Jak se dozvíte z přebalu knihy, autorka Hana Hindráková si vybrala téma, které zaručeně musí v čtenáři vyvolat silnou citovou odezvu: utrpení a týrání dětí v africké Keni. Bez obalu ve svém příběhu, který byl inspirován skutečným životním osudem jednoho z dětí ulice, ukazuje, čeho všeho jsou lidé schopni se dopustit na někom slabším a bezbrannějším. A neštítí se svých činů ani v tom případě, že se jedná o děti …
Název: Nezlomný
Autorka. Hana Hindráková
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání: 2018
Počet stran: 190
Hlavní hrdinou je chlapec Njoro, který v sedmi letech musel učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí: opustit či neopustit svou matku závislou na alkoholu…? Vzhledem k tomu, že se matčina agrese vůči němu stále stupňuje, nakonec u Njora vyhraje jeho zdravý pud sebezáchovy a rozhodne se pro život na ulici.
Njoro začne svůj život bezdomovce jako žebrák a brzy se přesvědčí, že život v gangu je plný všech možných forem násilí. Jediné, co mu v tomto těžkém zápase pomáhá, je tzv. biere, lahvička s lepidlem, která umí obalamutit pocit hladu.
Nakonec řízením osudu dostane šanci začít žít jinak. Z bahna ulice ho vytáhne doktor Charles Mulli, který mu nabídne místo ve svém Centru pro děti ulice. Hlavní otázkou je, zda toho po tom všem – co musel přečkat – bude ještě Njoro schopen? To, zda se mu podaří nebo nepodaří znovu se začlenit do společnosti, vám nechci napovědět já, ale napoví vám to samotný titul knihy … Tak neváhejte a čtěte!
Knížku snad raději nedoporučuji tomu, kdo o sobě ví, že špatně snáší násilí páchané na dětech. Paní spisovatelka se nebojí popsat realitu v Africe bez jakýchkoli příkras a seznámí nás se zoufalou skutečností týkající se společenské a ekonomické situace v dnešní Keni.
Knížka je čtivá, dá se „zvládnout jedním dechem“ , ale rozhodně se nejedná o „odpočinkovou literaturu“. Pokud jste citlivější povahy, je možné, že vás tento poutavě zpracovaný příběh připraví o celou vaši zásobu kapesníčků a pár klidných nocí sladkého spánku… Nicméně klobouk dolů před Hanou Hindrákovou, která nezavírá oči ani před věcmi, které je skutečně lepší nevidět a ideálně o nich ani nic nevědět… Ale jak říká má kamarádka: „To, že o tom nevíš, neznamená, že to neexistuje.“
Moje hodnocení ( jako ve škole): 1
V procentech: 90%
