Recenze

Pekelná princezna

Na začátku 20. století z Evropy do Ameriky proudily tisíce a tisíce Evropanů, kteří věřili, že si v USA splní sen o životě v bohatství. Mezi nimi i Brynhilda Størset, která za vidinou majetku a peněz byla ochotná jít přes mrtvoly. Ve svém poblouznění penězi nakonec „přešla“ minimálně přes 40 mrtvol mužů, žen, dětí i kojenců. Přečtěte si knihu Harolda Schechtera o matince, která jednou rukou česala vlásky a v druhé držela sekáček na maso …  pokud se nebojíte, kniha Pekelná princezna z nakladatelství Jota čeká na vás.

Název: Pekelná princezna

Podtitul: Temný příběh Belle Gunnessové, nejznámější americké sériové vražedkyně

Autor: Harold Schechter

Nakladatelství: Jota

Rok vydání: 2019

Počet stran: 344

 

Pekelná princezna popisuje jedno z nejtemnějších řádění masové vražedkyně, které novináři dali přezdívku „Lady Modrovousová“.

Autor publikace Harold Schechter svou knihu napsal tak, že na první pohled může vypadat jako vymyšlený příběh s hororovými prvky. Nicméně kniha je něco více: vypráví skutečný příběh stylem populárně naučná beletrie a v Americe notoricky známým případem se zabývá skutečně detailně. Autor na základě svého studia dobových výpovědí, novinových článků a jiných materiálů byl schopný v knize uvést informace, které do této doby nebyly nikde publikovány.

 

∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴

Belle Gunnessová

V USA je Belle Gunnessová dodnes „pojmem“.  V historii sériových vrahů je jednoznačně fenoménem, který se do podvědomí svých současníků, ale i budoucích generací zapsal svou absolutní chladnokrevností, promyšleností, která byla zběsile popoháněna chamtivostí a sobectvím. Belle Gunessová byla sériová vražedkyně, která vraždila z chladnokrevného potěšení muže, ženy, děti včetně kojenců. Mezi lety 1902 a 1908 nalákala na svou „vražednou farmu v Indianě“ řadu nic netušících obětí. Jejich počet se odhaduje mezi 20 – 40. Poté, co byla jejich těla vykopána, se zjistilo, že byli nejen otráveni, jako oběti jiných vražedkyň, ale také doslova poraženi jako na jatkách. (Foto: Belle Gunnessová s dětmi, zdroj: La Porte County Historical Society Museum)

∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴∴

„Opustil tě v době sklizně ovsa?“

„Říkal, že je nemocný, že nemůže pracovat,“odpověděla Belle.

Odjel prý do Chicaga … .Svůj kufr a většinu oděvů, včetně těžkého kožichu, tady nechal. V zimě, jak později svědčil Christofferson viděl paní Gunnessovou v „kožešinovém kabátě, který tady Gurhold nechal“. Znepokojen otázkou, pryč by člověk odjel do Chicaga bez kabátu, se Christofferson Belle zeptal, „jestli ho Gurhold nechtěl, jestli jí o něj nepsal“.

Ne, odpověděla Belle, prý „už se jí vůbec neozval“.

Summa summarum 

Výtisk Pekelné princezny má super „gothic“ vzhled. Na přebalu i deskách je dobová fotografie mladé Belle Gunnessové vylepšená hroby a krkavcem v pozadí … vizuálně velice povedené. Kniha je vázaná a není příliš obsáhlá, takže svým objemem neodrazuje ani „méně čilé“ čtenáře.

Obsah je dělen do 4 částí ( 1. Bella – pozn.:  i když se podepisovala Bella, nechala si říkat Belle – , 2. Farma smrti, 3. Stát Indiana versus Ray Lamphere, 4. Záhada, která nebude nikdy vyřešena), z nichž každá je dále dělena do samostatných kapitol. V publikaci je klasicky zařazen Prolog, Poznámky, Seznam použité literatury, Poděkování a Jmenný rejstřík.

V Prologu nás autor seznámí s historií amerického města La Porte, abychom lépe pochopili dobu a společenský život Američanů v čase, kdy do USA z Norska emigrovalo velké množství lidí. Mezi nimi i  Brynhilda Paulsdatter Størset budoucí Belle Gunnessová. V následující první kapitole si přečteme o prvním muži a „úvodních“ nevysvětlitelných úmrtích Belliných dětí a nakonec manžela číslo 1.

Pro Bellu, jediného příjemce manželových pojistek, nemohlo být načasování jeho náhlé smrti šťastnější… …zemřel tak, že manželka na obou pojistkách vybrala celkem 5 000 dolarů. V dnešních dolarech vdova zbohatla o 150 000 dolarů.

V druhé kapitole nám autor představí druhého manžela Belly, podle svědectví jejich současníků to byl „hezký, blonďatý Viking s jasně modrýma očima, špičatým žlutým knírem“ vlastním jménem Peter Gunness – vdovec (viz foto, zdroj). Pár dní po jejich svatbě umírá jeho sedmiletá dcera z prvního manželství … Viking umírá osm měsíců po své dceři. Tentokrát je Belle v souvislosti se smrtí Petera Gunnesse alespoň vyslýchána, ale trestu lehce unikne. A opět získává pojistku (2 500 dolarů). Vzápětí po druhém manželovi záhadně umírá pětiletá Myrhtel – dcera z manželství s Madem Sorensonem…. Ovšem až v kapitole 4 (Vdova na farmě, str. 51) se Belle Gunnessová rozparádí úplně. Autor popisuje její vášnivé roztržky se sousedy a začátek „éry inzerátů“, na které lovila další a další mužské oběti z řad starých mládenců, kteří se nechali zlákat vidinou vyženěného bohatého statku, nájemných pomocníků v hospodářství a i z řad jejích nevlastních dětí … zde se drama začne vyvíjet dost šokujícím způsobem a velmi „drsně“ i skončí. Přečtěte si knihu, ať se dozvíte, jak lidský život umí napsat skutečný horor 😉 .

… Celá kniha je koncipovaná jako beletrie bohatá na citace (včetně uvedení zdrojů). Autor nás seznamuje s postřehy sousedů a lidí, kteří byli s vražedkyní v osobním kontaktu tak, jak to ve své době vypověděli na policii či uvedli do novin. Nešetří detaily, které byly tehdy pro vyšetřování podstatné a zároveň poukazuje na chyby vyšetřovatelů např. v případě úmrtí Petera Gunnesse. Pečlivě cituje z dobového tisku a po vypálení Belliiniho statku sleduje stíhání a osvobození obviněného Raye Lamphera. Sleduje všechny stopy vedoucí ze spáleniště, které by mohly vést k živé vražedkyni a naopak i stopy potvrzující, že mrtvola bez hlavy na spáleništi byla její. Seznámí nás s „městskými“ legendami, které vznikly mezi lidmi na téma “ potkal jsem Belle Gunnessovou, stále žije…“ a neopomene vylíčit, jak tehdejší veřejnost lačnila po všech hrůzných detailech tohoto případu. (Foto: Jennie Olsenová ve svých 15 či 16 letech, zdroj )

Jennie Olsenovou před dvěma lety neposlali do semináře v Kalifornii. Nevdala se a nebyla na svatební cestě. Byla rozsekaná na půl tuctu kusů a vhozená do díry plné mrtvol, zasypané odpadky v prasečím výběhu její macechy. A, jak měly brzy informovat celostátní noviny, v den, kdy byly její pozůstatky vyzvednuty, 5. května 1908, měla mít osmnácté narozeniny. (Foto: Jenniin hrob, zdroj)

Kniha je zajímavým čtením pro ty, kteří si rádi čtou o skutečných kriminálních případech. Autor čtenáře nenásilně uvede do sociální situace, do které se budoucí vražedkyně narodila, a ve které vyrůstala, tudíž je nám jasné, proč se tak moc bála chudoby a po jakých zkušenostech se rozhodla zisk a majetek upřednostnit před lidskými životy. Evropanům přiblíží skutečnosti, do kterých imigranti do Států na počátků století odjížděli a s čím vším se museli potýkat. Popíše chladnokrevné, brutální skutky, ze kterých ještě dnes mrazí a přiznává, že i on se pokoušel „na vlastní pěst“ neúspěšně uzavřít případ Lady Modrovousové. Jediné, co mi v knize chybělo, jsou fotografie a případně dobové mapy. Co se týče fotografií: v publikaci není ani jedna, přitom jsou velmi dobře dostupné on-line a to se člověk nemusí ani moc snažit. Třeba v tom hrají roli autorská práva a platby za ně atd. …, nicméně jejich uvedení v knize by určitě výtisku přidalo na přitažlivosti a čtenář by se lépe vžil do pekla, kterým prošly Belliny oběti.

Moje hodnocení: 85%

Za životopis hrůzné, norské „matinky“ vraždící v USA a výtisk poskytnutý k recenzi děkuji nakladatelství Jota.

 

 

 

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *