Dolores Claiborneová

Tahle Kingovka mě neskutečně bavila. DOLORES CLAIBORNEOVÁ je prostořeká stará hospodyně, která nejde pro peprné slovo daleko a z životních pohrom i tragédií se rozhodně nehroutí. Trochu jiný King z nakladatelství Beta-Dobrovský mě nadchnul.❤
„Člověk někdy musí být velká mrcha, aby přežil. Ono někdy ženský na světě nezbývá jiná jistota než být mrcha.“

Název: Dolores Claiborneová

Autor: Stephen King

Překlad: Ivan Němeček

Nakladatelství: Beta-Dobrovský

Rok vydání: 2021 – reedice

Počet stran: 240

Dolores Claiborneové je 66 let a celý svůj život žije na Little Tall Islandu. Na živobytí si vydělává jako hospodyně a jejím působištěm se na dlouhý čas stane domácnost bohaté a panovačné Very Donovanové. Obě ženy k sobě najdou soutěživý vztah alias „kdo z koho“ a jeho křehkost a hloubka se naplno projeví v péči o nemohoucí Veru. Když stará a nemocná Vera zemře, dostává se Dolores do hledáčku nejen místních obyvatel, ale i policie. V poutavé zpovědi na policii vypluje na povrch hluboko zasunutá minulost i temná stránka života Dolores Claiborneové.

ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ ℑ

Kniha Dolores Claiborneová je netradičním Kingovým počinem. Hororová stránka je tu zastoupena minimálně a místo ní se na světlo dere vypravěčský um Stephena Kinga. Od první stránky jsem byla lapena do rozmanitého života Dolores a její sarkastický pohled na svět i celá osobnost se mi vryla do srdce. Tebe si, Dolores, dám určitě ještě několikrát. ❤

Příběh je vyprávěn jako monolog hlavní hrdinky Dolores. Ačkoli tento netradiční styl mi není zrovna moc sympatický, během pár stránek jsem se natolik ponořila do děje, že jsem vnímala už jenom Dolores. Její vyprávění je prošpikováno peprnějšími výrazy a mluva ve stylu „jak mi zobák narostl“ je neodlučitelnou součástí barvitého příběhu. Ale život Dolores nebyl jenom plný humoru a její hořké životní zkušenosti jsou protkány bolestí, strachem i hříchem.

Říkala jsem si, že musím utýct, ale nohy mě nenesly. A kam bych vůbec měla utíkat, kdyby se dostal ven? Jednu věc jsem v ten den zatmění pochopila: když žijete na ostrově a chcete zrovna někoho zabít, tak koukejte odvíst dobrou práci. Protože když ne, nemáte kam utýct, ani se kam schovat.

King se ponořil do ženské duše – ztrápené, unavené, umořené manželem, ale stále s dostatkem energie a podařilo se mu to naprosto bravurně. Jeho Dolores ztvárňuje kurážnou ženu, jenž se i přes nepřízeň osudu nebojí střetnout se svými vnitřními démony i těmi živými, kteří jsou někdy živí až dost. S nadhledem a velice lidově popisuje jak útrapy, tak drobné starosti obyčejné ženské, která se umí postavit k životu čelem.

„Jestli ještě jednou řeknete, že je vám to velice líto, tak vám vykopu prdel tak vysoko, až z ní budete mít hrb.“

Svižné hořkosladké vyprávění má dynamiku i svůj osobitý styl, který se do vás vnoří zlehka, ale velmi hluboko. Ve „vedlejších“ rolích vás budou bavit neméně interesantní postavy, jejichž charaktery jsou skvěle zachyceny a hlavně postava Very vás bude fascinovat svou komplikovaností. Geniální příběh, jenž v sobě spojuje lidskost, opravdovost, vtipnost i smutek je napsán s velkým citem.

Co říct na závěr? Já ty Kingovy knižní odbočky miluju snad víc než jeho hororovou klasiku. Zase mě příjemně překvapil a zasytil moji čtenářskou duši. Vyslechněte si Dolores Claiborneovou, protože tahle svérázná stará dáma má rozhodně co říct. 🙂

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ❤

Za pestrobarevné vyprávění životního osudu Dolores děkuji nakladatelství Beta-Dobrovský, na jejichž stránkách si můžete knihu Dolores Claiborneová pořídit.

Autor: Veronika Es.