Kříďáka již četl kde – kdo a tak, když se mi kniha dostala řízením Náhody do rukou, chytla jsem příležitost za pačesy a knižní jednohubku autorky C. J. Tudor zhltla jako malinu 🙂 …
Název: Kříďák
Autor: C. J. Tudor
Nakladatelství: Kalibr
Rok vydání. 2018
Počet stran: 319
Vše začalo na pouti roku 1986, kdy se stala tragická nehoda, díky níž se hlavní hrdina a vypravěč Eddie seznámil s panem Halloranem, který má po prázdninách nastoupit k Eddiemu na školu jako učitel angličtiny. Díky jeho albinismu (pigmentové poruše) si od žáků vyslouží přezdívku Pan Křída – Kříďák. Tento učitel mu nepřímo poradí nevinnou „vzkazovací“ hru: kreslit kamarádům zašifrované zprávy křídou na chodník. Hra se rychle ujme a je u Eddieho party brzy moc populární. Do té doby než je namalovaní panáčci dovedou k zavražděnému a rozčtvrcenému dívčímu tělu …
C. J. Tudorová žije v anglickém Nottinghamu se svým partnerem a dcerou. V minulých letech pracovala jako reklamní textařka a televizní hlasatelka, na živobytí si vydělávala i dabingem a venčením psů. V současnosti ji těší, že muže psát na plný úvazek. Kříďák je její vynikající prvotina.
(Zdroj, foto, text: https://www.cbdb.cz )
Příběh vypráví Eddie. Část děje se odehrává v jeho dětství ( 80. léta minulého století) a zbytek v současnosti, kdy už je Eddie dospělý, starý mládenec pracující jako učitel na základní škole.Otce má po smrti a jeho matka si na „stará kolena“ začala užívat s novým přítelem. Eddie se netají tím, že má problémy s alkoholem a je psychicky labilní hlavně díky bohaté sbírce traumatických zážitků z dětství. Shoda okolností ho donutí obnovit kontakt s kamarády, se kterými se stal svědkem hrůzného nálezu mrtvého těla bez hlavy. To, co se zdálo být uzavřenou kapitolou, si opět začíná žít vlastním životem a přináší smrt…
Summa summarum
Celkem mě překvapily negativní reakce a poměrně nízké hodnocení na Databázi knih. Čtenáři autorce vytýkají kopírování Kinga. Nevím proč. Jistě, je tu podobnost, ale o dětské partě, která se díky hře dostane do nevídaných potíží píše vícero spisovatelů a nejsem si vědoma, že všichni by se byli inspirovali Kingem a bylo jim proto vyčítáno plagiátorství … Mně se nápad se „šipkovanou“, kde se namísto šipek a psaných vzkazů kreslí panďuláci, líbí a přijde mi originální.
Kniha se mi četla velice dobře. Z mého pohledu se jedná o skvělou, oddychovou jednohubku, která potěší – ale (bohužel) nevyděsí. Příběh ovšem čtenáře neznudí a zároveň děkuji autorce za (pravda kapku překombinovaný) překvapivý konec.
Hodnocení (jako ve škole): 1-
V procentech: 81%
