Recenze

Umění dostat v každé debatě za pravdu

Většina lidí registruje německého filozofa Arthura Schopenhauera jako představitele pesimismu, který mj. tvrdil, že „láska je jen iluzí, která zajišťuje rozmnožování rodu“ a „svět nemá žádný smysl“. Knihu, kterou napsal Arthur Schopenhauer a nazval ji Eristická dialektika, v letošním roce vydalo nakladatelství Portál pod názvem Umění dostat v každé debatě za pravdu. Čtenáři díky této publikaci zjistí, že spousta věcí, včetně umění debatovat, si během času v lidské kultuře zachovává stále obdobné kontury a stejná ustálená pravidla…

Název: Umění dostat v každé debatě za pravdu

Autor: Arthur Schopenhauer

Nakladatelství: Portál

Počet stran: 104

Rok: 2019

Z anotace nakladatele: „Snad nejlepší knihu, jak vést debatu, ze které chceme vyjít jako vítěz, napsal Arthur Schopenhauer. Kniha obsahuje příklady, jak diskuzi vést buď logicky správně či zavádějícími způsoby: v každém případě z debaty vyjdete jako vítěz“.

                                   ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Výsledek obrázku pro Arthur Schopenhauer„Štěstí je dočasná absence přání a tužeb. Chtění je formou bolesti.“

Arthur Schopenhauer

 

Obr.: Arthur Schopenhauer, zdroj: citaty.net

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

 

Summa summarum

Publikace s názvem  Umění dostat v každé debatě za pravdu vychází v nakladatelství Portál jako maloformátová knížečka, která se vejde i do větší kapsy čtenáře. Na pevných deskách je ilustrace dvou „tvrdohlavců“ s příznačnými beraními rohy. Toto pidi-vydání knihy se může pochlubit i záložkou 🙂 .

V anotaci k této publikaci jsme se dočetli, že toto by měla být „snad nejlepší kniha, jak vést debatu“, tak se na ni pojďme podívat …

 

Kniha je rozdělena na 4 části:

  • Základna veškeré dialektiky
  • Závěrečná poznámka
  • Místo doslovu
  • Schopenhauerovy poznámky k textu

Při čtení první strany slavného Schopenhauerova textu může mít čtenář ne-filozof pocit, že sáhl pěkně vedle a vybral si knihu, která bude nad jeho limity – že jí prostě nemá šanci pochopit… Nebojte, zvyknete si na mírně archaický sloh knihy a pokud máte sílu po celodenním shonu se trochu soustředit, zvládnete to. Samotná kniha začíná autorovým vysvětlením rozdílů mezi logikou, dialektikou a Schopenhauerovým vysvětlením, jak dospěl k názvu svého spisu Eristická dialektika. Touto částí jsem se také prokousávala ne právě lehce, ale pravdou je, že později – na dalších stranách, se kniha čte o dost lépe. Kniha obsahuje hodně citací v latině, které jsou přeloženy v poznámkách pod čarou, což by se mohlo líbit studentů humanitních oborů a maturantům, kteří se upsali předmětu „Základy společenských věd“ 🙂 .

Eristická dialektika je umění diskutovat, a sice tak diskutovat, aby člověk vždy získal pravdu, tedy per fas et nefas.∗ (str. 11)

∗(Právem či neprávem – dovoleným i nedovoleným- každým způsobem.)

 

Autor vysvětluje podstatu každé lidské debaty a následně uvádí tzv. Úskoky, které lze efektivně použít bez toho, zda máte v debatě (sporu) pravdu či nepravdu. „….neboť to člověk sám předem nemůže bezpečně vědět“ (str 26). Tyto Úskoky jsou vlastně triky/ fígle, jak oponenty v diskuzi „odzbrojit“ a donutit je, aby uznal, že pravdu v diskuzi máme my…a to se občas přece hodí, že? V knize jich najdeme celkem 36. Pravdou je, že ne všechny jsou v praxi použitelné, protože některé z nich předpokládají jistou úroveň obou diskutujících a v běžném životě si téměř nikdy oponenty v názorech nevybíráme a tudíž ani IQ toho, s kým jsme nuceni debatovat… Některé autorovy Úskoky známe všichni, jiné jsou takové, které by nás nikdy nenapadly a proto je můžeme brát jako super inspiraci do dnů příštích.

Úskok 8

Drážděme odpůrce, ať se rozzlobí, neboť v hněvu je neschopen správného úsudku a pozornosti, aby si uvědomil svůj prospěch. Do hněvu ho pak uvedeme, pokud mu nepokrytě křivdíme, zlomyslně ho špičkujeme a vůbec si počínáme nestydatě drze. (str. 40)

Část knihy s názvem „Místo doslovu“ považuji za velmi zajímavou, napsal ji Břetislav Hůla a vysvětluje zde okolnosti proč a v jaké životní situaci se mladý Schopenhauer rozhodl sepsat tuto svou práci: ´představte si mladého nadějného docenta filozofie, který je rozhořčen „pobuřujícím padělkem a utrhačnou lží“, jak označil recenzi na své dílo napsanou jeho univerzitním kolegou Ed. Benekem, dotčen roztržkou v rodině a nespravedlivě odsouzen v jednom soudním sporu – proto je v jeho spisu o eristické dialektice cítit pesimismus a jistá melancholie ´. (str. 85)

Pravda musí být vybojována.

(str. 92)

U této knihy se nebudete prohýbat smíchy ani se tetelit strachem či blahem. Ale k těmto účelem byly napsány jiné… Zde se dozvíme základy toho, jak jeden z největších myslitelů 20. století vnímal lidskou ješitnost a touhu „mít  vždy pravdu“ a rozškatulkoval možnosti, jak tuto touhu naplnit: fér i nefér prostředky 🙂 .Pokud máte rádi Schopenhauera, filozofii či diskuze jakékoli druhu, knihu doporučuji.

Hodnocení: 95%

Za recenzní výtisk a Schopenhauera v kapesním vydání děkuji nakladatelství Portál.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *