Smrt jako umění

Ve velké skleněné nádobě naplněné formaldehydem se vznáší tělo umělkyně. Tahle vernisáž opravdu nezačala dobře a hlavní inspektorka Shanti se vydává, společně s vyznavačem buddhismu a policistou v jedné osobě Cainem, pátrat po vrahovi i autorovi tohoto zvráceného díla. Kniha SMRT JAKO UMĚNÍ z nakladatelství Metafora je detektivkou i návštěvou umělecké performance.

Název: Smrt jako umění

Autor: Laurence Anholt

Nakladatelství: Grada – Metafora

Rok vydání: 2019

Počet stran: 320

Shanti Joyceová je detektivní inspektorka, která se nedávno přestěhovala z Londýna do Yeovilu a potřebuje se zde uvést v trochu lepším světle. Její poslední případ na starém pracovišti nedopadl zrovna výstavně a ona moc dobře ví, že už si nemůže dovolit nic pokazit. Prvním případem, který se jí objeví na stole, je smrt umělkyně. Slavná performerka Kristal Havfruenová je nalezena na své vlastní vernisáži mrtvá ve skleněné nádobě plné formaldehydu. Podezření padne na její nejbližší spolupracovníky a rodinu, protože jedině oni byli zasvěceni do plánů výstavy a někdo také zdědí velké prachy po slavné umělkyni. Shanti má tak trochu strach, aby se jí případ opět nerozložil pod rukama, takže dá na radu kolegů a přizve si k pátrání podivína, mystika a policistu v jednom Vincenta Caina. Cain žije na osamělém místě, daleko od civilizace a věnuje se životnímu směru buddhismu, tedy meditacím a hledáním sebe samého. I když se Cain už dávno rozhodl, že práci policisty pověsí na hřebík, nový případ a hlavně přitažlivá vyšetřovatelka ho znovu vtáhnou do víru dění a vypadá to, že tato nesourodá dvojice je předurčena ke společné práci. Pomalu ale jistě odkrývají poslední stopy vedoucí k vrahovi a pomalu ale jistě odkrývají i svoje city, které mezi nimi vznikají.

∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗

Kniha Smrt jako umění je prvním dílem z detektivní série Policajtka a mystik. Autor v této detektivce dal do kupy nesourodou dvojici hlavních vyšetřovatelů – logickou, nepřístupnou Shanti a intuitivního myslitele Caine. A i zde platí, že protějšky se zkrátka přitahují. Mně osobně Shanti zrovna do oka moc nepadla a její „rádoby vtipnost“ i drsnost bez skrupulí, ve mně moc nadšení ani obdivu nevyvolalo. Caine mi byl rozhodně sympatičtější. Jeho pomalu plynoucí život a vyrovnanost dodávala celé knize zklidnění a celému vyšetřování patřičný odstup i nadhled.

Caine nehnul ani brvou. „Vedeš si dobře. Opravdu jsi nápomocný. Já ale chci, aby ses zamyslel a vrátil se trochu zpět, do doby před několika lety nebo týdny. Nenapadá tě někdo, kdo by mohl mít na smrti tvé matky zájem?“

„Poslouchejte, matka dokázala lidi akorát nasrat. To je všechno, co dělala. Byla skvělá profesionální nasíračka. Srala lidi v Dánsku. Srala lidi ve Falmouthu, celou svou kariéru lidi jenom srala. Ale odpověď zní ne…, nemůžu přijít na nikoho, kdo by zašel tak daleko.“

Knize se nedá upřít čtivost ani nápaditost vystavěné zápletky. Neotřelá smrt i prostředí samotného vyšetřování, které vás zavede do uměleckého světa je rozhodně velkým lákadlem pro čtenáře a jednoduše psaná forma celého příběhu vás nebude vyrušovat od detektivního pátrání. Nicméně mně v příběhu chybělo ono pověstné chvějící napětí a vzrušení, které vás táhne dál a dál do děje. A určitě to není absencí krvavých mrtvol, které v knize nenajdete. Autor se vždy jen tak lehce dotkne problému, ale neponoří se do hloubky. Vše je jen uchopené na povrchu a klouže po rychlém vnějšku až do svého závěru. Zkrátka celému pátrání chyběla šťáva a šmrnc, který by tuto detektivku posunul na přední příčky.

Co se ale rozhodně podařilo, je obálka knihy, která mě zaujala na první dobrou. Tajemná žena vznášející se ve vodě vypadá vždy zajímavě i přitažlivě, a jelikož z ní v tomto případě neteče potok krve, fascinace touto podívanou se vás určitě dotkne.

Autor ale moc dobře ví, jak přilákat čtenáře k dalšímu dílu. Tajemný Cain, který má svou 13. komnatu, o které zatím moc nemluví a k jejímu odhalení v prvním díle nedojde, vás tak dokonale navnadí na pokračování, že i já si ho nenechám uniknout. Cain je prostě sympaťák a už teď je jasné, že potřebuje od nás žen zachránit 😉 .

Hodnocení: 70 %

Za recenzní výtisk i návštěvu uměleckého světa, kterému se také vražda nevyhnula, děkuji nakladatelství Grada – Metafora, na jejichž stránkách si knihu Smrt jako umění můžete pořídit.