Recenze

Tatér z Osvětimi

Slovenský žid Lale se ocitne ve vyhlazovacím táboru, kde slovo peklo se skloňuje ve všech pádech. Jako TATÉR Z OSVĚTIMI je strůjcem bolesti všech příchozích, ale také nadějí pro hladovějící vězně. Jeho láska k vězněné Gitě, v prostředí obehnaném ostnatými dráty, je čistým a průzračným citem, jenž je naplněn utrpením i prchavými okamžiky štěstí.

Název: Tatér z Osvětimi

Autor: Heather Morrisová

Překlad: Vladimír Fuksa

Nakladatelství: Albatrosmedia Cpress

Rok vydání: 2018

Počet stran: 248

Lale Eisenberg je slovenský žid, který se ocitne na tom nejděsivějším místě protkaném smrtí v Osvětimi. Hned na začátku se rozhodne, že přežije za každou cenu a souhrou náhod i manipulací se „vyšvihne“ na místo tatéra. Člověka, který všem lidem, kteří projdou vraty tábora, vytetuje číslovou identifikaci na předloktí. Jeho práce se sebou přináší i o něco volnější režim, než jaký v táboře běžně panuje, proto se Lale dostane téměř všude a daří se mu tak měnit šperky a peníze za jídlo a léky, jenž udržují ostatní vězně na živu. Když poprvé v ženském táboře spatří Gitu, jeho srdce rozběhne závod s časem – je to láska na první a možná i poslední pohled, vzhledem k místu zamilování. Podaří se jim překonat útrapy nacistického zvěrstva a najít světlou naději v místě, které je peklem na zemi?

℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘ ℘

Román Tatér z Osvětimi je další knihou situovanou do tábora smrti a popisující strasti i nelidské zacházení v místě, kde je slunce skryto za oblaky smrtonosného popela. Příběh ojedinělé lásky za ostnatým drátem je naplněn utrpením, bolestí, ukradenými chvilkami štěstí i světlou nadějí.

Příběh vyprávěný er-formou sleduje každý krok hlavní postavy románu tatéra Lalea. Prožíváte s ním tak nelehkou etapu jeho života, jenž se může pyšnit vírou v poslední zbytky lidskosti na místě, které má k infernu nejblíže. Jeho láska ke Gitě se tak stává protipólem ozářeným aurou laskavosti, přitažlivosti i všeobjímající víry ve společnou budoucnost.

„Ne, chci zůstat tady, s tebou, navždycky.“
„Navždycky, to je moc dlouho.“
„Nebo možná také jen do zítřka.“
„Ne, to ne.“
Gita odvrátila hlavu, zarděla se a zavřela oči.
„Na co myslíš?“ zeptal se Lale.
„Poslouchám. Stěny.“
„A co říkají?“
„Nic. Jenom vzdychají a oplakávají ty, kteří ráno odejdou a večer se už nevrátí.“

Román se opírá o skutečné události a reálný osudový příběh velké lásky, ale jak už autorka upozorňuje, jedná se o beletristické dílo a tak je potřeba k celému vyprávění i přistupovat. Některé pasáže a situace popsané v knize lehce zavání fikcí nebo možná nedotaženým vyprávěním, nicméně pro samotnou autorku i Lalea bylo stěžejním cílem představit čtenářům love story mezi ženou a mužem odehrávající se ve vyhlazovacím táboru. A to se jim dle mého podařilo výtečně. Autorka za sebe nenechala mluvit nelidská zvěrstva Josefa Mengeleho ani nacistické „hrátky“ dozorců a nepřebyla tak hlavní poselství knihy – najít v člověku to nejlepší i za nelehké životní situace a vyprávět příběh velké lásky.

Pro mě osobně bylo nepatrným zklamáním celkově psaná forma. Autorka se nepouští příliš do hloubky, její příběh plave po povrchu a díky strohým informacím nedokáže ve čtenáři vyvolat větší citovou odezvu. I přesto se jí ale podařilo do mě zaseknout své „drápky“ a příběh Lalea tak rezonuje v mé hlavě i několik dnů po jeho přečtení.

Příběh mapující kroky Tatéra z Osvětimi přináší trochu jiný pohled do míst, kde soucit a láska je nedostatkovým zbožím a pokud máte rádi věcný styl psaní, který vás zbytečně dlouhými odbočkami neodvádí od hlavní dějové osy a rádi si vyslechnete příběh ojedinělé lásky, pak román Tatér z Osvětimi je určen právě vám.

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ?

Za příběh naplněný láskou a nadějí děkuji nakladatelství Albatrosmedia, na jejichž stránkách si můžete knihu Tatér z Osvětimi pořídit.

Autor: Veronika Es.

Listovat knihou můžete zde, na stránkách nakladatelství Albatrosmedia.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *