patří… 🙂 ? Ne vše, co se na první pohled může zdát „normální“ a „obyčejné“, takové skutečně je. Své o tom ví Ginevra z young adult fantasy románu ČARODĚJKY MALOSTRANSKÉ, které v žilách koluje krev opravdových čarodějnic. Vezměte do rukou knihu nakladatelství Epocha a seznamte se s tajemstvími, která odedávna skrývá Malá Strana v Praze stověžaté a nám – smrtelníkům – měla zůstat utajena…

Název: Čarodějky malostranské

Autor: Petra Kubašková

Ilustrace: Striga

Nakladatelství: Epocha

Počet stran: 376

Rok: 2019

Oficiální anotace

Na Malé Straně se vždy děly zvláštní věci. Občas na vás mrkl chrlič, ve stínech jste mohli spatřit strašidlo nebo jen zvláštní holku, co uměla věci, které by nikdo nečekal. Lidem ale vždy stačilo na chvíli zavřít oči a pocit něčeho nepřirozeného se ztratil. Lidem, ne čarodějkám, které na Malé Straně žily od nepaměti. Většinou slušně a spořádaně, což se nedá říct o Ginevře, jejíž rodina byla i na čarodějnické poměry velmi zvláštní a jejíž tajemství nečekaně vyplouvají na povrch zrovna ve chvíli, kdy po Praze začnou mizet strašidla, strachem se schovávat domovní znamení a selhávat mocná kouzla. A do toho všeho jí ve škole všichni pořádně pijí krev. Vítejte v dobrodružném světě malostranských čarodějek, které si dokážou poradit i v těch nejsložitějších situacích.

℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘℘

Summa summarum

Nakladatelství Epocha darovalo Čarodějkám Malostranským šitou vazbu a pevné desky, což je podle mě nezbytné, protože pokud na tom budou -náctileté čtenářky jako já, nedají knihu z rukou a při neustálém tahání výtisku v kabelce by se z něj v opačném případě velmi brzy stal „salát“ 🙂 . Vyprávění doprovází černobílé ilustrace (Striga). Jakmile se do knihy začtete, zjistíte, že Petra Kubašková si svou magickou realitu pěkně „vymazlila“, dala mu řád, pravidla, historii i neporušitelná tabu. Své čtenáře poutavým způsobem provede nejen Prahou, ale i „denní rutinou“ teenage čarodějky. Když se Ginevra Sedmá Malostranská má učit „magii“, autorka čtivě do vyprávění zakomponuje popis léčivých a magických účinků bylin, význam run a třeba i postup čištění posvátného prostoru – věřím, že cílová skupina čtenářek bude nadšená :). Jako správná fantazy se i tento příběh hemží vílami, sylfy, gnómy, duchy, meluzínami a bludičkami, odvrácenými realitami, amulety a kouzly všeho druhu. Kniha má i svou romantickou linku, přece jenom je Ginevra živá, čtrnáctiletá holka. A tak není divu, že ztratí hlavu a zamiluje se do sympaťáka Tea – i když by jako čarodějnice na smrtelníka neměla ani pomyslet…, ovšem ukáže se, že ani Teo není „úplně normální“. Stranou v románu nezůstaly ani rodinná „dramata“ a tak se Ginevra setká s babičkou, o které se nemluví a která je „z rodiny Malostranských vykázaná“ a Ginevře nikdo nechce říct, z jakého důvodu… Nechte se vtáhnout do Ginevřina kouzelného světa, kde se „všechno z prapodivných důvodů obrátilo vzhůru nohama“ a je potřeba projít zrcadlem a říznout do starých ran, aby se dávná zranění konečně zahojila a věci se daly do pořádku. Knihu jsem přečetla „jedním vrzem“ a doporučuji ji všem, kteří mají rádi magii, laskavé příběhy a to bez ohledu na věk 🙂 .